Nemoc šílených politiků

Tempo recyklace vlád i ministrů přesáhlo únosnou mez. Vezměme si jen klíčové resorty průmyslu, dopravy, zemědělství či školství. Od sestavení první Topolánkovy vlády v září 2006 máme už šestého ministra dopravy, pátého ministra zemědělství, čeká se na pátého ministra školství, resort průmyslu a obchodu má čtvrtého šéfa, premiéři se vystřídali tři.

To vše za pouhých pět a půl roku. S každým novým ministrem se kormidlo pootočí vždy trochu jiným směrem, zpřeházejí se priority, spousta i dobré práce spadne pod stůl.

V nejvyšším managementu ministerstev pak nejde o odbornost a loajalitu ke státu, nýbrž o oddanost novému šéfovi. Ten navíc musí uspokojit i hlad dosavadních politických spojenců po přístupu ke státním penězům. A sotva ministerský nováček stačí vyčistit obsazené území od kádrů dosazených předchůdcem, už aby se pomalu chystal k vlastnímu odchodu.

V posledních dvou týdnech se hrálo o osud celé vlády. A tím i o další personální rošády. Pomyslné kyvadlo voličských nálad se navíc vychyluje silně nalevo. Takže by se nevyměnili pouze jednotliví ministři, ale celkový pohled kabinetu na ekonomiku, dluhovou krizi, Evropskou unii, euro, dotace, proexportní strategii... Co všechno se ČSSD chystá dělat jinak než středopravé kabinety, popisuje Josef Pravec.

Republika je na tom zatím dobře, ale politici dělají vše pro to, aby nebyla. Tak oglosoval na nedávné Snídani s Ekonomem vládní turbulence posledních let, měsíců i týdnů Jan Musil, generální ředitel ČKD Group. A sklidil všeobecný souhlas. Rozčarovaný byznys po letech názorových veletočů už od státu ani příliš nečeká, a nejčastějším přáním se tak stává věta: Hlavně ať neškodí!

Za sebe dodávám, že z prohlášení sociálnědemokratických lídrů je zatím zřejmé, že budoucí vládu chtějí nejpozději do dvou let sestavit s podporou komunistů. Nakoukl jsem do jejich programu pro volby 2010. Hned na začátku se lze dočíst následující: „Základním programovým cílem KSČM je socialismus, (...) v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.“ Nevím, jak vy, ale já stále dávám přednost nevoňavé vládě Nečasově.

P.S.: Čerstvá vydání Ekonomu si nejnověji můžete stáhnout i do svých iPhonů.

Příjemné čtení přeje

Ondřej Neumann, šéfredaktor