Maďarsko se pustilo do předem prohrané války s měnovým fondem

Tisíce lidí vzaly minulý týden v Maďarsku útokem směnárny a měnily forinty za silné cizí měny. Nakupovaly dolary, eura, švýcarské franky a nepohrdly ani norskými korunami. Směnárníci hlásili rekordní tržby. Důvodem paniky byly množící se špatné zprávy o stavu maďarské ekonomiky, jež potvrdily i ratingové agentury. Naposledy snížila hodnocení agentura Fitch, která začátkem ledna poslala maďarské dluhopisy do spekulativního pásma a dala jim známku BB plus.

Maďarsko se kvůli prodražujícím se dluhům a špatné kondici hospodářství ocitlo nebezpečně blízko bankrotu, jemuž se bez zahraniční pomoci jen těžko vyhne. Cestu k ní si přitom v minulých týdnech Budapešť výrazně zkomplikovala. K ekonomickým potížím, s nimiž se země potýká v podstatě celé poslední desetiletí, se přidaly i problémy politické. Vládní strana Fidesz, disponující v parlamentu ústavní většinou, prosadila i přes protesty Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) několik kontroverzních zákonů. Ohrozila tak možnost čerpání další pomoci od MMF. "Maďarská vláda vykopala s MMF a EU válečnou sekeru v nejméně vhodnou dobu, kdy oběma institucím má splatit okolo 4,6 miliardy eur," upozorňuje analytik ČSOB Jan Čermák.

Některé body nové ústavy, která začala platit od 1. ledna, a především zákon o centrální bance omezující její pravomoci, vyburcovaly i Evropskou komisi. Ta v pondělí oznámila, že změny v maďarské legislativě pečlivě zkoumá a je připravena v případě jejich vychýlení od evropského práva zemi dokonce žalovat. "Rozhodneme ve chvíli, kdy budeme mít k dispozici právní analýzu," upozornila v pondělí mluvčí komise Pia Hansenová.

Investoři lámou hůl

Vývoj negativně hodnotí i finanční trhy a zohledňují vyšší riziko investic v zemi. Kurz forintu kvůli rostoucí nedůvěře k této měně minulý čtvrtek klesl na historické minimum - za jedno euro bylo možné pořídit přes 320 forintů. Ještě na jaře roku 2011 se přitom kurz pohyboval kolem 270 forintů za euro. Oslabování maďarské měny nezastavila ani intervence tamní centrální banky, která zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovných sedm procent.

Nedůvěra trhů také nebezpečně prodražuje financování dluhů Budapešti. Například požadované výnosy z desetiletých dluhopisů překročily deset procent. Za neudržitelnou je ekonomy považována už sedmiprocentní hranice. Budapešť přitom jen letos bude muset refinancovat dluhy za zhruba 20 miliard eur.

Vzhledem k neúnosně vysokým úrokům i oslabujícímu forintu, který v přepočtu zdraží splátky zahraničního dluhu v dolarech či eurech, se Maďarsko s MMF bude muset dohodnout. I navzdory faktu, že poslední jednání z prosince 2011 právě kvůli neústupnosti Maďarů zkrachovala. Podle hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj Erika Berglofa má Budapešť díky slušným rezervám ještě čas. Bez úvěru se ovšem nakonec neobejde. "Pro Maďarsko opravdu není jiná alternativa než sjednat půjčku od MMF. A bylo by lepší udělat to dříve než později," varuje Berglof.

Úvěr za ústupky

Bez ústupků se vláda Viktora Orbána půjčky nedočká. Co vlastně zástupcům fondu i Evropské komisi vadí? Trnem v oku je především nově schválená legislativa o centrální bance. Právě kvůli ní už jednou, v polovině loňského prosince, MMF jednání s Budapeští přerušil. A beze změn v zákoně na dohodu o úvěru nepřistoupí ani nyní.

Zákon o centrální bance především zásadně posiluje vliv politiků na její fungování. Umožňuje například premiérovi jmenovat viceprezidenty banky. Tuto pravomoc měl dosud v rukou její prezident. Měnový výbor banky, který rozhoduje o úrokových sazbách, se pak rozšíří ze sedmi členů na devět. O jejich jmenování bude rozhodovat parlament, tedy opět politici.

Dalším kontroverzním bodem nové legislativy je možnost fúze centrální banky s finančním regulátorem. To podle prohlášení vydaného právě maďarskou centrální bankou zásadně degraduje pozici jejího prezidenta. "Tyto nové zákony vytvářejí možnost ovlivňovat rozhodování centrální banky podle vládních a stranických zájmů, což je proti základní smlouvě Evropské unie," kritizuje banka novinky ve svém prohlášení.

Pod tlakem situace na trzích Viktor Orbán s dalším jednáním s MMF souhlasí. Vůbec ale není jisté, jak velké ústupky je ochoten výměnou za úvěr udělat. "Jeho" strana Fidesz nicméně už na konci minulého týdne určité změny v přijaté legislativě připustila. "Jsem si jist, že dojdeme k dohodě, mezitím si ale ještě vyměníme i několik ran," nechal se slyšet šéf parlamentní frakce Fidesz János Lázár.

