Nad takřka neomezenou mocí finančníků v Londýnské City se stahují mračna

Zatímco protesty proti globálnímu kapitalismu na Wall Street už skončily, stanové městečko před katedrálou sv. Pavla v Londýně odolává. A někteří komentátoři dodávají, že lepší místo na protest proti ekonomickému systému si demonstranti nemohli vybrat. Stanují totiž přímo v centru finančního světa, londýnské City, nad kterou se stahují mračna. "Do téhle bryndy nás dostali nezodpovědní bankéři a je nehorázné, že si v téhle napjaté ekonomické situaci nadále vyplácejí odměny," stěžuje si Peter ze severního Londýna. Na banky jsou naštvaní nejen mladí lidé, ale takřka celá společnost. City se stalo spíše trpěnou částí Londýna než něco, čím by se Britové pyšnili.

Pokud se Londýňana zeptáte, co je The City of London, pak pravděpodobně odpoví, že je to zvláštní území v centru Londýna s řadou památek. City je skutečně v centru Londýna, avšak londýnský starosta nemá nad City žádné pravomoci. City je v podstatě jako Vatikán v Římě. Spravuje své vlastní školy a má také svou vlastní policii. Ačkoliv o víkendu City připomíná město duchů, v pracovní dny je tu rušno - vždyť za prací sem dojíždí přes 300 tisíc lidí.

Zlatý věk za "Železné Lady"

Mít sídlo v City je svým způsobem prestiž. Přitažlivost Londýna coby centra finančních služeb vzrostla přesně před 25 lety, kdy premiérka Margaret Thatcherová prosadila zákon o jejich deregulaci, tzv. velký třesk - Big Bang. "Americké banky tak mohly v Londýně provádět operace, které by v New Yorku či Washingtonu nebyly možné," uvádí dokument televizní stanice BBC. Londýn se tak stal atraktivní destinací pro řadu finančních institucí a předehnal svého dlouhodobého rivala, New York.

Boom znamenal také rozšíření sídla finančních ústavů mimo administrativní oblast City. Konkrétně do nových mrakodrapů na východolondýnském Canary Wharf, kde se například nacházely kanceláře zkrachovalé americké banky Lehman Brothers. City je domovem Bank of England - britské národní banky i londýnské burzy. Sídlí zde přes 500 bank, řada pojišťoven a dalších firem poskytujících nejrůznější finanční služby, 40 procent všech firem je zahraničního původu. City se tak přirozeně stalo synonymem pro sektor finančních služeb, jejichž prestiž globálně utrpěla především vzhledem k jejich roli v krizi roku 2008. Důvěra v banky poklesla v Británii na historické minimum.

Pohřběte bankéře!

Zatímco v 80. letech panovala většinová víra, že banky jsou lépe řízeny než třeba média, dnes si finanční ústavy v tomto srovnání stojí velmi špatně. Dokazují to i vtipy, které v britské společnosti kolují. Jeden londýnský bankéř umírá v chudobě, a tak se v hospodě, kam chodil, organizuje sbírka na jeho pohřeb. Jednoho dne vstoupí do hospody muž a je vyzván, aby daroval 20 pencí. "Na co to je?" táže se. Poté co se dozví účel sbírky, vytáhne pětilibrovou bankovku a řekne: "Na, tady to si vezmi a pohřbi jich 25."

Není se čemu divit. Když totiž v roce 2008 vypukla finanční a ekonomická krize, utratila vláda na záchranu bank Royal Bank of Scotland (RBS), Lloyds a dalších institucí přes 500 miliard liber. Dnes je britská vláda majoritním akcionářem RBS (84 procent) a v bance Lloyds vlastní 41procentní podíl.

Jediné opatření, které kabinet následně přijal, je takzvaná bankovní daň. Ta se vztahuje pouze na banky, které si za své oficiální sídlo zvolily právě Londýn. Britská vláda sazbu této daně zvýšila už potřetí, aktuálně na 0,088 procenta, a politici si od ní slibují zisk do státní pokladny až 2,5 miliardy liber ročně. Jak však podotýkají analytici, tyto zisky budou vyváženy sníženou sazbou daně z příjmu právnických osob z 28 procent na 25 procent od letošního dubna. Odvětví finančních služeb je navíc osvobozeno od DPH, přestože státní dluhy nutí Británii šetřit.

