Nová výuka MBA: Studenti dostanou tisíce dolarů a musí založit firmu

Studenti Harvardovy obchodní školy (Harvard Business School) vyzvídali minulý měsíc v nákupním středisku Copley Mall v centru Bostonu od mladých maminek, jak používají mýdlo. Nebyla to brigáda, ale příprava na jejich působení v jisté brazilské firmě. Té budou pomáhat s uvedením nového antibakteriálního čisticího přípravku na trh.

Práce v terénu, která obnáší osobní kontakt, je pro Harvardovu obchodní školu velkou změnou. Dříve studenti seděli v posluchárnách a probírali případové studie, které sepsali profesoři. Nyní si mohou také vyzkoušet práci v rozvojové zemi a stát u zrodu nové společnosti. Pokud bude radikální proměna studijního plánu MBA úspěšná, stane se z učení v praxi zcela běžná věc.

V roli pokusných králíků

Devět set studentů, kteří letos v létě nastoupili v Bostonu na dvouleté studium, se dozvědělo, že budou pokusnými králíky. Nová praktická část studijního plánu se nazývá "FIELD" (Field Immersion Experiences for Leadership Development - rozvoj vůdčích dovedností prostřednictvím praktických zkušeností z terénu). Ne všem pracovníkům a studentům se líbí, že pokus se bude provádět právě s nimi. Ale Nitin Nohria, který se stal v červenci 2010 děkanem Harvardovy obchodní školy a který s touto koncepcí přišel, tvrdí, že pokud se metoda FIELD osvědčí, mohla by se stát rovnocenným protějškem případových studií.

Nitin Nohria ještě dlouho předtím, než nastoupil do funkce děkana, hořekoval nad tím, že obchodní školy nedokážou povýšit management na profesi podobnou právu nebo medicíně. Na otázku, co by se mělo očekávat od držitele titulu MBA, odpovídá, že absolvent by si zcela jistě měl osvojit určitý objem znalostí. Ovšem podle něho by se mělo od absolventa také chtít, aby tyto znalosti dokázal na základě přiměřeného úsudku uplatnit. Studenti kurzů MBA už dávno jezdí na letní stáže k potenciálním zaměstnavatelům. Kromě toho jim však Harvardova obchodní škola stejně jako většina ostatních obchodních škol s praktickým využitím manažerského studia zatím příliš nepomohla.

Podle americké armády

Náplň druhého ročníku nového kurzu se stále ještě připravuje. Ale první ročník zahrnuje tři prvky. Prvním z nich je budování týmu. Studenti se střídají ve vedení skupiny, která se věnuje určitému projektu - sestavuje například umělecký objekt z materiálů šetrných k životnímu prostředí. Učí se spolupracovat a také poskytovat i přijímat zpětnou vazbu. Tato cvičení jsou volně inspirovaná výcvikem v americké armádě.

Ve druhé fázi budou studenti na týden vysláni do jedné z více než 140 firem v 11 různých zemích. Studenti letošního prvního ročníku už mají za sebou konferenční hovory s těmito podniky (od brazilského výrobce mýdla až po čínskou realitní společnost). Vypravili se na výzvědy, které jim mají pomoci s vývojem produktů a které se odehrávaly třeba právě v nákupním středisku Copley Mall. Takové strukturované učení v praxi je na hony vzdálené pobídkám k "dobrodružství" mimo posluchárny, které studenti Harvardovy obchodní akademie dříve slýchali.

Třetí část nového studijního programu pak spočívá v tom, že každý student dostane osm týdnů a tři tisíce dolarů na to, aby založil svoji vlastní, zbrusu novou firmu. Nejúspěšnější z nich, které si spolužáci mezi sebou sami zvolí, dostanou ještě větší finanční příspěvek. Jestli to přinese něco více než jen soupeření o nejvíce našlapaný podnikatelský plán, ukáže teprve čas. Děkan Nohria věří, že pár skutečných podniků se založit podaří. (Jaká škoda, že Harvardova obchodní škola neměla podobný plán už v době, kdy Bill Gates přemýšlel o založení Microsoftu anebo když Mark Zuckerberg vytvářel Facebook - mohla teď v jejich společnostech držet akcie.)

Zatím se neví, nakolik přínosná bude jednotýdenní praxe. "Literární prameny uvádějí, že student by měl aktivně sbírat praktické zkušenosti nejméně dva až tři týdny a k tomu ještě absolvovat teoretickou průpravu," říká guru obchodního managementu Pankaj Ghemawat. Vzhledem k velmi krátké době věnované práci v terénu tak budou studenti Harvardovy obchodní školy potřebovat vskutku důkladnou teoretickou průpravu. Někteří absolventi této instituce, kteří se uvolili k tomu, že pozvou studenty na praxi do svého podniku, si navíc nejsou jisti, jakou smysluplnou práci jim budou moci nabídnout.

Až o patnáct procent vyšší cena

Někteří členové univerzitního sboru se v soukromí k užitečnosti nového programu staví skepticky. Lednové hlasování proběhlo "přesně v takovém duchu, jak jen lze od učitelského sboru očekávat - terénní metoda na zkoušku přijata byla, ale velmi vlažně", jak říká jízlivě děkan Nohria. Naštěstí se chytře postaral o to, že celý nápad bude přisuzován většímu počtu původců, protože sestavením nového učebního plánu pověřil hned několik fakultních výborů. Hlasování dalo zelenou "delikátnímu experimentu na tři až pět let, aby se vidělo, jestli dokážeme něco změnit", konstatuje děkan. Jen pro srovnání, metoda případových studií se do své současné podoby vyvíjela zhruba 13 let.

Celý pokus vůbec není levná záležitost. Studijní program se prodraží o 10 až 15 procent; přitom studenti platí minimálně 84 tisíc dolarů ročně. Než se přijde na to, co funguje a co ne, bude dodatečné náklady hradit Harvardova obchodní škola. V sázce je hodně. Po jejím vzoru by se totiž podobnou cestou mohly vydat i další vysoké školy.

© 2011 The Economist Newspaper Limited.
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Ve třetí části studijního programu dostane každý student tři tisíce dolarů a osm týdnů na to, aby založil novou firmu.

Absolventi Harvardovy obchodní školy. Ta nyní testuje nové kurzy, které by měly vést k praktickému využití manažerského studia.