Aktuální číslo časopisu Ekonom
Evropu letos čeká žhavé léto. Starý kontinent se přitom nezapotí kvůli extrémním teplotám. Horké chvilky nastanou vinou další eskalace evropské dluhové krize. Ta se totiž poprvé naplno projevuje ve velké evropské ekonomice: Španělsku. Madrid musel kvůli problémům bank zatížených desítkami miliard špatných úvěrů na konci minulého týdne požádat zbytek eurozóny o pomoc ve výši zhruba 100 miliard eur.
Narozdíl od Řecka nebo Portugalska záchranu – alespoň zatím – nepotřebuje celá ekonomika. Díky tomu unie po Španělsku nežádá tak drastická opatření jako u dříve zachraňovaných zemí. A právě to se ukazuje jako možný problém do budoucna.
Poměrně měkké podmínky, za nichž Evropa pomůže španělským bankám, totiž mohou inspirovat i další evropské země, aby se pokusily o totéž. Navíc demoralizují už tak nespokojené Řeky nebo Iry.
Signál z Kypru
Hned po Španělech vyslal signál o další možné žádosti o pomoc miniaturní Kypr. Tamní bankovní systém je v problémech kvůli odpisu velkých investic do řeckých státních dluhopisů i firem a bude zřejmě potřebovat přibližně čtyři miliardy eur. Ministr financí Vassos Shiarly už předeslal, že země nejspíše o pomoc požádá do konce června.
Dosud se přitom Kypr snažil své problémy řešit mimo evropské záchranné mechanismy. Důvodem byla snaha vyhnout se požadavkům na reformy nebo zvyšování nízkých daní, z nichž jako evropský daňový ráj těží. Proto si půjčil 2,5 miliardy eur od Ruska. Nyní však chce využít španělského vzoru. Čtyři miliardy pro Evropu nejsou v porovnání s doposud schválenými balíky za půl bilionu eur nijak velká částka. Pokud by se ale inspirovala například také Itálie, která platí stále vyšší úroky na trzích za refinancování svých dluhů, situace by se výrazně zhoršila.
Přežije eurozóna letošní rok? Opustí ji některý ze současných členů? Kdy nahradí euro českou korunu?
Ptali jste se Oldřicha Dědka, národního koordinátora pro zavedení eura. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve středu 20. června od 14.00 do 15.00.
Online rozhovor
Dobrý den, právní stav je takový, že jsme se zavázali přijmout euro, ale není stanoven žádný závazný termín. Dokáže nějaká instituce (např. ČNB) zabránit přijetí eura, pokud naše vláda bude jednou tak hloupá, že se rozhodne do eurozóny vstoupit? Viz dluhová krize eurozóny, která je velmi závažná a hluboká a která náš vstup zatěžuje obrovskými náklady jako je povinnost účasti na záchranných fondech EFSF a ESM, kde souhrnná částka českých garancí může dosahovat až několik desítek miliard euro!!!
Rozhodnutí o zavedení eura je navýsost politické, které přísluší legitimně zvolené vládě. Vláda určitě bude chtít znát názor jak naší centrální banky, tak dalších institucí (svaz průmyslu, odborové svazy, aj.). Zvažována budou četná hlediska. Účast na záchranných fondech je pouze jedním z nich. Myslím, že vámi kladený důraz na velikost garancí nepřihlíží k širším okolnostem, jakými jsou např. výrazně zpřísněné požadavky na fiskální disciplínu v EU i eurozóně. Pokud zpřísněná pravidla budou respektována, na použití garancí tak ani nedojde. Na druhé straně ustavení záchranných fondů bylo důležité, protože není nic dražšího, než provizorní hledání východisek z naléhavé situace. Kdyby někdo na začátku r. 2008 řekl, že v příštích měsících americká vláda bude vynakládat stovky miliard dolarů na záchranu amerického finančního sektoru, byl by považován za blázna. Eurozóna nemá možnost postupovat jako národní vláda. Proto si vytvořila záchranné fondy, aby byly v případě naléhavé potřeby k dispozici.
