Co se děje s družicemi, když doslouží? Ty, které se pohybovaly na nízké dráze v řádu stovek kilometrů, většinou postupně klesají, až shoří v atmosféře. Občas jejich zbytky dopadnou na Zemi - jako například loni v září americká družice UARS, která pracovala od roku 1991. Tak jako naprostá většina satelitů, i UARS nakonec skončil svoji životní pouť v oceánu. Na nízké oběžné dráze je stále rušněji a občas musejí družice - nebo i Mezinárodní kosmická stanice s posádkou - manévrovat, aby předešly srážkám s jinými satelity nebo jejich troskami.

Ještě komplikovanější je situace na geostacionární dráze. Na tamní družice už nepůsobí ani zbytky gravitace nebo tření molekul vzduchu, takže neklesají, a mohly by i po skončení životnosti kroužit kolem Země po miliony let. Jejich provozovatelé je proto podle mezinárodních dohod musejí před vypnutím posunout o něco výše, na tzv. "hřbitovní" dráhu, aby funkčním družicím nepřekážely.

Vyřazených družic v kosmu stále přibývá - aby se ve vznikajícím chaosu udržel alespoň nějaký pořádek, všechny části starých družic, palivových nádrží a vysloužilých nosných raket mají svá čísla a jsou vedeny ve speciálním katalogu. Je v něm registrováno přes 35 tisíc objektů.

Neplechu přitom může způsobit i nepatrný úlomek - objekty se na oběžné dráze pohybují rychlostí kolem 28 tisíc km/h, takže se při srážce s jiným objektem chovají jako kulka vystřelená z pušky. Vědci přemýšlejí, jak situaci vyřešit, plánují proto různé projekty, například gravitační "traktor", který by pomohl kosmické smetí alespoň "zamést" na hromádky, aby nepřekáželo všude. Švýcarský projekt má pro změnu za cíl vyvinout malé satelity, které by část smetí posbíraly a pak i s ním shořely v atmosféře.

Marie Laštovičková
spolupracovnice redakce

VÍCE SE DOČTETE V POSLEDNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

Družice? Slídilové, ale hlavně hlídači i pomocníci - čtěte ZDE

banner 2

Související