Stejně nejistá, jako zůstává pozice vlády Petra Nečase, je i budoucnost církevních restitucí, v nichž jde o majetek za více než 130 miliard korun. Nebylo by to poprvé, co by si kabinet na tomto oříšku vylámal zuby. Spory uvnitř koalice o podobu a výši restitucí v roce 2009 přispěly už k následnému pádu kabinetu Mirka Topolánka.

Podle zjištění Ekonomu existuje v ODS zhruba 15členná skupina poslanců, která má ke zvolenému způsobu majetkového vypořádání s církvemi a k jeho štědrosti velké výhrady. Jde zejména o členy ekonomických výborů. Společným jmenovatelem je obava, kdo bude vydaný majetek nakonec obhospodařovat.

"I když zůstáváme loajální vůči vládě, máme výhrady. Nejde o restituce jako takové, ale o jejich způsob," řekl za tyto zákonodárce Pavel Suchánek, předseda sněmovního rozpočtového výboru.

Další hrozbou pro plánované majetkové vyrovnání je nepevnost vlády a hrozba předčasných voleb - obojí totiž znamená zastavení legislativní práce parlamentu. S restitucemi nesouhlasí ani levice. ČSSD z předloženého zákona, který zatím prošel ve sněmovně prvním čtením, požaduje vypustit jakékoli zmínky o finančním odškodnění. Věci veřejné pro vládní návrh z nutnosti a neochotně zvednou ruku jedině v případě, že zůstanou součástí vládní koalice.

Vatikánská supervize

Třešničkou na dortu se může stát debata, kdo majetek vydávaný katolické církvi vlastně dostane. Jednotlivé právnické osoby, nebo Vatikán? Podle kanonického práva, které v církvi platí už po staletí, katolický majetek podléhá dohledu Svaté stolice. Samotné vyrovnání bude i podle Tomáše Holuba z České biskupské konference podléhat vatikánskému souhlasu, stejně jako nakládání s majetkem nad 40 milionů korun.

To podle ústavního právníka Václava Pavlíčka z Univerzity Karlovy odpovídá představě obsažené v katolickém právním kodexu, že konečným vlastníkem tohoto majetku je Svatý stolec. Problém se svébytnou pozicí katolické církve měla už masarykovská první republika. V roce 1923 se Nejvyšší správní soud usnesl, že rozhodnutí církve musejí zůstat podřízena suverenitě státu.

Jisté tak je jediné. O restitucích nebude jasno, dokud neproběhne poslední hlasování. A nikoli zákonodárců, ale ústavního soudu, nebo možná někde v Římě.


Více se dočtete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 12. dubna, nebo pod odkazem níže:

banner 2

Související