Český despekt ke Slovensku se 20 let po rozpadu ČSFR mění v respekt

Vzpomínka je to dodnes nepříjemná až tísnivá. Před 20 lety - večer 17. června 1992 - oznámil Václav Klaus, že se nestane federálním, nýbrž "jen" českým premiérem. Bylo jasné, že společný stát Čechů a Slováků končí, protože i druhý z vítězů voleb z června 1992 Vladimír Mečiar zamířil do čela národní vlády - slovenské. Obava z chmurné budoucnosti tehdejšího Československa, které teprve třetím rokem budovalo demokracii, se dala krájet.

Snad i proto se v té době na české straně roztrhl pytel se skeptickými názory na to, jak dopadne ekonomika budoucího samostatného Slovenska. Ať jdou, když chtějí, však budou ti "drotárové" ještě rádi klepat zpátky na dveře, říkalo se tehdy mezi lidmi.

Čerta na zeď malovali i ekonomové - samostatné republiky si prý ekonomicky výrazně pohorší. Prodraží se (a klesne) vzájemný obchod, Slovensko bude muset devalvovat měnu až o 100 procent, ne-li přímo zavést valuty. Čekal se i propad Slovenska až na samý konec fronty žadatelů o členství v NATO a v tehdejším Evropském společenství. "Praha míří na Západ, Bratislava na Východ," říkalo se běžně.

Nový exportní cíl

A dnešní realita? Česko i Slovensko jsou spolu v Evropské unii, žádný státní bankrot na východ od řeky Moravy se nekonal. Naopak, současní ekonomové hodnotí rozdělení státu jako přínos pro obě strany. "Kdo ví, jak by to s československým hospodářstvím dopadlo, kdyby slovenská strana dále stupňovala své požadavky a rostl chaos," zdůraznil pro týdeník Ekonom Jan Mládek, který v té době působil jako náměstek federálního ministra zahraničního obchodu a dnes je stínovým ministrem financí ČSSD.

Mezi nynějším Českem a Slovenskem ovšem podle něho de facto fungují stejně dobré ekonomické vztahy, jako bývaly v dobách Československa. "Akorát by bylo lepší, kdyby k rozdělení došlo až po vstupu do EU, protože v přechodném období mezi lednem 1993 a květnem 2004 přece jen vznikly určité národohospodářské ztráty kvůli bariérám mezi oběma státy," podotýká.

Mládkovi dává za pravdu fakt, že vzájemná česko-slovenská obchodní bilance po rozdělení počátkem roku 1993 klesla, takže Slovensko pro Česko přestalo být exportní jedničkou a stejně i naopak (pozici v obou případech převzalo Německo). Následovala éra stagnace, avšak po vstupu obou států do EU se obchodní výměna výrazně zvýšila. Loni činil český vývoz na Slovensko zhruba 237 miliard korun a obráceně to bylo 148 miliard.

---

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 14. června, nebo pod odkazem níže: