Fronty před bankami, nakupování dolarů u pouličních veksláků a mimořádné zasedání poslanců. Takové projevy má hluboký propad íránského rijálu v posledních týdnech. Západní experti, ale i íránští analytici to považují za jeden z prvních hmatatelných dopadů stupňujících se mezinárodních sankcí vůči Íránu.
Na Evropu však snaha zabránit Teheránu v obohacování uranu může mít také dopad - především ve formě zvýšení cen pohonných hmot, v případě vyostření konfliktu i krátkodobé přerušení dodávek z Perského zálivu."Je to součást psychologické války proti islámské republice," citoval konzervativní íránský deník Kajhán guvernéra íránské centrální banky Mahmúda Bahmaního. Šlo o jeden z mála výroků připouštějících dopady politiky západních vlád na íránské hospodářství. Oficiálně Teherán trvá na tom, že problémy národní měny a rostoucí panika obyvatel nemají s postihem ze strany Západu nic společného. I když se objevily přesně v době, kdy Spojené státy i Evropská unie vyhlásily sankce proti íránské centrální bance.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



