Firmy tají své finance, hrozí jim za to miliardové pokuty

Až několik miliard korun by stát mohl získat na pokutách za neplnění povinnosti zveřejňovat účetní závěrku v obchodním rejstříku. Podle údajů poradenské společnosti Dun & Bradstreet chybí za poslední čtyři roky v rejstříku téměř 800 tisíc závěrek. Pokud bychom počítali s průměrnou pokutou pět tisíc korun, potenciální příjem pro státní kasu by dosáhl čtyř miliard korun.

Rejstříkové soudy přitom mohou za tento prohřešek udělit sankci až 20 tisíc korun a finanční úřady dokonce až do výše tří procent objemu aktiv dané společnosti. V praxi se však neodevzdání závěrek, přestože je z obchodního rejstříku velmi snadno zjistitelné, téměř nepokutuje. "Doposud používaly finanční úřady i rejstříkové soudy spíše výchovné metody, omezovaly se zejména na opakované upozorňování na neplnění povinnosti bez použití pokut," sdělil týdeníku Ekonom například Milan Prokopius z poradenské společnosti Mazars.

Podle informací Generálního finančního ředitelství uložily v roce 2011 finanční úřady na základě zákona o účetnictví jen 390 pokut v celkové výši 11 milionů korun. Jakých prohřešků se přesně týkaly, úřad neeviduje, ale vzhledem k faktu, že firmy neodevzdaly více než tři čtvrtě milionu uzávěrek, je jejich počet zjevně nízký. "Finanční úřady vykonávají zejména správu daní. Na kontrolu plnění povinnosti ukládat účetní závěrku do obchodního rejstříku nemají kapacitu," vysvětluje Jana Kaslová z Generálního finančního ředitelství.

Náměstek ministra financí Ladislav Minčič navrhuje, aby problém s tajením hospodářských výsledků řešily rejstříkové soudy, které samy informace o zveřejněných závěrkách spravují. Ministerstvo spravedlnosti, pod které tyto soudy spadají, to ale odmítá. "Primárním úkolem soudů není kontrolovat podnikatele. Dozor by měly dělat finanční úřady," říká mluvčí resortu spravedlnosti Petra Hrubá.

Diskriminace poctivých

Nedodržování zákonů ze strany nepoctivých firem a nevymáhání práva ze strany státu přitom výrazně narušuje podnikatelské prostředí. "Chybějící údaje o hospodaření společností ve veřejně dostupných zdrojích prakticky znemožňují prověřovat si obchodní partnery, a snižovat tak riziko, že protistrana nebude schopna dostát svým závazkům, což je v rozvinutých ekonomikách naprostým standardem," komentuje situaci ředitelka společnosti Dun & Bradstreet Alena Seoudová.

I předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček se domnívá, že každá solidní firma by měla mít zájem svoje výsledky prezentovat. "Působí potom na své obchodní partnery důvěryhodněji. Skrývání výsledků nebo faktických majitelů působí dnes již trochu archaicky," dodává.

Paradoxně poctivé firmy na zveřejňování údajů velmi často doplácejí. Konkurenci se totiž do rukou dostávají údaje, které sama o sobě úzkostlivě tají. "Poctivým zveřejňováním všech údajů jsme přišli o nemálo peněz. Obnažování financí je problém - konkurent si přečte, kolik vyděláváte, kolik vás stojí zaměstnanci, kolik máte úvěrů - a jak dlouho tak vydržíte třeba cenový tlak. To jsou přece informace ceny zlata," říká Pavla Břečková, ředitelka pro obchod a strategii strojírenské společnosti Audacio.