Žádný z evropských prezidentů a dokonce ani monarchů nemá takový výhled ze svého sídla jako česká hlava státu z oken Pražského hradu. Václav Havel si proto nechal do pracovny dokonce donést dalekohled.
Má však republikánská hlava státu pohlížet na občany ze středověkého hradu stejně jako někdejší panovník na své poddané? Nezvyšuje genius loci Pražského hradu prezidentův neformální vliv a pravomoc až nad rámec ústavy?
Pokud ano, je od toho už jen krůček k úvaze, zda by v rámci zcivilnění prezidentské funkce nebylo vhodné najít pro hlavu státu a zhruba stovku lidí z její suity jinou, střízlivější budovu.
"Prezident by měl z Pražského hradu okamžitě odejít. Přiměřeným sídlem by byla nějaká jiná rezidence, sice důstojná, avšak na okraji hlavního města," míní například politolog Rudolf Kučera z Karlovy univerzity.
V České republice s její zahleděností do minulosti je takový názor trochu svatokrádežný, jinde v Evropě by ale taková otázka nezněla nijak divně. Bez ekvivalentu staroslavného Pražského hradu se musejí obejít v sousedním Německu, Polsku, na Slovensku i v nedalekém Maďarsku. Nebo třeba ve Francii.
Prezidentští kandidáti, které Ekonom oslovil s otázkou, zda hlava státu nadále musí sídlit na Pražském hradě, ale možnost stěhování kategoricky odmítli. Proti je jak Jan Fischer, tak Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka (Jan Švejnar neodpověděl).
"Úvahy o vystěhování prezidenta z Pražského hradu jsou nesmyslné. Hrad je po staletí duchovním a politickým středem našeho státu, a to i v době republiky," zdůrazňuje Jan Fischer, který v průzkumech veřejného mínění zatím vede. "Domnívám se, že tradice, které se v minulosti osvědčily, by měly zůstat zachovány," prohlásil Miloš Zeman.
Masarykova tradice
"Každý, kdo na Pražský hrad přijde a začne se z výšky dívat na Prahu pod svýma nohama, vzpomíná na osudy českých králů a přemýšlí, jak vstoupit do historie. Od toho není daleko k přesvědčení o vyšších schopnostech a vlastní moci," říká politolog Kučera. Výrazem takové nezvyklé moci je podle něho například i to, že český prezident může jmenovat premiérem prakticky kohokoli, bez ohledu na výsledek voleb. "Vždy si vzpomenu na USA a tamní otce zakladatele. Ti také před více než dvěma stoletími museli ostatní přesvědčovat, že prezident není žádný monarcha, ale pouze první úředník státu," podotýká.
I pohled do Evropy naznačuje, že potenciální přestěhování prezidenta stojí za zamyšlení. Srovnatelným sídlem, tedy budovou se staletou historií, která byla rezidencí středověkých i novověkých monarchů, se mohou pyšnit jen rakouský prezident v císařském Hofburgu a Vladimir Putin v moskevském Kremlu. I když tam je tradice poněkud narušena, ruští carové od doby Petra I. většinou sídlili v Petrohradě.
Ani ve Francii, skutečné prezidentské republice, neobývá hlava státu středověký Louvre ani velkolepý Versailleský zámek, ale "jen" Elysejský palác.
Kandidáti na prezidenta: Z Hradu nepůjdeme
Jan Fischer, nezávislý
Úvahy o vystěhování prezidenta z Pražského hradu jsou nesmyslné. Po staletí jde o duchovní a politický střed našeho státu, a je to tak i v době republiky.
Miloš Zeman (SPO)
Domnívám se, že tradice, které se v minulosti osvědčily, by měly zůstat zachovány. A právě jednou z takových tradic je sídlo hlavy státu na Pražském hradě.
Karel Schwarzenberg (TOP 09)
Pražský hrad je tradiční sídlo, já jsem konzervativní, a tak bych to tak nechal dál. A že je to v Evropě různé? Každá země má vlastní zvyky a u nás od doby T. G. Masaryka platí, že prezident je na Hradě.
Přemysl Sobotka (ODS)
O vlivu prezidenta, o jeho neformální roli rozhodují úplně jiné věci než to, že sídlí na "Hradě". Jeho úřad považuji za dostatečně civilní a není třeba ho dál "zcivilňovat" úvahou o stěhování.
Jiří Dienstbier (ČSSD)
Představit si teoreticky dovedu cokoli, ale nevidím pro vystěhování prezidenta žádný důvod. Pražský hrad by se ale měl více otevřít pro rozmanité výstavy, semináře a konference.
VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 19. ČERVENCE, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: