Lovec Bušek chce skolit uhlobarona Tykače. Neměl se do mě navážet, říká

Když mi někdo vyrazí zub, já jemu vymlátím celou držku, vysvětluje expresivně svůj styl řešení konfliktních situací někdejší šéf makléřské společnosti Iceberg. Stejně prý nyní hodlá naložit s Pavlem Tykačem.

Tvrdíte, že jste s kolegou Klausem Schimmelpfennigem Pavlu Tykačovi pomáhali nejen s CS Fondy, ale i s dalšími obchody. Můžete být konkrétnější?

Obdobně jsme zobchodovali pár jiných fondů, ale já už si to všechno nepamatuji, musel bych se podívat do svého archivu. Vím, že Tykač měl těch fondů asi devět a princip byl stále stejný.

Jaký konkrétně?

Schimmelpfennig, respektive jeho firmy, dodaly cenné papíry a Tykačovy fondy zase peníze. Za Tykačovy peníze se nakoupily cenné papíry od Klausových firem. U Klause zůstaly v nějaké krátké karanténě. Když se nic nedělo, tak se převáděly na Tykačovy účty do švýcarské banky a na jeho offshorové firmy. Tak to fungovalo. A někdo to celé musel technicky zpracovat, což byl zase úkol naší makléřské firmy Iceberg.

On potřeboval protistranu, která mu dokáže ošetřit peníze, nějakého partnera na vyvedení peněz do zahraničí. Pavel vždy zavolal a řekl, chci zobchodovat fondy. Ptal se mě, jestli mám připraveného klienta. Řekl jsem, ano mám. Až budeš připraven - peníze budou zaparkovány tam, kde mají být - tak obchod provedeme. Mezitím si Klaus připravil cenné papíry, které bylo třeba prodat do těch fondů.

Co taky může jiného tvrdit, než že všichni lžou a že je vydírán?

To je taková filozofická otázka. Je několik úhlů pohledu. Já mám na to svůj. My - teď myslím mě i Schimmelpfenniga - jsme na rozdíl od Tykače v roce 1998 uzavřeli s CS Fondy dohodu o narovnání. Uznali jsme, že ten obchod nebyl úplně košer. Tykač žádnou takovou dohodu nemá. Pro nás to podpisem té dohody a vrácením deseti milionů marek skončilo, pro něj ne.

Otázkou je, proč se nyní v té kauze po tolika letech tak aktivně angažujete?

Třeba proto, že ta kauza stále žije. Pořád jsou zde subjekty, které na ní parazitují, dodnes jsou nevyřešeny uplatňované pohledávky, respektive příslušenství k nim. Ve hře je pořád asi miliarda korun. Ještě loni v dubnu muselo ministerstvo financí kvůli CS Fondům zaplatit 85 milionů korun. S tím já nechci mít nic společného, aby poškozený stát házel vinu na mě.

Existují ještě jiné motivace?

Také to, že v celé té kauze zůstali namočeni jen dva pěšáci. Stíhání Tykače a jeho blízkých lidí bylo zastaveno. V tom já spatřuji tu arogantní krutost, tu bezohlednost. Pošleme dva ubožáky a hodíme je lvům. To je neskutečné. Všichni ale vědí, že to nejsou ti hlavní aktéři. Ale takhle se přesně chová Tykač. Když už měl možnost to trestní řízení zastavit, proč to nezařídil i pro ně?

Z vaší minulosti je zřejmé, že docela rád vyhledáváte různé střety a obchodní války. Tykač není sám, kdo hovoří o vašich vyděračských praktikách.

To všechno je jinak. Já nikoho nenapadám, když mi neubližuje. Na druhou stranu umím být zaťatý. Když do mě někdo jde, já mu nedokážu uhnout. Znáte rčení zub za zub? Já vyznávám jiné - za zub vymlátit celou držku.

A tak postupujete vůči Tykačovi?

Není to tak, že bych byl nějaká stíhačka, já na Tykače kašlu zvysoka. To on se do mě začal navážet. Začalo to totiž už někdy předminulý rok, když proti mně vytáhl nějakou starou pohledávku z Ekoagrobanky a poslal na mě exekutora. Já říkám, to může udělat jenom magor, poslat exekutora na korunního svědka. Exekuuje barák mé manželky, chce vzít střechu nad hlavou i mé sedmileté dceři. Tohle fakt neskousnu. Vy byste si to nechal líbit?

Co všechno u soudu řeknete?

To, co vám. Nevím, na co se budou ptát. Ať se ptají, na co chtějí.

V devadesátých letech jste mluvil o tom, že tunelování je legální. Myslíte si to stále?

Já to takhle nikdy neřekl, bylo to posléze překrouceno. Komentoval jsem dění v Energetickém centru Kladno, kde jsme jako minoritní akcionáři byli okradeni americkým majoritním akcionářem, který vyvedl aktiva do zcela nové firmy. Rozhodnutí soudu vyznělo tak, že když tuneluje americká nadnárodní společnost, tak je to vlastně legální. Bere se to jako její přínos, know-how. Když to ale děláme my Češi, tak je to krádež. Řekl jsem to tak, že to, co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Nic víc.

Na hraně zákona jste byl už několikrát. Je otázkou, zda takovému člověku lze věřit.

Ano, nejsem žádný svatoušek, ale já na rozdíl od jiných nikdy nedělal byznys spočívající na veřejných zakázkách, na tunelování veřejného sektoru, na poškozování státu. Takové věci se mi nelíbí a obchody se státem nikdy dělat nebudu, to je strašně nebezpečné.

Více se o sporu Tykač v. Bušek dočtete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 23. února, nebo pod odkazem níže:

Svou životní filozofii symbolizovanou zdviženým prostředníkem zhmotnil Bušek v návrhu lahve na nový energetický nápoj. Foto: Jan Rasch