Mít vlastní kousek středozemní idylky zcela pro sebe. Soukromý ostrov v Jónském moři, kde by se dalo pěkně odpočívat: to už nemusí být jen sen. Řeckých ostrovů, které jsou nyní na prodej, je totiž dlouhá řada. Nejnověji jeden z nich koupil vládce Kataru šejk Hamad bin Khalifa al-Thani. Jak informovala řecká média, emírova rodina od letošního dubna vlastní v Jónském moři ostrov Oxia, jehož rozloha činí téměř čtyři kilometry čtvereční a kupní cena se pohybovala kolem pěti milionů eur.

Získat vlastní řecký ostrov ale není jednoduché. A je jedno, jak zámožný kupec má o něho zájem. Cizinci totiž musejí v Řecku překonat jednu velkou překážku. "Na koupi takového ostrova je zapotřebí 32 povolení od 32 různých úřadů," cituje rakouský deník Der Standard Farhada Vladiho, vlastníka firmy Vladi Private Islands, která se specializuje na prodej ostrovů po celém světě. Nejpozději po návštěvě osmého, devátého úřadu to podle něho zájemci velmi často vzdají. Pochůzky po úřadech jsou časově náročné, navíc je nutné každé povolení z řečtiny nechat úředně přeložit. "Pro cizince je proto téměř nemožné si ostrov koupit," dodává.

Jen v Řecku je nyní k mání kolem 75 z celkem šesti tisíc ostrovů a ostrůvků. "Je to zhruba polovina všech lukrativních ostrovů," míní makléř Farhad Vladi, který v portfoliu své firmy nabízí 40 ostrovů u Řecka. Podle podnikatele od vypuknutí krize počet Řeků, kteří z finančních důvodů chtějí svůj majetek prodat, stoupl o 50 procent. "Seznam ostrovů, které jsou na prodej, je skutečně dlouhý," potvrdil magazínu Focus také Dimitris Voyatzis, makléř z Atén. Ostrovy jsou k mání již od jednoho či 1,5 milionu eur (tedy 25 až 40 milionů korun).

Italové se svoji mizernou finanční situaci snaží zase vylepšit prodejem různých nemovitostí, jako jsou staré paláce či hrady. V nabídce je například Castello Orsini, středověký hrad z roku 1270, který nechal vybudovat sám papež a který posléze sloužil jako vězení. Mohutná stavba tyčící se na kopci Monti Cimini, uprostřed obce Soriano nel Cimino, je navíc jen hodinu cesty autem od Říma.

Nelehké látání děr

Přestože ceny jsou v důsledku krize relativně výhodné, experti si nejsou jisti, jak moc půjdou objekty na odbyt. Především v Řecku investoři čelí možnému riziku vyloučení země z eurozóny, a tím pádem i nejistému osudu. Za potenciální zájemce jsou totiž vedle soukromých osob považovány také různé investiční a státní fondy či private-equity společnosti.

Krom toho se ceny nemovitostí neustále propadají, například v Řecku to loni bylo o 20 procent. V příštích dvou letech by podle prognóz ratingové agentury Fitch mohl přijít pokles o dalších 17 procent. A to jen za předpokladu, že se pak ekonomika pomalu začne opět stavět na nohy. Pokud ne, propad bude výrazně silnější. Jen v Aténách dnes zeje prázdnotou na 200 tisíc bytů, nájem v lepších čtvrtích klesl z 12 eur na metr čtvereční na méně než 7 eur.



VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 13. ZÁŘÍ, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

banner 2

Související