Plastická chirurgie s. r. o.

Třináct plastických operací téměř každý den, mezi nimiž si lékař stačí sotva vypít kafíčko. Nebo také dvacetiprocentní meziroční nárůst zisku za zákroky provedené během druhé poloviny loňského roku. Tak růžově vypadá situace na zavedených klinikách estetické medicíny v centru Prahy v době, kdy zemi ochromuje druhá vlna ekonomické krize.

Ba co víc: Na neutuchajícím zájmu české veřejnosti o nákladné zkrášlování tělesných schránek kupodivu nic nemění ani aktuální skandál s vadnými prsními implantáty od francouzské firmy Poly Implant Prothese (PIP). Ta používala po řadu let místo drahého lékařského silikonu šestkrát levnější silikon průmyslový, a tento problém teď podle nejnovějších odhadů ministerstva zdravotnictví ohrožuje zhruba dvě tisícovky českých žen, jimž stát doporučil novou operaci (v menšině případů šlo o pojišťovnou hrazenou náhradu prsů po rakovině, většinou však o estetické vylepšení prsů).

Nové zákazníky kosmetických klinik, mezi nimiž je řada top byznysmenů, ale tento případ neodrazuje. Byť se další druhy implantátů používají i při operacích nosu, hýždí či varlat. „Žádnou krizi nepociťuji, zájem klientů naopak roste. Mám tolik lidí, že jsem z toho až nešťastný a uvažuji, že budu muset operovat i o sobotách. Možná teď bude kvůli implantátům PIP nějaký neklid, ale za chvíli se na to zapomene,“ říká pro týdeník Ekonom docent Jan Měšťák, vedoucí lékař pražské soukromé kliniky Esthé a přednosta Kliniky plastické chirurgie v nemocnici Na Bulovce.

Úbytek klientů nezaznamenal ani plastický chirurg Pavel Hlava z pražské kliniky PEM, který mimochodem po listopadu 1989 založil první soukromou ordinaci plastické chirurgie v zemi. „Lidi se k nám dál hrnou, akorát nám nepříjemně rostou náklady na energie a materiál,“ říká. A spokojen je i Roman Šmucler, šéf pražské kliniky Asklepion: „Krize milujeme. Teď zrovna nestíháme cizince. V dobrých časech se totiž lidé v zahraničí tolik nenamáhají jet za plastickou chirurgií do Česka, zato dnes si to cenově dopřejí. Například nejvyšších zisků jsme dosáhli právě v krizových letech 2008 a 2009.“

Největší zájem je o drobné zákroky

Výkony tuzemských plastických chirurgů, byť jsou rok od roku dražší, totiž stále zůstávají na pouhé čtvrtině až třetině ceny běžné v Západní Evropě či USA. Třeba nejžádanější estetická operace na světě i u nás – liposukce břicha – stojí na Západě v přepočtu zhruba 155 tisíc korun, zatímco v Česku pouze 39 tisíc. Facelift pak v západní Evropě stojí 260 tisíc korun, zatímco u nás jen 74 tisíc.

Podle Šmuclera byznys estetické medicíny nestojí jen na plasticko-chirurgických operacích. „Ještě více dnes frčí drobné dermatologické zákroky, odstranění žilek z obličeje, odstranění jizev, vrásek pomocí botoxových injekcí. To chtějí lidé nejvíc, protože se po zákroku rychle vrátí do práce,“ tvrdí. Oblíbená je podle něho i estetická stomatologie.

„Až pak je plastika, protože jde o zákroky drahé, celkem bolestivé a také časové náročné na absenci v zaměstnání,“ dodává. Je fakt, že klinik estetické medicíny je u nás dost, ale o studia krásy, nabízející třeba odstraňování vrásek, lze v našich městech zakopnout málem na každém rohu. Asi jako o fitness či solárka. Přesto je pravděpodobné, že o řadě dosud zdánlivě samozřejmých otázek kolem estetické medicíny či plastické chirurgie se nyní v souvislosti s aférou PIP začne více mluvit.

Kterým firmám a klinikám v oblasti plastické chirurgie věřit? Jak velký je byznys s kosmetickými operacemi v Česku? Jaké zákroky jsou nejpopulárnější? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 12. ledna, nebo pod odkazem níže: