Jízdní řády podle vzoru registru vozidel

Návštěvníci ze Západu, kteří k nám přijížděli do roku 1989, se občas dívali s úsměškem na zdejší osobní automobily, ale obdivovali pražskou hromadnou dopravu. V dalších dvou dekádách se mnohé ještě zlepšilo, a něco naopak zhoršilo. Systém ale nebyl narušen žádným velikášským a revolučním zásahem, takže ještě v těchto dnech bezpochyby platí, že Praha má mezi evropskými metropolemi jeden z nejracionálnějších a nejlépe fungujících systémů veřejné dopravy.

Otázka zní, zda to bude platit i po 1. září. Lze se obávat, že ne. Způsob provedení změny a její razance totiž vykazují mnoho podobných rysů s registry vozidel či se změnou sociálních dávek. Dopadne to jistě trochu lépe, protože lidé dojdou domů třeba pěšky, ale zmatek nastane značný. V české společnosti se totiž vžilo vědomí, že kdo má moc, musí dělat velice radikální změny, aby prokázal smysl existence svého úřadu a funkce. Při přípravě těch změn se spoléhá na virtuální realitu a spřízněné firmy, přičemž se zásadně ignorují znalosti starých praktiků i názory skutečně nezávislých odborníků z akademické sféry. K tomu ještě přistupuje nepokryté pohrdání autory původní koncepce, kteří jistě nosili příšerné obleky. Někdy se zdá, že jak ubývá lidí, kteří zažili vojenskou službu, přibývá ambiciózních politiků a manažerů, kteří se domnívají, že se vše dá řídit befely. Jenže ono to tak nefunguje.

Dalším společným znakem zmíněných akcí je, že se sice připravovaly velmi dlouho, ale v poslední fázi příliš kvapně. Na radikální změně v pražské hromadné dopravě se údajně pracovalo čtyři roky. Vysvětlovací kampaň ale trvá jen 14 dní. To je značný nepoměr. Navíc se bohužel zdá, že si některé trasy takzvaných metrobusů nikdo ani neprošel a nezamýšlel se nad pravděpodobnými komplikacemi, které vidí i naprostý laik.

Petr Korbel
redaktor týdeníku Ekonom

"Při přípravě změn se ignorují znalosti odborníků z akademické sféry."