Na vytvoření špičkových výzkumných týmů dáme pět miliard korun

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy považuje za nutné reagovat text pod názvem „Supercentra: Otesánci české vědy?“, který byl publikován v nejnovějším vydání týdeníku Ekonom (text najdete i ZDE).

Hned první věta obsahuje minimálně „nepřesný“ údaj týkající se finančních prostředků, které v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), spravovaného MŠMT ČR, přitečou do Česka z Bruselu na výstavbu šesti elitních výzkumných center. Nejedná se o 14 miliard – jak uvádí autor Petr Bulůšek, nýbrž o 21 miliard korun (!), což považujeme za poměrně podstatný rozdíl. Tuto částku jsme ostatně několikrát veřejně prezentovali (například zde, zde nebo zde).

Všechny projekty – nejen tyto největší – v žádostech o dotaci předkládaly podrobné plány svého financování a při jejich hodnocení byl kladen velký zřetel na jejich udržitelnost do budoucna. Je všeobecně známo, že česká věda – natožpak výzkum a vývoj – je dlouhodobě silně podfinancována a prostředí, ve kterém vědci – jakožto vysoce kvalifikovaní specialisté – pracují, ani zdaleka nedosahuje standardů vyspělých zemí.

Také z tohoto důvodu jsou finanční prostředky z Operačního programu v letech 2007 – 2013 směřovány především do výstavby infrastruktury a nákupu unikátních technologií. Lidským zdrojům ve vědě a výzkumu je ovšem také věnována náležitá pozornost, což jmenovaný článek téměř absolutně pomíjí. Mohu jmenovat 2,3 miliardy, ze kterých byli podpořeni tzv. postdoktorandi, kterým jsou nabízeny finanční podmínky pro výzkum srovnatelné s vyspělými zeměmi. Evropské (spolu s českými) penězi tak přispívají k přilákání stovek českých a zahraničních vědců.  Další 2,3 miliardy korun byly v jiné kapitole určeny na podporu návratu desítek českých vědců a přilákání výzkumníků ze zahraniční. Obě iniciativy jsou financovány z druhého programu na MŠMT - Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Téměř 5 miliard korun na angažování stovek českých a zahraničních vědců je solidním „základem“ k vytváření špičkových výzkumných týmů. Další kapacity navíc vzniknou zapojením stovek nejlepších studentů nebo absolventů univerzit, jež tyto projekty realizují nebo jsou jejich partnery. Umožní těmto „nadějím české vědy“ zapojit se do špičkových mezinárodních projektů a týmů, pracovat s nejmodernějšími technologiemi a ve svém důsledku je tato podpora motivací zůstat v ČR a neodcházet do zahraničí za lepšími projekty, podmínkami a možnostmi vlastního rozvoje. Státu tak odcházejí elitní pracovníci, které ze svých zdrojů „vychoval“ pro cizinu. Zvrátit tento dlouhodobý trend „odlivu mozků“ je jednou z hlavních priorit jak OP VaVpI, tak OP VK.

Věda a výzkum jako jedna z priorit

O rozhledu za hranice Prahy u autora článku svědčí nabídka mezinárodních projektů jako atraktivní příležitosti pro zahraniční i české vědce. Petr Bulůšek „nabízí“ dolnobřežanský superlaser ELI a projekt BIOCEV ve Vestci u Prahy. Zcela pomíjí například mezinárodní centrum excelence ICRC, což bude špičková klinika ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, jejímž dlouholetým partnerem je renomovaná americká společnost Mayo Clinic nebo nejvýkonnější superpočítačové centrum ve střední Evropě IT4Innovations, které vznikne v Ostravě. Také multioborový projekt Středoevropského výzkumného institutu CEITEC v Brně nabídne prestižní mezinárodní vědecko-výzkumné projekty. Pokračovat dále asi netřeba.

O nezalévání obhospodařované zahrádky vědy a výzkumu ve světle stovek milionů a miliard korun na podporu tzv. center transferu technologií, která budou napomáhat přenosu vědecko-technických poznatků do podnikové praxe, není potřeba dlouze diskutovat. Ve všech těchto oblastech vstupuje česká věda do nových podmínek a díky podobné finanční podpoře bude tato cesta bezpochyby snazší.

A nakonec spekulace týkající se financování vědy a výzkumu do budoucna. Evropská unie ve své vizi budoucnosti Evropa 2020, stejně jako česká vláda ve své strategii „Zpět na vrchol“ 2012-2020, definují podporu vědy a výzkumu jako jednu z hlavních priorit pro posílení konkurenceschopnosti ve světovém měřítku. Pokud se tedy jedná o jednu z nejvyšších priorit, otázka nalézání finančních zdrojů má rovněž trochu jiný rozměr v rámci veřejné diskuse. Asi každý uzná, že jednou z mála přidaných hodnot, které ČR může nabídnout světu, jsou kvalifikovaní odborníci a letitá tradice. V ekonomice budoucnosti půjde především o efektivní proces vymýšlení inovativních produktů a jejich následné „přetavení“ do patentů, licencí a produktů (které samozřejmě může vyrobit někdo úplně jiný). To bude největší přidaná hodnota a také nejvyšší příjem.  

Michal Zaorálek, náměstek ministra školství zodpovědný za evropské záležitosti

(titulek a mezititulek redakční)