Navzdory problémům, které banky v posledních letech politikům způsobily, panuje i nadále víra v nepostradatelnost londýnské City pro britskou ekonomiku. "Naše vláda jednoduše musí podporovat City, finanční služby jsou jednou z našich exportních oblastí, která přináší značné příjmy do státního rozpočtu," míní finanční expertka Elizabeth, která do City přijela na pracovní schůzku z Birminghamu. Podle studie poradenské společnosti PwC odevzdal sektor finančních služeb do státní kasy za období květen 2009 až duben 2010 na 22,9 miliardy liber a zaměstnává v celé Británii přes milion lidí. Británie tak za zájmy tohoto odvětví pevně stojí. Obává se totiž, že zavedení jakýchkoli omezení by mohlo znamenat odliv finančních institucí jinam s citelnými důsledky pro celou ekonomiku.

"Neustále slyšíme, že si nemůžeme dovolit regulovat banky do té míry, jakou bychom si přáli, neboť hrozí, že tyto instituce odejdou tam, kde je jurisdikce k byznysu více přátelská," analyzuje Lydia Priegová z londýnského think-tanku New Economic Foundation. "Přitom Británie je v mnoha ohledech ve srovnání se standardy běžnými v kolébce neoliberalismu, Spojených státech, ve vztahu k bankám velice jemná," dodává.

Krize zuří i v City

Banky to ale nemají lehké. Většina z nich se potýká s dluhovou krizí v eurozóně. Několik velkých institucí oznámilo slabé výsledky za třetí čtvrtletí 2011, a tak se zeštíhlují odměny i počty zaměstnanců. Očekává se, že o práci v City přijde až 27 tisíc lidí. Spíše než velkým odměnám se dnes dává přednost politice vyšších platů pro menší počty zaměstnanců, kteří jsou však nuceni pracovat s mnohem větším nasazením. "Atmosféra je tu docela ponurá, lidi především z finančního sektoru mají strach z budoucnosti, bojí se o práci," popisuje aktuální klima v City Mark, který pracuje v IT.

Nejistá situace samozřejmě vytváří obrovský tlak. Mezi zaměstnanci City vládne stres, deprese, nespavost. Na tento trend ostatně upozornil případ výkonného ředitele Lloyds Banking Group Antonia Horta-Osaria, který si vzal ze zdravotních důvodů neplacené volno jen půl roku po svém nástupu do funkce. "Rozhodně jsme zaznamenali nárůst pacientů, kteří přicházejí se symptomy stresu, pocity úzkosti a deprese," sdělil agentuře AFP Michael Sinclair, ředitel kliniky City Psychology Group, která pečuje o pacienty z kanceláří v City. Nedávná studie Health & Safety Executive odhaduje počet finančníků trpících stresem na 18 tisíc. Navíc kvůli neoblibě City u veřejnosti nesou svůj status někteří z nich tak těžce, že se snaží o své práci raději nemluvit. A nervozita a strach je v City skutečně cítit. Lidé z bankovního sektoru jsou skoupí na slovo, tvrdí, že nejsou oprávněni novinářům cokoli říkat.

Co veřejnosti vadí na City asi nejvíce, jsou astronomické odměny, které si každoročně vyplácejí managementy velkých finančních korporací. Jak dokumentuje studie Centra pro ekonomiku a výzkum v podnikání - The Centre for Economics and Business Research (CEBR), na přelomu let 2007 a 2008 se na odměnách v City vyplatilo neuvěřitelných 11,6 miliardy liber. Nutno však dodat, že i do oblasti bonusů zasáhla krize. Loni si měli v City si rozdělit "pouze" 4,2 miliardy liber.

"Ačkoliv bych nechtěl být prodejcem Porsche, v době kdy si tlusté kočky musejí utáhnout opasek, ti, kdo skutečně prodělají ze snížených bonusů, jsou ministerstvo financí a daňoví poplatníci," varuje Douglas McWilliams, šéf CEBR. I přesto jsou na tom zaměstnanci City s platy nejlépe v celé Británii. V roce 2011 byl průměrný hrubý týdenní plat v City 1002,1 libry, zatímco v širším Londýně to bylo 610,2 libry a v rámci celé Británie jen 503,1 libry.

"Platy managementu jsou příliš vysoké, když se podíváte na jejich pracovní výkon. Většina pracovníků bank přitom vůbec neví, co odměny jsou, nikdy totiž nic nedostali. Celá ta záležitost s bonusy je tak do značné míry nafouknutá médii," míní asi padesátiletý Jeff, zaměstnanec jedné velké britské banky. "Myslím, že City se zreformuje samo, lidé si uvědomí chyby, kterých se dopustili, a to především v reakci na tlak společnosti. Samozřejmě tu zase budou ti hladoví, kteří budou chtít urvat co nejvíce. Ti tu ovšem budou vždy a v každém odvětví," předvídá Phillip, který v City pracuje už 25 let.

Pokračování reportáže si můžete přečíst v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 12. ledna, nebo pod odkazem níže: