Co by měl Nečasův kabinet udělat v druhém vládním poločase? Tady je deset rad

Ne, že by vláda zrovna zářila, ale svůj "poločas rozpadu" má už za sebou. Na konci května uplynuly právě dva roky, co sociální demokraté utrpěli v parlamentních volbách výhru, po níž bylo jasné, že vládu nesestaví.

Dva roky tak v Česku vládne nesourodá koalice stran ODS, TOP 09 a podnikatelského projektu Věci veřejné, od konce letošního dubna nahrazeného poslaneckou skupinou Peake a spol. Před sebou má kabinet Petra Nečase ještě stejně dlouhou dobu vládnutí, jakkoli lze najít řadu důvodů pro předpoklad, že řádného termínu voleb se tato vláda nedožije.

Čím více se bude blížit ke konci funkčního období, tím více bude agendě místo nutných změn a reforem dominovat předvolební agitace a nadbíhání voličům. Ještě než tato tradiční vládní fáze nastane, týdeník Ekonom nabízí náměty, co by kabinet Petra Nečase a obecně státní aparát mohl a měl stihnout. Jejich splnění by společenské atmosféře i prosperitě Česka nepochybně prospělo.

Rada první: Udělejte srozumitelné daně

Je jasné, že kabinet, který navzdory řadě skandálů spojených s koaličními stranami, stále trvá na přívlastku "koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci", bude nadále klást důraz zejména na úsporná opatření a snahu o snižování státního dluhu.

"Vláda bude ozdravovat veřejné finance, bude pokračovat v reformách důchodového systému, bude pokračovat v modernizaci zdravotnictví, musíme provést reformu terciárního vzdělávání, která je důležitá z hlediska naší konkurenceschopnosti," předeslal na konci dubna před hlasováním o důvěře vládě premiér Petr Nečas. "Samozřejmě budeme pokračovat v cestě většího tlaku na transparentnost veřejných zakázek, což snižuje prostor pro korupci, ale také přináší konkrétní rozpočtové úspory," dodal.

Asi nejviditelnější bod snahy o vyrovnané rozpočty ale leží na příjmové straně - v růstu daní. Minulý týden vláda odsouhlasila své dřívější návrhy na daňové změny. Pokud se kabinet nezhroutí, je prakticky jisté, že od začátku příštího roku vzroste snížená sazba DPH ze 14 na 15 procent, základní z 20 na 21 procent, živnostníci, kteří uplatňují výdajové paušály, nebudou mít možnost využívat slevy na dani na děti a manželku, zrušen bude strop pro odvody na zdravotní pojištění a lidé s příjmem nad 100 tisíc měsíčně budou platit sedmiprocentní daň z výdělku nad stotisícový limit (alias solidární příspěvek). Balík opatření má tento měsíc schválit poslanecká sněmovna. Pozitivem na změně (růstu) daní budiž alespoň to, že nyní je jasnější, jaké daně a v jakých sazbách budeme od roku 2013 platit, což se ale o roku 2014 zatím bohužel říci nedá.

Na firemní daně současná vláda nesahá a sahat nechce. Je však pravděpodobné, že zaměstnavatele čekají právě už jen maximálně dva roky korporátních daní v současné 19procentní výši. Pokud sociální demokraté vyhrají příští volby a sestaví vládu, plánují jejich zvýšení. Ostatně jejich vzor levicového úspěchu, slovenský premiér Robert Fico, už oznámil zvýšení daní pro firmy na Slovensku z 19 na 23 procent.

Rada druhá, třetí a čtvrtá: Podpořte růst a export, nešiřte paniku

Vláda vyhlašuje, že jen u škrtů a tlaku na snižování dluhu nezůstane. O nutnosti probuzení české ekonomiky mluví i aktuální statistiky. Zatímco sousední Slovensko rostlo v uplynulém čtvrtletí o 0,8 procenta a náš největší obchodní partner Německo o 0,5 procenta, Česko je v recesi s poklesem ekonomiky o jedno procento. "Česká vláda masivně šetřila na infrastrukturních výdajích - k velké nelibosti stavebních firem-, ale při uvážení gigantické míry korupce je to pochopitelné. Dalším zdrojem relativní pomalosti české ekonomiky může být nepříznivá atmosféra mezi podnikateli, kteří se bojí investovat a bojí se nabírat lidi," konstatuje ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

I když ministr financí Miroslav Kalousek z výsledků HDP za 1. čtvrtletí "nechce dělat nějaké zásadní závěry", vláda slibuje seznam prorůstových opatření. Konkrétnější byl v tomto směru ale zatím jen premiér Petr Nečas na dubnové ideové konferenci ODS. Mezi prorůstová opatření tam zařadil pokračování programu zateplování domů Zelená úsporám, snížení daní firmám, které budou spolupracovat s vysokými školami, zjednodušení administrativy a podporu exportu.

"Podpora exportu, snížení administrativy či nezvyšování ceny energie jsou opatření, o kterých není pochyb a které podporujeme," reagoval Bohuslav Čížek ze sekce hospodářské politiky a makroekonomické analýzy Svazu průmyslu a dopravy. Předpokládá, že vláda pojme politiku na podporu ekonomiky daleko šířeji a komplexněji. Mezi další témata by podle něho měla patřit rozumnější environmentální politika, efektivní čerpání strukturálních fondů či stabilita legislativního prostředí.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 7. června, nebo pod odkazem níže: