Církevní restituce: Lobbisté i developeři větří novou šanci na byznys

Byť zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi ještě neprošel parlamentem, leckteří podnikatelé a lobbisté si už brousí zuby na nový byznys. Vrácené nemovitosti v hodnotě až 75 miliard korun budou totiž vyžadovat kvalifikovanou správu.

A rovněž 59 miliard korun, splácených státem po dobu 30 let, si vyžádá uložení či zhodnocení v peněžních ústavech. Je přitom zřejmé, že církve samotné svůj nový motor rozběhnout ani udržet v chodu nedokážou.

Knížecí rádci

Pražský arcibiskup Dominik Duka loni uvedl, že církvi by mohli se správou lesního majetku pomoci někteří zkušení soukromí majitelé lesů. Konkrétně prý třeba schwarzenberské panství.

Karel Schwarzenberg celou věc nepopřel. "Pokud se někdy objevil seriózní zájemce, tak jsme mu vždy rádi poskytovali naše zkušenosti," uvedl pro týdeník Ekonom. Právě o odborníky, u nichž se lesnické zkušenosti pojí s vírou, stojí církev nejvíce.

Bývalý šéf lidovců Cyril Svoboda nicméně tvrdí, že některé z dosavadních nabídek jsou údajně úzce spojeny s vládními stranami TOP 09 a ODS. Církev prý za souhlas těchto partají s restitucemi bude muset přistoupit na to, že se v některých případech nechá zastupovat společnostmi, které jí politici těchto stran doporučí. O které firmy jde, odmítl Svoboda upřesnit.

Trmické memento

Zájem je i o pozemky ve velkých městech, hlavně v Praze. "Už dlouho za námi kvůli lokalitám v Praze a jejím okolí chodí developeři a vyptávají se," uvedl ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha.

Ukázkou, jak snadno by mohly církevní subjekty nový majetek ztratit, je kauza zkrachovalé farnosti Trmice v Ústí nad Labem. Ta začala s pomocí externistů podnikat se dřevem a za dosud nevyjasněných a policií vyšetřovaných okolností přišla téměř o všechno. A to včetně cenných historických památek.