Fronty před bankami, nakupování dolarů u pouličních veksláků a mimořádné zasedání poslanců. Takové projevy má hluboký propad íránského rijálu v posledních týdnech. Západní experti, ale i íránští analytici to považují za jeden z prvních hmatatelných dopadů stupňujících se mezinárodních sankcí vůči Íránu.
Na Evropu však snaha zabránit Teheránu v obohacování uranu může mít také dopad - především ve formě zvýšení cen pohonných hmot, v případě vyostření konfliktu i krátkodobé přerušení dodávek z Perského zálivu."Je to součást psychologické války proti islámské republice," citoval konzervativní íránský deník Kajhán guvernéra íránské centrální banky Mahmúda Bahmaního. Šlo o jeden z mála výroků připouštějících dopady politiky západních vlád na íránské hospodářství. Oficiálně Teherán trvá na tom, že problémy národní měny a rostoucí panika obyvatel nemají s postihem ze strany Západu nic společného. I když se objevily přesně v době, kdy Spojené státy i Evropská unie vyhlásily sankce proti íránské centrální bance.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později