Z dnešního pohledu to zní už téměř neuvěřitelně: proslulé losovačky, jež se staly symbolem neprůhledných zakázek, byly původně jedním z hlavních protikorupčních trumfů.

Před šesti lety je zavedla tehdejší novela zákona o veřejných zakázkách, aby úředníkům či politikům ztížila prostor předem omezit počet zájemců podle více či méně subjektivních kriterií. Losovačky měly zajistit, že se tak bude dít díky náhodě.

Naopak, prozatím poslední novela, která vstoupí v platnost prvního dubna, s nimi již raději nepočítá.

"Bohužel v mnoha případech se s těmi losovačkami manipulovalo. Navíc po tom videu, které se objevilo na YouTube, už mají takovou pověst, že i kdyby někdo navrhl losování z klobouku za maximálního dohledu a v přímém přenosu, tak by ho za to chtěli málem zavřít," říká náměstek ministerstva pro místní rozvoj Jan Sixta a odkazuje při tom na populární videozáznam z takzvané karlovarské losovačky na výstavbu sportovní haly za 1,2 miliardy.

Prokorupční nástroj

Jak se vůbec z protikorupčního nástroje stal nástroj prokorupční? Podle Sixty nepočítali autoři zákona s českou vynalézavostí. "Místo, aby probíhaly losovačky transparentně, kdy úplně stačí využít nějaké papírky, které by byly vytahovány pod kontrolou ostatních uchazečů, začaly se vymýšlet různé počítačové softwary, z nichž vypadávaly předem vybrané firmy. To si v roce 2006, kdy losovačky byly zaváděny, nikdo neuměl moc představit," vysvětluje Sixta.

Příkladem byl třeba program, pomocí kterého prováděla losování společnost Kleris, v níž mimochodem působil i Roman Kirst, jenž se dříve pohyboval i kolem zmíněné karlovarské losovačky. Jak na podzim informovala televize Nova, policisté odhalili, že se přes něho uskutečnilo 36 soutěží na výstavbu například čističek a vodovodů z evropských dotací."Prostřednictvím programu šlo zajistit, aby byli vylosováni předem stanovení zájemci o veřejné zakázky," prohlásil tehdy mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej.

Čísla nejsou

O praktických dopadech využívání losovaček nicméně vědí nejen policisté, ale i řada firem, které s nimi měly vlastní zkušenost. "My jsme se účastnili asi 80 takovýchto soutěží, přičemž úspěšní jsme byli jen dvakrát. Víme ale o firmách, které uspěly hned ve 28 případech z 30," říká například generální ředitel společnosti Skanska Dan Ťok.

Kolik celkem zakázek v Česku proběhlo prostřednictvím losovaček, však zjistit nelze. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že v centrálním registru veřejných zakázek se omezení zájemců pomocí losu zvlášť neeviduje.

Počet losovaček alespoň z poslední doby tak zkusilo zmapovat protikorupční sdružení Oživení. Jeho experti došli k závěru, že jen za první dva měsíce letošního roku se jich uskutečnilo 62, přičemž se v nich rozdalo 4,1 miliardy korun. Nyní se ovšem ukázalo, že ani tyto výpočty nejsou přesné.

"Po upozornění ze strany ministerstva financí jsme zjistili, že těch soutěží proběhlo nakonec méně. Při původních výpočtech jsme totiž vycházeli z Informačního systému o veřejných zakázkách, který ovšem zaznamenává pouze původní záměr zadavatelů losovačku využít, ale ne už to, zda k ní skutečně dojde," vysvětlil týdeníku Ekonom Martin Kameník ze sdružení Oživení.

VIDEO: Dnes již proslulá "karlovarská losovačka"

Vladimír Šnídl

Z osmi desítek losovaček jsme uspěli pouze u dvou.

Dan Ťok
generální ředitel společnosti Skanska