Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.
APLIKACI STAHUJTE ZDE.
Velká "transparenční" novela zákona o veřejných zakázkách účinná od 1. dubna 2012 přinesla pro dodavatele i zadavatele řadu novinek, které není snadné rychle si osvojit. Snížení limitu na jeden milion korun zahrnulo nově pod křídla zákona o veřejných zakázkách tendry za řádově stamiliardy.
Řada novinek by měla být velkým přínosem: zveřejňování smluv, předběžná oznamování měsíc dopředu, omezení "losovaček" či povinné rušení zakázek, pokud přijde jen jedna nabídka. Co ale v zákoně chybí, či naopak přebývá?
Poslaneckými pozměňovacími návrhy byly z veškerých nových "transparenčních" účinků vyňati sektoroví zadavatelé - energetické firmy a podobně. Náprava v podobě malé novely byla ministrem pro místní rozvoj přislíbena, zatím však je v nedohlednu. V zákoně rovněž například nebylo připuštěno právo uchazečů nahlédnout do části nabídky, která se týká prokázání splnění kvalifikace dalších uchazečů, či nebylo zavedeno povinné zveřejňování výběrových řízení na webových stránkách zadavatele. Což byly politické sliby z roku 2010.
Každá zakázka by měla být ovládána principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, obvykle zkracované jako 3E, ale jak na to v konkrétním případě? Zákon nemůže být napsán jako manuál pro zadávajícího úředníka. Odborné skupiny doporučovaly, aby takový manuál byl přijat na úrovni vlády ve formě metodiky "nejlepší hodnoty za peníze" podobně jako třeba ve Velké Británii. Bez takové metodiky se úředník nadále může ztrácet v systému, kde mu zákon stanoví mantinely pomocí různých zákazů, ale nijak mu nepomůže s tím "jak na to".
Ministerstvo spravedlnosti přislíbilo také úpravu odhalování vlastnické struktury dodavatelů vstupujících do smluvních vztahů s veřejnými institucemi. Ta se však nyní bohužel znovu předělává.
Daniel Weinhold
partner advokátní kanceláře Weinhold Legal