Patentové války budou v budoucnu častější než dnes. Porostou stejně jako se bude zvyšovat počet patentů a jejich hodnota.

"Dokud bude existovat patentový systém, budou existovat i patentové spory," myslí si Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, který rozhoduje o udělení patentů nebo ochranných známek pro území Česka.

Patenty českých firem mají často platnost omezenou pouze na český trh. Čím si to vysvětlujete?

Nízké povědomí a předsudky, že zahraniční patent je drahý a složitý. Firmy se o problematiku začnou zajímat až ve chvíli, když jim přijde dopis z Německa, že porušují tamní patent. Pak si teprve ve firmě vybudují vlastní patentové oddělení a začnou dělat rešerše již existujících patentů.

Možná potom manažeři přijdou na to, že lepší, než mít firmu se třemi českými užitnými vzory, je vlastnit stovku zahraničních patentů. Mohou je prodat, nebo s nimi obchodovat jako s jakýmkoli jiným zbožím.

To je v zahraničí běžná praxe?

Ano, patenty slouží buď k ochraně výroby nějakého unikátního vynálezu, nebo z nich můžete kasírovat ohromné částky. Patentové licence a prodeje patentů představují jeden z nejvýnosnějších legálních byznysů na světě. Výnosnější jsou už jen nelegální obchody se zbraněmi, prostitucí či drogami. Nehmotné vlastnictví firem ve světě má dnes mnohem větší hodnotu než jejich vlastnictví hmotné.

Již jste zmínil častý argument přihlašovatelů, že patenty jsou velmi drahé. Čím byste ho vyvrátil?

Vysokým nákladům se poučený přihlašovatel může z většiny buď vyhnout, anebo je alespoň odložit na dobu, kdy mu již patentované řešení přináší zisky. Patentový systém je totiž nastaven tak, aby na počátku, v době podávání přihlášky, a několik let poté, byly náklady co nejmenší, jedná se totiž o dobu nejistoty, kdy ještě není zřejmé, zda bude vynález i ekonomicky úspěšný.

Časová lhůta pro maximální možnou ochranu patentu je u většiny vynálezů 20 let. V průměru se ale v Česku dožívají nejčastěji 12 let. Proč?

Každý rok je zapotřebí uhradit příslušnému státu takzvaný udržovací poplatek. Ty jsou v prvních několika letech spíše symbolické, pro Česko hovoříme o řádu tisíců korun ročně. Počínaje 10. rokem však ve většině států začínají strmě růst. Je to tak proto, aby byl majitel patentu motivován držet monopol jen nezbytnou dobu, a co nejdříve uvolnil chráněné technické řešení všem.

Proč by si tedy firmy měly platit patentovou ochranu a neponechat si vynález nebo výrobní postup jako tajemství, jako třeba Coca-Cola střeží recept na svůj nápoj?

Protože se to nedá utajit. Pokud by to bylo možné, tak by patenty nikdy nikdo nepoužil. Ale všechno ostatní můžete bez patentu vzít a okopírovat jako například motor, který snadno rozříznete a změříte třeba průměr trysky vstřikovacího čerpadla. Pořád tedy patenty slouží v konkurenčním boji, ale současně systém předává know-how celé společnosti, což silně stimuluje další vývoj. Tím, že všichni znají výsledky výzkumu a vývoje svých konkurentů, se technický svět posunuje hodně rychle dopředu. Firmy se učí navzájem od sebe.

Patenty přisuzují jednomu výrobci stát se po omezený čas a prostor monopolním dodavatelem zboží. Není to proti základní filozofii tržního hospodářství?

To je výjimka v systému. Cena, kterou za to držitel patentu platí, je povinnost zveřejnit obsah patentu pro všechny. To je podstata smlouvy mezi vynálezcem a státem, který jako by říkal: "My ti dáme omezený monopol, za který zaplatíš nějaké poplatky, ale především musíš svůj objev všem prozradit, aby ostatní mohli stavět na úrovni, na kterou jsi se s výzkumem dostal."

Co mi ve chvíli, kdy je patent platný pouze pro Českou republiku, zabrání v tom, abych si z databáze stáhl výrobní dokumentaci, odjel kilometr za státní hranici a tam vynález vyráběl a prodával jako vlastní produkt?

Nic, to je samozřejmě možné, ale stejně tak to funguje i opačným směrem. V mezinárodní databázi Espacenet si můžete vyhledat technická řešení, která u nás nejsou chráněna, a kterých je většina. Ze 70 milionů zveřejněných patentových přihlášek po celém světě jich je v Česku chráněno asi jen 20 tisíc. Ostatní lze volně na český trh dodávat.

Proč by tedy české firmy měly vymýšlet něco nového, když mohou jen okopírovat například nechráněné americké patenty a přenést je na české území?

Je to sice trošku zjednodušené a krátkozraké, ale někdy jde o běžnou praxi. Tato strategie je výhodná zejména pro začínající firmy. Druhá a lepší možnost je, že chci ofenzivně obsadit nový trh. Z patentové databáze si zjistím současný světový stav technologie, výsledky výzkumu a vývoje konkurentů a poté začnu uvažovat o tom, jak konkrétní produkt a technické řešení ještě vylepšit. To už je opravdový vývoj.

Lukáš Rozmajzl

Foto: Jan Rasch

Související
Zobrazit