Tvář českých měst se za posledních 20 let změnila k nepoznání. Těžký průmysl, textilky či některé strojírenské závody podlehly levnější, často asijské konkurenci a mnoho továrních hal přeměnili developeři na kanceláře. Na místech dřívějších továrních hal vyrostly prosklené komplexy plné obchodů, kanceláří, loftových bytů či hotelů. Zatímco dříve ve městech panovala dopravní špička kolem páté a šesté ráno, kdy se davy dělníků přemísťovaly ke strojům, dnes je doprava nejhustší až kolem deváté. Česko se tak přibližuje vyspělému Západu. Postupně ho následuje v trendu, kdy se bohaté ekonomiky odvracejí od výroby a stále více zaměřují svoji pozornost na sektor služeb: informačních technologií a telekomunikací, finančnictví, obchodu nebo hotelnictví a gastronomie. Místo dřívějších českých průmyslových klenotů jako ČKD či Poldi jsou nyní v zahraničí známější úplně jinak zaměřené firmy - třeba vývojáři bezpečnostního softwaru Avast nebo AVG. Tedy typičtí zástupci terciárního sektoru.

Přesto se tuzemské hospodářství západnímu trendu deindustrializace stále částečně vymyká. Jeho podíl průmyslu na ekonomice dodnes patří mezi nejvyšší v Evropě. Právě průmysl přitom pomohl Česku relativně dobře přestát ekonomickou krizi - na rozdíl od služeb se totiž po propadu v nejhorším roce 2009 dokázal rychle vzpamatovat a vrátit k růstu, zatímco služby dodnes stagnují. Také příklady dalších průmyslových evropských zemí - především Německa - potvrdily, že orientace na výrobu se ve špatných časech vyplácí. Dokonce se začíná hovořit o reindustrializaci, kdy se průmysl vrací na Západ.

Pokud ale chtějí rozvinuté země zůstat v průmyslu konkurenceschopné, budou se muset orientovat na vyspělé technologie, plně automatizovanou výrobu a digitalizaci. Jinými slovy - musejí provést třetí průmyslovou revoluci. Své má k novému průmyslu co říci i Česko. "Nanotechnologie, biotechnologie, biomedicína, kosmický průmysl, přesné strojírenství," vypočítává budoucnost země předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

banner 2

Související