Jako poslední přijalo euro tuším Estonsko. Existuje nyní něco jako "jízdní plán", tedy pořadník dalších zemí a orientační časy, kdy by měly do eurozóny vstoupit?
Některé vlády mají stanoveny termín zavedení eura. Lotyšsko uvádí rok 2014, Rumunsko 2015, Litva oficiálně říká co nejdříve. Vstřícně se k zavedení eura staví polská vláda. V dnešní době hlubokých změn, které probíhají v eurozóně, a kvůli stále ještě neukončené dluhové krizi, ale tyto vlády vyčkávají, jak se situace vyvine. Myslím, že je to pochopitelná reakce na současné nejistoty kolem eura. Co je ale též podstatné, neexistuje země, která by chtěla současné problémy využít k vstoupení z eurozóny.
Když jezdíte po Evropě pozorujete cosi jako přibrždění od zemí, které se ještě před pár lety hrnuly do eurozóny, ale dnes raději vyčkávají?
Je to tak, přibrzdění je viditelné. Nedomnívám se však, že by tím hlavním důvodem byly pochybnosti o dlouhodobých přínosech eura. Tímto způsobem jsem nikdy vládní představitele neslyšel argumentovat. Nemůžeme se ale divit, že většina občanů může být vystrašena, když neustále slyší a čte, jaké má eurozóna problémy. Málokdo si uvědomuje, že dluhová krize v zásadě není problémem eura, ale důsledkem nezvládnutých veřejných financí nebo chyb bankovního sektoru. Ostatně Island, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina, to jsou země s podobnými problémy, ačkoliv v nich obíhá národní měna.
Co presne je naplni vasi prace a kdo vas ukoluje a zamestnava?
Úkolem národního koordinátora pro zavedení eura v normálních časech je připravovat technickou stránku přechodu na placení eurem. Žijeme ale ve výjimečné době, čemuž byla uzpůsobena má pracovní náplň. Ta jednak spočívá v udržování webové stránky www.zavedenieura.cz, dále v účasti na pracovních výborech Evropské komise. Mojí současnou hlavní náplní jsou pak veřejná vystoupení k dění kolem eura a eurozóny, o která je poměrně velký zájem, protože euro je, ať chceme nebo ne, všude kolem nás. Dodávám, že národní koordinátor je financován z prostředků Ministerstva financí, kde pracuji na částečný pracovní úvazek. To mi umožňuje věnovat se na plný úvazek práci pedagoga na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
Dobrý den, pane Dědku, diovolte mi prosím jednu hypotetickou otázku - pokud byste byl nyní v kůži pana premiéra nebo ministra financí, doporučil byste s vážnou rukou Česku přijmout euro? Děkuji za vyjádření.
Pokud bych hypoteticky byl vámi zmiňovanou osobou, určitě bych si uvědomoval, že euro se nedá lidem vnucovat. Také bych v dnešní době vyčkával, až eurozóna napraví škody na veřejném mínění, které laxním přístupem k dodržování vlastních pravidel napáchala. Určitě bych ale euro nezatracoval a neustále bych zdůrazňoval jeho význam pro schopnost Evropy obstát mezi velkými hráči globalizovaného světa a pro vytváření férového konkurenčního prostředí na vnitřním evropském trhu. To jsou totiž životně důležité priority také pro Českou republiku.
JE VUBEC MOZNE aby recko odeslo z eurozony? Jsou tna to pripravene zakony a procesy???
Jsem přesvědčen, že bychom byli svědky odchodu Řecka z eurozóny, pokud by tato země přestala po volbách plnit své závazky nápravného programu. Smlouvy odchod země s eurozóny sice přímo neupravují, právně schůdná cesta by se ale určitě našla. Ačkoliv nejsem právník, vsadil bych se, že Řecko by muselo opustit také Evropskou unii. Zejména pokud by přestalo jednostranně splácet půjčky, které obdrželo od dalších členů Evropské unie.
Pěkný den, vám přeji z Brna!
