Pokračující dluhová krize a úsporná opatření budou nadále brzdit evropskou ekonomiku. Podle aktuálních predikcí zahraničních analytiků tak v letošním roce HDP eurozóny celkově mírně poklesne. Z pohledu české ekonomiky je příznivé alespoň to, že naši nejvýznamnější obchodní partneři - Německo a Slovensko - si zřejmě zachovají mírný růst, takže poptávka po českém vývozu se i v letošním roce mírně zvýší.

Na nepříznivý makroekonomický vývoj ECB reagovala dalším masivním dodáním dlouhodobé likvidity. Tříměsíční úrokové sazby EURIBOR tak poklesly k 0,7 procenta, tedy pod hlavní úrokovou sazbu ECB, a na těchto hodnotách se budou pohybovat i po zbytek roku.

Ekonomiku potáhne vývoz

Růst české ekonomiky v loňském roce zpomalil na 1,7 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční růst dosáhl pouhých 0,6 procenta. Kladného čísla bylo dosaženo jen díky zahraničnímu obchodu, kterému se z hlediska jeho salda dařilo i přes slábnoucí zahraniční poptávku a zpomalující tempo vývozu. Domácí poptávka pokračovala ve svém poklesu, snižovala se jak spotřeba domácností a vlády, tak investice. Rozpočty vládního sektoru v roce 2011 nakonec skončily schodkem 3,1 procenta HDP, mimo jiné kvůli nízkým veřejným investicím, takže fiskální konsolidace zbrzdila ekonomický růst v loňském roce zhruba o jeden procentní bod.

Prognóza předpokládá, že meziroční růst ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí 2012 dále zpomalil až na nulu. Také v souhrnu za celý rok 2012 prognóza očekává stagnaci HDP. Ekonomiku stejně jako v loňském roce potáhne čistý vývoz, a to i přes zpomalení zahraniční poptávky, domácí poptávka však zůstane slabá.

V roce 2013 by se ekonomika měla vrátit k růstu ve výši necelých dvou procent. Tento scénář přitom vychází z předpokladu, že dojde k daňovým a jiným změnám v podobě platných zákonů (zvýšení snížené sazby DPH z 10 procent na 14 procent od počátku letošního roku a sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 procenta v lednu 2013, penzijní reforma a další). Aktuální vládní návrhy opatření směřující k další fiskální konsolidaci, které dosud neprošly legislativním schválením, jsou zachyceny alternativním scénářem prognózy popsaném níže.

V základním scénáři prognózy budou v příštím roce růst všechny složky HDP s výjimkou vládní spotřeby. Oživení zahraniční poptávky povzbudí čisté vývozy a investice, spotřeba domácností poroste spolu s tím, jak postupně zrychlí mzdy a odezní dopady letošního zvýšení DPH do reálných příjmů domácností. Vládní spotřeba bude snižována očekávanými výdajovými škrty s cílem dosáhnout rozpočtových závazků vlády.

Za inflaci mohla i vejce

Na začátku letošního roku inflace výrazně vzrostla. Důvodem bylo zejména zvýšení snížené sazby DPH, které se plně projevilo v cenách potravin a regulovaných cenách; svým dílem též přispěly rostoucí ceny světových komodit a zpožděný efekt oslabeného kurzu koruny. Poněkud kuriózním a zčásti zřejmě dočasným zdrojem inflace byl i prudký nárůst cen vajec. Cenový vývoj byl naopak tlumen slabou domácí poptávkou a nízkým růstem mezd.

Inflace by měla zůstat na současné zvýšené úrovni po většinu letošního roku. Zatímco růst cen potravin a pohonných hmot bude zvolna zpomalovat, jádrová inflace by se měla ve třetím čtvrtletí dostat do kladných hodnot a postupně zrychlovat. Za tímto nárůstem by zpočátku měl stát růst dovozních cen, ten však postupně vymizí. V příštím roce celková inflace klesne mírně pod dvě procenta, cíl ČNB.

Škrty přibrzdí ekonomiku

Poněkud odlišný obrázek budoucího vývoje nastiňuje alternativní scénář prognózy zohledňující vliv současných vládních rozpočtových návrhů.

Tato opatření by měla brzdící dopad na ekonomický růst v příštím roce ve výši 0,8 procentního bodu, a to zejména kvůli nižší spotřebě domácností. Tu by utlumilo jednak zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod, jednak nižší nominální příjmy v důsledku zvýšení daní z příjmů, nižší valorizace důchodů a zmrazení platů ve státní sféře.

Alternativní scénář vede ve srovnání se základním scénářem k vyšší celkové inflaci v roce 2013, po očištění o prvotní dopady změn DPH (ve výši 0,7 procentního bodu) by však inflace byla nižší vlivem utlumenější ekonomické aktivity.

Se základním scénářem prognózy je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb ve zbývající části letošního roku a jejich následný nárůst od druhé poloviny roku 2013. Na snížení sazeb tlačí především slabá domácí ekonomická aktivita a utlumený růst mezd, a také nízká hladina zahraničních úrokových sazeb. Tyto vlivy jsou přitom jen zčásti vyvažovány zvýšenou inflací na začátku letošního roku, tlaky z dovozních cen a krátkodobým výhledem regulovaných cen.

V alternativním scénáři vede výrazně nižší ekonomický růst a nižší inflace po očištění o daňové vlivy k výraznějšímu poklesu úrokových sazeb, ovšem pouze za předpokladu, že se změny nepřímých daní nezačnou přelévat do inflačních očekávání a mzdového vývoje.

Bankovní rada na svém květnovém jednání posoudila rizika nové prognózy jako proinflační, přičemž v tomto směru kromě obav z vývoje inflačních očekávání míří i mírně slabší kurz koruny vůči euru a možný další nárůst světových cen komodit. Bankovní rada tak rozhodla většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu a naopak jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb o čtvrt bodu.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Související
Zobrazit