Odhadování pohybů devizových kurzů patří mezi nejobtížnější analytické disciplíny. Na rozdíl od akcií, kde se většinou spekuluje na hospodářské výsledky firem, kurzy měn ovlivňuje mnohem více proměnných. Jednou z klíčových jsou politická rozhodnutí. Kvůli své časté iracionalitě jsou vždy obtížně předpovídatelná.
Budoucí vývoj kurzu eura, a potažmo i české koruny, tak mají ve svých rukou zejména klíčoví hráči eurozóny. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi začátkem září prosadil kontroverzní program nákupu státních dluhopisů problémových států eurozóny. Centrální bankéři si tak sice pošramotili svoji pečlivě střeženou kredibilitu a nezávislost, nicméně projektu eura nehrozí akutní rozpad. Kurz eura vůči dolaru posílil a předpokládám, že růst si udrží i v několika následujících týdnech.
Česko je stabilní
Tento scénář může posílit i možné zaměření investorské pozornosti za oceán, kde vrcholí prezidentská předvolební kampaň. Politické prostředí je zde silně zablokované, demokraté ani republikáni nemohou najít společnou řeč na téma zastavení masivního zadlužování. Vždyť dluh americké vlády je zřetelně vyšší, než činí průměr eurozóny, a například v letošním roce by podle Mezinárodního měnového fondu měl nabobtnat o dalších 8,1 procenta HDP, tedy více než dvojnásobným tempem oproti starému kontinentu. Na dolar bych tedy příliš nesázel.
A co samotné euro vůči koruně? Česká ekonomika je v úplně jiné situaci než země eurozóny. České dluhopisy se prodávají při historicky nejnižších výnosech a tuzemské hospodářství žádnou velkou nestabilitu nevykazuje. Zahraniční investoři oceňují nepopulární úsporná opatření vlády a koruna posílila až k hranici 24,50 CZK/EUR. V krátkém období nelze vyloučit, že příliš rychlé zhodnocení od začátku července vyvolá kvůli vybírání zisků korekci, a kurz české měny se vrátí k hladině 25 CZK/EUR. Nicméně v dlouhodobém horizontu budou potíže eurozóny působit proti euru a ve prospěch koruny. Své úspory proto držím v domácí měně.
Vývoj devízového kurzu koruny vůči euru
Jan Jedlička
EU Office ČS
Dluh americké vlády je zřetelně vyšší než činí průměr eurozóny.