Dovolte mi prosím jednu možná ne úplně ekonomickou otázku, ale zajímal by mě váš názor, pokud si najdete čas na tento dotaz reagovat. Jak se díváte na aktuální situaci v Řecku, mám tím na mysli nedávné opakování voleb? Přijde vám legitimní postup, že voliči nějak rozdají karty, ale politici se nedokážou domluvit na výsledné vládě, tak se to celé znovu zamíchá a jde se volit (a utrácet za volby!) znovu, dokud to politikům nebude vyhovovat. Co si o tom myslíte vy? Děkuji. P. Dolanský.
Demokracie bývá někdy pomalá a hledá si cestu kupředu křivolakými újezdy. Je to dáno i tím, že s kartami, které voliči rozdali, by si někdy neporadil ani zkušený karbaník. Řecko je klasický případ. V minulých volbách asi polovina národa volila strany, které chtěly respektovat uzavřené dohody, a druhá polovina byla rezolutně proti. Klasický mrtvý bod, z něhož se demokratické společnosti mohou dostat pouze novými volbami. V mezidobí si ale Řekové mohli nanečisto vyzkoušet, jak by asi vypadal chaos, až by se tato země postavila k eurozóně zády. Patrně se proto mírně odklonili od radikální levice, čímž byl pat odstraněn. Trvalo to tedy déle, Řecko ale nakonec bude mít demokraticky zvolenou vládu s dostatečně silným mandátem, aby se mohla pustit do zvládání nezáviděníhodně náročných úkolů.
1. Jak je na tom Česko s plněním kritérií pro přijetí eura?
2. Jak vypadají ta stejná kritéria aktuálně na Slovensku? Plní je stále, nebo už jsou zase v ...?
Asi před dvěma týdny Evropská komise publikovala tzv. Konvergenční zprávu, která zkoumá, jak si nečlenské země eurozóny stojí s plněním požadovaných kritérií. Nedopadli jsme z tohoto pohledu dobře. Inflace byla vyšší než přípustná, rozpočty hospodařily s nadměrným deficitem, nejsme členy kurzového mechanismu ERMII, pouze úrokové sazby byly v limitu. Samozřejmě toto byl pouze statický snímek, za rok to může být jinak a lépe. Slovensko tato kritéria plnit nemusí, protože již je členem eurozóny. Ohledně inflace a veřejných financí je na tom podobně jako česká ekonomika.
Vy jste koordinator? Koho a proc koordinujete??? Ten cíl (=přijetí eura) je přece jasný, ne? tak prostě směle za ním!
Národní koordinátor může jít směle a s otevřeným hledím za svým cílem teprve poté, co mu tento cíl vláda nastavila. Zatím se tak nestalo. Nečekám však se založenými rukama a některé věci si připravuji do šuplíku.
Dobrý den.
Jaký je podle vašeho názoru reálný termín při znalosti současných ekonomických a společenských faktů v ČR pro to, abychom místo korunou platili eurobankovkami a euromincemi?
Je třeba si uvědomovat, že od okamžiku, kdy vláda rozhodne o zavedení eura, k jeho faktickému zavedení z technických důvodů musí uplynout minimálně tři roky. Takže jediné, co lze s jistotou říci, je to, že nejbližší možný termín zavedení eura je začátek roku 2016. Jakýkoli jiný termín je již čirá spekulace. Hodně též bude záležet na tom, jak rychle se bude lepšit situace v eurozóně.
k čemu mají v euru ty malé mince? tuším ty jedno a dvoucenty, vždyť s tím stejně nikdo neplatí?! Kolik by EU ušetřila, kdyby to dala všechno do sběru!?
Naprosto stejná otázka by mohla být položena vládě Spojených států, kde mají své centy, nebo Velké Británie, kde také nezrušili šilinky. Domnívám se, že u velkých států je zde důvod jednak psychologický, neboť rušení mincí by mohlo být veřejností vnímáno jako výraz ztráty kupní síly národní měny. Také je třeba vidět, že malé mince centrální banky nikomu nevnucují, ony spíše uspokojují poptávku přicházející po těchto mincích od obchodníků. Zastánci malých mincí proto mohou říkat, proč rušit něco, o co je zájem. Souhlasím s tím, že hledisko výrobních nákladů mluví jednoznačně pro zrušení malých mincí. Česká zkušenost ukazuje, že spotřebitelům nechybějí a dopady do inflace to nemá. V Evropské unii by se však na tomto kroku musely domluvit všechny země, což nepovažuji nyní za reálné.
