Kdo neuspěje v Evropě, nechytne se nikde, tvrdí náměstek ministra

Pokud máme zastavit dlouhodobý pokles naší konkurenceschopnosti, musíme podporovat zahraniční expanzi českých firem, které produkují výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou, říká náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

Česká republika je sice podle něho příliš závislá na vývozu do Evropské unie, ale kdo se neprosadí u sousedů, ten nepronikne do Brazílie ani do Ruska. Konkurenceschopnost českých firem podle něho ničí hlavně skutečnost, že jejich investice do výzkumu a vývoje jsou žalostně nízké.

Dokážou české firmy na krizi vydělat, protože vyrábějí levnější, v krizi žádanější zboží?

Strategie, že budeme úspěšní, protože jsme levnější, není udržitelná. I v dobách krize lze však zakládat výborné firmy či expandovat. Příkladů je řada: Společnost Hewlett-Packard založili během velké hospodářské krize ve 30. letech dva studenti s pouze pětisetdolarovým kapitálem. Také General Electric vznikla v době krize a přinesla Edisonovu žárovku, na tehdejší dobu vysoce inovativní technologii. V době krize je poptávka po novinkách. Je to příležitost...

Také bych zmínil takzvané hidden champions. Jde o malé a střední podniky, o nichž se moc nemluví, které však z globálního pohledu vykazují vynikající výsledky. Hodně jich působí v Německu či v Skandinávii. U nás může být inspirací například společnost Advanced Materials - JTJ, která určuje trendy v nanonátěrech. Pokud i ostatní naše firmy dokážou během krize přicházet se srovnatelnými inovacemi, mohl by to být impuls pro přeměnu ekonomiky.

To by naše konkurenceschopnost vzrostla. Ale není to tak, že stále klesá?

Ano, skutečně se zhoršuje. V žebříčku Světového ekonomického fóra jsme loni opět poklesli, a to na 38. pozici, zatímco v roce 2009 nám patřilo 31. místo. Naopak si polepšily země, které přijaly reformy v podobě strategií či koncepcí konkurenceschopnosti, kupříkladu Švédsko, Finsko, Dánsko a Německo. Krize Řecka a jihoevropských států je přitom především krizí jejich konkurenceschopnosti. Velké zadlužení a rozpočtové deficity jsou jen důsledkem toho, že nedokázaly nabídnout dostatek zboží a služeb schopných uspět v soutěži. A my nyní stojíme na křižovatce. Buď budeme jihem úspěšného Severu, nebo severem problémového Jihu.

Často zaznívá: Finsko - náš vzor. Ale někteří podnikatelé už jsou na to alergičtí a tvrdí, že mělo jen dva úspěchy, těžbu dřeva a Nokii. Přičemž Nokii se momentálně nedaří.

Ve Finsku působí velké množství malých inovativních firem, které prorazily na světový trh v oblasti služeb, energetiky a životního prostředí, strojírenství, softwaru a digitálních médií. Hledejme ale spíše to, co způsobuje, že země myslí moderně, že chystá nová řešení, efektivně podporuje své podniky a nesvádí vlastní neúspěchy na jiné. Ve Finsku na rozdíl od Česka existuje propracovaný systém transferu znalostí i komercializace výsledků výzkumu a vývoje. Finsko se dlouhodobě pohybuje ve světové špičce v hodnocení inovačního podnikání i kvality vzdělávacího systému. To určitě není náhoda.

Druhou polovinu rozhovoru s náměstkem ministra si můžete přečíst v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 8. března, nebo pod odkazem níže: