Týdeník Ekonom překreslil a přeskládal mapu Evropy

Evropská unie se mění před očima. Staré jistoty se hroutí, lidé i země jsou v pohybu. Finanční krize překresluje mapy vzájemných vztahů... Týdeník Ekonom se proto rozhodl vnést světlo do spletitých vazeb, závislostí a zákonitostí, jimiž se Evropská unie řídí, a mapu Evropy překreslil.

Některé státy zůstaly na svých místech, jiné země se ovšem radikálně přestěhovaly.

Novodobé stěhování

Pobaltské státy zamířily blíže do Evropy, Řecko se těsněji přimklo ke své skupině "prasat" (zemím skupiny PIIGS) a blíže k finančním zdrojům, které ho zatím ještě drží nad vodou. Blíže k "zemi živitelce". K Německu, které se stává přirozeným centrem všeho evropského dění, putuje i Irsko. Ze středu Evropy naopak odcestovala Česká republika, která se nepřipojila k fiskální unii a po boku Velké Británie (odkud na adresu EU zaznívají velké litanie) v povzdálí čeká, co z toho všeho bude.

Všechny země pak mají nová jména odpovídající jejich současné ekonomické kondici, postoji k záchraně eura či - jako třeba v případě Slovenska či Maďarska - aktuální politické situaci.

Z mapy se dá snadno vyčíst mimo jiné i to, že severské státy jsou zatím poměrně "O.K.", ve "Špatnělsku" se nemají příliš dobře, "Pigstugalsko" je pevným členem v nelichotivé společnosti zemí nejvíce postižených krizí, Itálie leží na boku jako potopená loď, Irsko prodělalo knock-out a v Řecku se - jak před časem upozornil Václav Klaus - boj s finanční krizí řeší spíše popíjením ouza.

Posuny hranic jednotlivých států mají i jedno nesporné pozitivum - ve střední Evropě vzniklo nové moře. I když Čechů se to už netýká. České břehy totiž na nové mapě Evropy už moře ze všech stran tak jako tak obklopuje.

Nová mapa Evropy podle týdeníku Ekonom

(pro zvětšení klikněte na mapku)

DISKUSE: Jak by vypadala mapa Evropy podle vás?

Příspěvky od čtanářů:

Tomáš Pilař, Liberec:

Absolutně nesmyslná věc. Vždyť naším západním sousedem tak jako tak zůstává Německo. Nedává žádný smysl "tvořit" nějakou ekonomickou "Entropu". Na iHNed se zpochybňuje to, že vláda a premiér mají nějakou představu zájmů ČR a jejich obrany. Např. Polsko premiéra Tuska dost ekonomicky stojí a padá se zavedou zemědělskou politikou v rámci EU. Proto není divu, že postoj Polska může být postoji Francie podobný. Není co řešit jsme vývozem do EU a zejména do Německa svázáni s případnými hospodářskými výkyvy této země. To ovšem neznamená, že bychom měli tolerovat všechna porušení pravidel, hru za postranní čárou i skutečnost, že se místo kopané hraje něco úplně jiného a z občany nevolené instituce v rámci EU se má stát senát Evropy. Pro začátek by stačilo nazývat věci pravým jménem. Postě bankrot je bankrot. A půjčka je půjčka a pokud se půjčuje totálně předluženému, není to žádná pomoc.