Pracovní pohotovost se zaměstnancům vyplatí, mají nárok příplatek 25 procent platu

Otázka pracovní dostupnosti zaměstnance - ať už telefonické nebo e-mailové - po pracovní době je vždy otázkou dohody. Pracovník nemůže být k pracovní pohotovosti nucen. Mnozí zaměstnanci však mají pohotovost v oblibě. Pojí se k ní totiž zajímavý finanční efekt. Každý, kdo je k dispozici mimo pracovní dobu, má nárok na odměnu ve výši 10 procent svého průměrného výdělku.

Člověk je přitom v době své pracovní pohotovosti omezen v podstatě pouze tím, že by měl být k dispozici k výkonu práce. To znamená zdržovat se v přijatelné časové dostupnosti od pracoviště (například v místě bydliště) a nebýt pod vlivem alkoholu či omamných látek. Při výkonu práce v rámci pracovní pohotovosti pak náleží zaměstnanci mzda a příplatek za práci přesčas - konkrétně čtvrtina jeho průměrného výdělku.

Mobil, který vydělává

Pouhou skutečnost, že je zaměstnanec pro svého zaměstnavatele dostupný na telefonu nebo e-mailu, ovšem nemůžeme vždy považovat za pracovní pohotovost. Součástí dohody musí být i povinnost dostavit se na základě zaměstnavatelova pokynu k výkonu práce. Bez toho by o pracovní pohotovost nešlo. Nárok na příplatek by tudíž pracovníku nevznikl.

Snad v každé firmě se jistě najde alespoň pár lidí, kteří "pravou" dohodu o pracovní pohotovosti se svým zaměstnavatelem rádi uzavřou. Deset procent ze mzdy je zkrátka motivace. A ne každá pracovní pohotovost nutně znamená, že zaměstnanec nakonec bude pracovat. Pracovní mobil tak může zaměstnancům sloužit jako nástroj příjemného a často vyloženě bezpracného přivýdělku.

Nejde přitom o nic výjimečného. Mnozí živnostníci jsou pro své zákazníky ochotni být dostupnými prakticky 24 hodin denně. Automatický nárok na příplatky přitom nemají. A nemají ani odbory, které by bojovaly za jejich volný čas.

(Viz též Otroci lapení... )

Lukáš Jansa
partner advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři