Finanční odvětví se v posledních čtyřech letech vlastním přičiněním ocitlo na kolenou. Proto je snadné přehlédnout hrozby, které na ně mají políčeno zvenčí. K největší z nich patří elektronický útok. Společnost Symantec, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost, v roce 2010 odhadovala, že tři čtvrtiny všech útoků typu phishing, kdy člověka někdo přesvědčí, aby mu svěřil soukromé údaje jako čísla účtů, jsou zaměřeny na finanční sektor. Šéf elektronického burzovního trhu Nasdaq Bob Greifeld uvedl, že jeho burza je "doslova nepřetržitě pod útokem".

Za mnoha útoky stojí zlomyslní hackeři. Některé z nich jsou dílem organizovaných zločineckých skupin, kterým jde o snadnou kořist. Ale spoustu lidí trápí obavy, že někteří útočníci mají v úmyslu způsobit mnohem závažnější škody.

Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že kybernetický útok na finanční trhy, rozvodnou síť a vládní systémy by mohl být "příští Pearl Harbor". Prezident Barack Obama v červenci podepsal vládní nařízení, jaké zatím nemá obdoby a kterým se průnik nadnárodních zločineckých uskupení do systémů finančních a komerčních trhů vyhlašuje za celostátní stav nouze. Nařízení rovněž poukázalo na "důkazy narůstajících vazeb mezi těmito skupinami a teroristy". Vystrašený je i Kongres. Dokládá to návrh rozpočtového zákona, který požaduje zprávu o tom, jak velké riziko finanční terorismus představuje.

Neděkujme sponzorům

Obavy úředníků dále umocnily nepřímé důkazy o tom, že nepokojům na trhu koncem roku 2008 napomohly zločinecké síly. Poradenská společnost Cross Consulting vypracovala v roce 2009 zprávu pro podpůrný program Pentagonu zaměřený na metody nepravidelné války (Irregular Warfare Support Programme, IWSP). Zpráva se zabývá hrozbou hospodářské války a odkazuje na dokument, který pro vynucovací orgány připravila skupina anonymních finančníků znepokojených schématy obchodování zhruba v době, kdy se zhroutila banka Lehman Brothers.

Dokument obsahuje analýzu údajů o obchodování na amerických burzách. Ukazuje, že hrstka malých a středně velkých regionálních makléřů v roce 2008 náhle ovládla tak velkou část trhu s majetkovými cennými papíry, že někteří z nich po nějakou dobu obchodovali s většími objemy než giganti jako Goldman Sachs a JPMorgan Chase.

Zdá se, že z velké části se takto obchodovalo v rámci dohod o "sponzorovaném přístupu", kdy zavedení makléři v podstatě pronajmou svoji identitu jiným obchodníkům, kteří se pak nemusejí zatěžovat obvyklými regulačními požadavky. Nikdo neříká, že tito makléři dělali něco špatného. Oni sami tvrdí, že obchodovali s regulovanými subjekty včetně dalších makléřů. Zpráva ovšem zpochybňuje obchody, které prováděly tyto sponzorované subjekty.

Tyto obchody se soustředily zejména na problematické akcie významných podniků jako Citigroup a Wachovia, jejichž přežití se považovalo za rozhodující pro stabilitu finančního systému. Podle zprávy šlo většinou o prodej nakrátko a je možné, že do značné míry o jeho nezákonnou nekrytou podobu. Při ní se obchodník neobtěžuje nejprve zjistit, kde se akcie nacházejí, a poté si je vypůjčit. (Takové postupy podle všeho usnadnila možnost půjčovat si identitu jiného makléře, protože tvůrci trhu měli výjimku a směli za určitých podmínek nekrytý prodej nakrátko uskutečňovat.) Tento závěr se opírá o skutečnost, že v inkriminované době došlo k ohromnému nárůstu obchodů, které se nepodařilo uzavřít. V případě Lehman Brothers vystřelilo toto číslo z desetitisíců na desítky milionů. Jedním z důvodů selhání byl nekrytý prodej nakrátko, protože není možné doručit akcii, kterou jste si ve skutečnosti nikdy nevypůjčili.

Tyto údaje samy o sobě nedostačují k tomu, aby bylo možné vyvodit jasné závěry ohledně motivace transakcí. Citovaná zpráva je nicméně varováním. Pokud makléři nevědomky promazávali soukolí pro ty, kteří sázeli na medvědí trh, kdo tedy shrábl výhry? Prvními v řadě podezřelých jsou hedgeové fondy, které hledaly vysoké zisky. Proslýchá se však, že se do hry zapojili i aktéři s jinými než ekonomickými pohnutkami.

Regulační orgány zpřísňují pravidla

Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) odhlasovala několik omezení týkajících se sponzorovaného přístupu. Ten předsedkyně SEC Mary Schapirová již dříve připodobnila k situaci, kdy se odevzdávají klíče od auta člověku, který nemá řidičský průkaz. V soukromí se členové komise obávají, že by část takových "jízd" mohla být riskantní úmyslně. Všechny právní systémy se nevyvíjejí tak rychle jako v USA. Některé země nesledují dodržování dohod o sponzorovaném přístupu dostatečně.

Sponzorovaný přístup také není jediný způsob, jak by mohl útočník vyvolat chaos. Jak poukazuje James Rickards, odborník na finanční hrozby ze společnosti Tangent Capital, je mnohem jednodušší stáhnout trhy ke dnu pomocí prodeje nakrátko, opcí a swapů, když už tam samy míří. Ve fyzice se tomu říká skládání sil.

Zvenčí je těžké odhadnout, jak dalece je americký finanční systém záměrným útokem ohrožen. Uvnitř státní správy jsou pravomoci roztříštěny. V USA se kybernetickou bezpečností ve finančnictví zabývají ministerstvo financí, regulační orgány finančního sektoru, ministerstvo vnitřní bezpečnosti, Pentagon, FBI, Národní bezpečnostní agentura a další subjekty. Často se stává i v rámci jednoho ministerstva, že se nespojí všechny souvislosti. Například ministerstvo financí se intenzivně soustředí na boj proti financování teroristů, ale zdá se, že méně už se zabývá tím, jak by mohli teroristé tyto peníze zneužít k rozkladu bank a trhů. A to je chyba. Tvůrci politik se snaží ochraňovat finančnictví před jeho vlastní nestabilitou, ale neměli by při tom přehlížet potenciální hrozby zvenčí.

© 2011 The Economist Newspaper Limited.
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Americká burza jako oběť. Obavy amerických úředníků umocnily nepřímé důkazy o tom, že nepokojům na trhu koncem roku 2008 napomohly zločinecké síly. Foto: Bloomberg

Související
Zobrazit