Dobrý den zajimalo by mne proč NEpříjmout euro?
Hlavní argumenty proti euru jsou obecně známé. Jde zejména o to, že země ztrácí možnost určovat měnovou politiku podle domácích podmínek a kurz se nedá využívat na podporu domácích vývozců. Hlubší diskuse by ovšem ukázala, že pro českou ekonomiku, která je obchodně i kapitálově propojená se zbytkem Evropy, jsou výše uvedené výhody mnohdy fiktivní. Maďarsko také aplikovalo nezávislou měnovou politiku, na inflační tlaky reagovalo zvyšováním úrokových sazeb. Jaký byl výsledek? Firmy a domácnosti si masivně vypůjčovaly levněji v cizích měnách. Když pak ale forint oslabil, mnohé z nich to dostalo do platebních potíží, až musel zasáhnout stát.
Nemyslíte si, že by se evropští lídři měli posunout od velkých slov k alespoň malým činům. Není to tak dávno, co z evropského vedení zaznívaly hlasy o tom, jak Evropa předežene Spojené státy nebo jaký má euro potenciál stát se hlavní světovou rezervní měnou. Dnes se několik evropských zemí potácí na hranici bankrotu (nebo i za ní) a euro (pokud vůbec přežije) bude po ztrátě důvěry dlouhá léta jen lokální evropskou měnou.
Máte pravdu, že eurozóna se dnes nachází v tíživé situaci. Nemyslím si však, že se to odráží v klesající politické podpoře tomuto projektu a také v tom, že by euro nějak viditelně ustupovalo z pozice druhé největší světové měny, kterou před krizí zaujímalo. Naopak jsme svědky mimořádných snah napravit chyby, které hlubokou krizi způsobily a prohloubily. Celkovou reakcí je tedy více integrace, nikoliv méně. Tento výsledek řada ekonomů předvídala. Tedy že euro se stane katalyzátorem reforem a povede k zesíleným integračním tendencím. Nejbližší budoucnost ukáže, kam až tyto změny povedou. Je stále těžší uvěřit tomu, že dalekosáhlé změny evropské vlády dělají jen proto, aby při životě udržovaly v principu neživotaschopný projekt. Pravým důvodem těchto integračních snah je vědomí převažujících výhod společné měny. A také snaha zacelit otvory, kudy do společné lodi zatéká.
dobry den, rad bych se zeptal jestli mame vyjimka z Eura nebo nemame? musime euro prijmout nebo nemusime? prosim jasnou a srozumitelnou odpoved, protoze od politiku jsem pri nedavne argumentaci pro a proti ESM slysel nejruznejsi vyklady. dekuji
Pokusím se o stručnou a srozumitelnou odpověď. Česká republika má pouze dočasnou výjimku ze zavedení eura. V okamžiku vstupu do EU si nemohla vyjednat trvalou výjimku, jakou má Dánsko a Velká Británie, neboť každá vstupující země musí kompletně převzít existující evropskou legislativu. Nemůže si vybírat, co se jí líbí a co ne. V době vstupu ČR do EU již platila Maastrichtská smlouva, která ukládá povinnost společnou měnu zavést. Vtip je však v tom, že tato smlouva říká, že euro lze zavést až tehdy, až budou splněna maastrichtská konvergenční kritéria. Pokud tedy nějaká země EU o společnou měnu zájem nemá, stačí, když tato kritéria nebudou plněna. A neplnit se dají snadno tím, že země nepožádá o členství v kurzovém mechanismu ERM II. Není tedy vůbec nutné otevírat přístupovou smlouvu a snažit se vyjednávat trvalou výjimku. Česká republika by tím jenom demonstrovala, že má problémy s plněním svých závazků.