Maďarsko v současnosti patří mezi země s nejhorší kondicí ekonomiky v celé Evropské unii. Především stav veřejných financí je alarmující; země je nejslabší i mezi postkomunistickými východními státy.

Veřejný dluh země dosahuje přibližně 85 procent hrubého domácího produktu. To je sice v rámci Evropy stále ještě průměrný výsledek, ale pro malou, nestabilní zemi je takto vysoký dluh likvidační. Varující je rovněž tempo zadlužování. Ještě před deseti lety totiž dluh dosahoval "jen" 52 procent HDP. V zemi navíc panuje více než desetiprocentní nezaměstnanost, inflace překračuje čtyři procenta, úrokové sazby jsou na sedminásobku sazeb eurozóny a ekonomický růst letos nelze očekávat.

Rychle rostoucí zadlužení je důsledkem zejména extrémně populistické hospodářské politiky maďarských vlád. A to jak levicových, tak pravicových. Potvrzuje to například ekonom Michal Mejstřík, který se v rámci Národní ekonomické rady vlády podílel na srovnávání vlivu politického cyklu na různé ekonomiky Evropské unie. "Každá příprava na volby v Maďarsku znamenala další propad kvůli podbízení se voličům. Pravicové strany snižovaly daně, levicové zase rozdávaly nové dávky," konstatuje.

Deficity státního rozpočtu tak v minulém desetiletí i v letech hospodářského růstu dosahovaly jedny z nejvyšších úrovní v rámci Evropy. Například v době evropského ekonomického boomu - v letech 2005 a 2006 - Maďarsko hospodařilo s deficitem 7,9, respektive 9,3 procenta HDP.

Kontroverzní reformy

Dluhové problémy vyplavaly na povrch v roce 2008. Tehdejší socialistický premiér Ferenc Gyurcsány přiznal, že jeho vláda lidem "lhala ráno, lhala v poledne a lhala i večer", a požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc. MMF nakonec Maďarsku půjčil 20 miliard eur.

Premiér Orbán se ale po drtivém vítězství ve volbách rozhodl v roce 2010 úvěr neobnovit. Místo toho se země vrátila na finanční trhy, a to i za cenu vysokých požadovaných úroků za půjčky. Měnový fond ovšem v důsledku toho nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách, což nacionalisticky zaměřený Viktor Orbán vydával za svůj úspěch. Kvůli vysokému zadlužení a hrozbě recese se ale nakonec vláda v druhé polovině roku 2011 rozhodla vyjednat si s MMF a EU záložní úvěr.

Současné problémy Budapešti způsobené přijetím kontroverzních zákonů nejsou pro Orbánovu vládu ničím novým. Ve snaze zkrotit dluhy přerůstající přes hlavu podnikl kabinet už loni několik diskutabilních kroků. Podařilo se mu jimi popudit jak samotné Maďary, tak místní firmy, nadnárodní bankovní skupiny i politiky z významných evropských zemí.

Vysoké rozpočtové deficity se premiér rozhodl řešit zvyšováním daní. Například zahraničním firmám "přirazil" jeho kabinet k běžným daním také jednoprocentní daň z obratu bez ohledu na hospodářské výsledky. Na finanční instituce uvalil speciální bankovní daň. A běžné lidi zatížil růstem DPH. Tu zvýšil na 27 procent, což je nejvyšší sazba v celé Evropské unii. Ještě kontroverznějším opatřením bylo "zalátání" děr v rozpočtu de facto znárodněním úspor lidí v soukromých penzijních fondech.

V zahraničí zřejmě nejvíce kritizované opatření mělo především "ochránit" maďarské občany. Ti si v minulých letech kvůli vysokým úrokovým sazbám na forintové úvěry sjednávali hypotéky v zahraničních měnách, nejčastěji švýcarských francích. Po prudkém oslabení forintu ovšem čtyři pětiny majitelů nemovitostí, kteří se pro hypotéku v zahraniční měně rozhodli, museli splácet úvěr v přepočtu až o desítky procent vyšší. Orbánův recept byl jednoduchý - zvýšené náklady přenesl na banky tím, že hypotéky nechal zafixovat v silnějším kurzu forintu. Kurzová ztráta tedy šla na vrub finančním domům, které si na tento postup stěžovaly u evropských orgánů.

Nyní se zdá, že bude muset na nacionalistickou notu brnkající Viktor Orbán do značné míry unii i měnovému fondu ustoupit. Pokud se k tomu neodhodlá, může svůj národ státním bankrotem velmi rychle přivést do mnohonásobně horších problémů.

Jan Němec

Propad forintu. Maďarský forint minulý týden klesl na historické minimum. Zatímco ještě loni bylo 270 forintů
za euro, letos v lednu kurz činil 320 forintů za euro. Foto: Bloomberg