V nové budově společnosti VÚTS, postavené v rámci evropskými fondy podpořeném projektu Centrum rozvoje strojírenského výzkumu, se již objevují moderní měřicí přístroje. Celková investice dosáhne 750 milionů korun, většinu z toho zaplatí Evropská unie. "Sice jsme nebyli první, kdo se přihlásil, ale pravděpodobně budeme první česká firma, která takové výzkumné centrum s evropskou dotací uvede do provozu, a to na přelomu roku," říká šéf firmy Miroslav Václavík.

To potvrzují i výkonný předseda Asociace výzkumných organizací Václav Neumajer a mluvčí ministerstva školství Radek Melichar. Podle Neumajera získal liberecký VÚTS náskok díky tomu, že na vlastní riziko provedl několik kroků ještě předtím, než byl jeho projekt vybrán.

Jaké jsou cíle libereckého VÚTS, k jehož historickým úspěchům patří první tryskový stav na světě a v nedávné minulosti vyvinul například elektronickou vačku či stroj na tryskové tkaní technických textilií Camel?

Centrum se zaměří zejména na snižování energetické náročnosti strojů, eliminaci vibrací a hluku, aplikaci nových materiálů a na spojení mechaniky s elektronikou. Důležitou částí jsou nové špičkové laboratoře, jež pracovníkům VÚTS umožní, aby prováděli vibrační a hlukové zkoušky, a také prototypová dílna s nejmodernějšími NC stroji, které dosud někdejšímu Výzkumnému ústavu textilních strojů citelně chyběly. Součástí je rovněž tepelná komora, v níž se budou zkoušet třeba technologie určené pro provoz v tropech. Jednou z podmínek projektu bylo, že VÚTS zvýší počet zaměstnanců z předloňských 150 o čtyřicet. Nyní jich je 165.

Vyšší poptávka po úsporách

VÚTS se do průmyslové zóny přestěhuje ze svých již nevyhovujících budov pocházejících z 30. a 70. let minulého století. "Věděli jsme, že je to poslední možnost, protože výzkumem si na takovou novou budovu vydělat nelze, a časem se Česká republika zařadí mezi vyspělejší státy Evropské unie, takže skončí možnost čerpat dotace ze strukturálních fondů," připomíná Václavík. Dodávky výpočetní techniky se mají uskutečnit nejpozději v říjnu, do konce roku proběhne instalace nových technologií a zároveň přesun dosud vyhovujících zařízení ze současných objektů VÚTS.

O nedostatek zakázek se Václavík neobává. Energie bude stále dražší, takže kdo dokáže navrhnout špičkový stroj s nízkou spotřebou, měl by uspět. Zákazníci požadují stále výkonnější stroje, počet otáček roste, čímž však rostou i vibrace a hluk. Jenže hygienické normy jsou naopak stále přísnější, takže bude poptávka po technicích, kteří tento rozpor dokážou odstraňovat. VÚTS má rovněž dostatek zkušeností s využíváním nových materiálů. Kompozity použil například na tkacích strojích Camel určených pro výrobu technických textilií ze skleněného vlákna a nyní je využívá rovněž v projektech pro firmy Brano a Montážní závody.

Protože po nevydařené privatizaci zanikly některé závody někdejšího koncernu Elitex, jenž byl hlavním středoevropským výrobcem textilních strojů, musí VÚTS hledat kontrakty i v dalších oborech. K zákazníkům patří například TOS Varnsdorf, Tajmac-ZPS Zlín, TOS Hulín, Škoda Machine Tools a také podniky automobilového průmyslu či výrobci polygrafických a balicích strojů.

Čerpání dotací v bezpečí

Ministerstvo školství uvádí, že v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace bylo schváleno 47 projektů. "Jsou v různém stadiu rozpracovanosti - od centra v Liberci, které startuje provoz, po nedávno schválený projekt ovocnářského výzkumu v Holovousích," informoval mluvčí ministerstva Radek Melichar.

Čerpání dotací v celkové částce 60 miliard korun by podle jeho vyjádření nemělo být ohroženo. "Očekáváme strmý nárůst ve druhé polovině tohoto roku a především v roce příštím," dodal Melichar.

Rovněž Neumajer soudí, že vyčerpání evropských dotací z tohoto programu není v nebezpečí, výstavbu center však komplikuje a zbytečně prodlužuje složitá byrokracie.

Petr Korbel

Náklady na vybudování nového výzkumného centra společnosti VÚTS dosáhnou 750 milionů korun, většinu uhradí Evropská unie. Foto: Bloomberg

Související