Když se blíží bouřka, zhruba každých pět sekund se ve spodní části speciálního děla zažehne výbušná směs kyslíku a acetylenu a vydá pořádně hlasitou ránu. Vytvoří se rázová vlna, která údajně zabrání vzniku krup v bouřkových mracích, místo toho se srážky jen vyprší.

Například novozélandský výrobce jednoho z protikroupových děl tvrdí na svém webu, že zařízení ochrání oblast do vzdálenosti půl kilometru. Zároveň ale lišácky dodává, že dělo zamezí jen tvorbě nových krup, ale spadnutí těch, které se v mraku už vytvořily ve větší vzdálenosti, zabránit nedokáže.

Myšlenka rozhánět krupobití hlukem není nová, už Marie Terezie v roce 1760 vydala rozkaz, aby se při blížící bouřce zvonilo v kostelech. Také s protikroupovými děly se experimentuje už od 18. století. Změnila se jen nálož, dříve se výbuchy tvořily pomocí střelného prachu nebo karbidu vápenatého.

Co se ovšem nezměnilo, jsou stížnosti sousedů, kterým dělo za humny nadělá víc rámusu než samotná bouřka. Děla navíc nelákají jen sadaře. Se stížnostmi z okolí se potýkala například i automobilka Nissan poté, co se rozhodla nainstalovat kanony u své pobočky v americkém Germantownu, aby před kroupami ochránila nové vozy na parkovišti.

Ze stejného důvodu děla lákají také další výrobce aut, ale i majitele autobazarů. Přestože fyzikové a meteorologové nevěřícně kroutí hlavami, žádné konkrétní důkazy, že by šlo o nesmysl, v rukou nemají. "Neznám ve vědecké komunitě nikoho, kdo by se účinností protikroupových děl seriózně zabýval. Bylo by ale těžké prokázat, že nefungují, protože počasí je velice nevyzpytatelné," říká fyzik Charles Knight z Národního ústavu pro výzkum atmosféry v americkém Boulderu.

Kritici poukazují také na to, že samotné blesky vytvářejí při bouřce mnohem větší rázové vlny, které by na tvorbu krup měly mít mnohem větší vliv než dělo, které se nachází dole na zemi. Rázové vlny ale nejsou jediným způsobem, jak se pokoušíme krotit srážky. Pořadatelé olympiády v Pekingu dělali před čtyřmi lety všechno pro to, aby se zahajovací ceremoniál povedl na sto procent. Peníze v tu chvíli nehrály roli, takže nebyl problém nasadit letadla a raketovou techniku, která měla zajistit, aby během ceremoniálu nepršelo.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM  VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 23. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

 

Zkrotíme přírodní živly děly nebo hnojením oceánů? Stěží - čtěte ZDE

banner 2

 

Související