Dobrý den,
Jaký je váš názor na zavedení potravinových lístků v případě kolapsu ekonomiky?Budou posíleny policejní složky a armáda?
Děkuji Vám za odpověď.
Roman Pepras
Kolaps ekonomiky je natolik unikátní a jedinečná událost, že neexistuje jednotný mustr, jak nejlépe tuto událost zvládnout. Naštěstí poslední vývoj v Řecku dává šanci, že nebudeme muset tomuto spektakulárnímu jevu přihlížet. Nevím, zda by se do hry dostlaly potravinové lístky. Asi by ale hrozilo uzavření bank, až by je lidé vzali útokem, aby zachránili své vklady před znehodnocením. V Argentině se v podobné situaci rabovalo a střílelo. Armáda a policie byly nasazeny. Raději však o podobných katastrofických scénářích typu "Den poté" neuvažovat.
Euro se mělo původně zavést už v roce 2012. Pravicové vlády to odmítly. Je to od nich hloupost (asi politické ideologické rozhodnutí). Euro přináší stabilitu, snižuje transakční náklady, tedy je prospěšné. Stačí se podívat, jaká je korelace burzovního indexu a kurzu. Koruna má ale také "výhodu". Umožňuje v případě nesplatitelných dluhů vytisknout peníze a dluhy zaplatit inflací, což je vlastně krádež. To je asi ta primární pravicová ideologie.
Původní nezávazné plány na zavedení eura uvažovaly s termínem 2009-2010. To bylo za vládnutí sociální demokracie. Je pravda, že vláda premiéra Topolánka původně odmítala o termínu zavedení eura uvažovat. Dnes se však již méně ví, že během jeho vlády kurz české koruny před nástupem krize extrémně posiloval, na což v jednom okamžiku premiér reagoval příslibem, že na podzim bude nějaký termín stanoven. Pak ovšem přišel pád vlády a vypukla dluhová krize v eurozóně, která vše otočila vzhůru nohama. Odtud je vidět, že peripetie naší politické scény k euru jsou křivolaké. Ohledně tisknutí peněz situace také není černobílá. Součástí našeho uspořádání je nezávislá centrální banka, která má zakázáno vládě peníze půjčovat. Aby centrální banka mohla pro vládu tisknout peníze, omezit by se musela její nezávislost, což ale zase není možné, pokud by ČR nechtěla přijít o členství v EU.
Dobry den chcel by som sa opytat (ak teda budete vediet odpovedat) ake doapdy by mal pripadny krach Eurozony na Cesku ekonomiku ?
Prezident Evropské centrální banky jednou řekl, že zásadně nespekuluje o věcech, které nikdy nenastanou. Já nejsem prezident, nicméně ani já nemohu dát nějakou podloženou odpověď, kromě té, že tyto náklady by byly velké pro všechny evropské země, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou členy EU, nebo eurozóny. Vypukla by nevídaná finanční nestabilita. Propadl by se zahraniční obchod, na kterém je česká ekonomika mimořádně závislá. Státy by asi začali zavádět obchodní restrikce. Nezaměstnanost by eskalovala. Proto mnohem lepší je uvažovat, jak tyto chmurné scénáře zcela sprovodit ze světa.
Dobrý den,
chci se zeptat jaký by měl podle vás vliv odchod Řecka z eurozony (a návrat k drachmě) na cenu zlata? Způsobí to oslabení eura, což následně posílí dolar, což následně oslabí zlato? Nebo se investoři vrátí k "jistotě" a zlato stoupne na ceně?
Děkuji
V nejistých dobách obvykle roste funkce zlata jako uchovatel hodnoty. Proto bych tipoval jeho růst. Dolar by možná posiloval, nicméně ani americká ekonomika nestojí na příliš zdravých fundamentech. Její podíl dluhu na HDP je srovnatelný s eurozónu. Důležité by bylo, jak rychle by se podařilo nervózní trhy uklidnit. Velké země asi měly pro tento případ připraveny krizové scénáře.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
