Startovní seznam Jizerské padesátky - tradičního českého závodu v běhu na lyžích - letos v lednu obsahoval mnoho jmen profesionálních i amatérských "běžkařů" z Evropy. Mimo hlavní pozornost zůstal jeden VIP závodník. Jmenoval se Andrus Ansip a stejně jako dnes, i tehdy bylo jeho hlavní pracovní náplní šéfování estonské vládě.

V populárním běžeckém závodě, kterého se účastnil již podruhé, skončil Ansip až na konci třinácté stovky. V "premiérování" je ale mnohem úspěšnější. Ekonomika Estonska totiž letos patří mezi vůbec nejvzornější země v rámci celé Evropské unie. Má nejnižší státní dluh, dodržuje pravidla Paktu růstu a stability a krátce po nedávné recesi opět roste slušným tempem.

Z hospodaření Estonska bez kupení dluhů i v době recese by si mohly vzít příklad i ty nejsilnější evropské ekonomiky. "Pakt růstu a stability jsme za posledních 20 let porušili jedinkrát. V roce 1999 náš rozpočtový deficit dosáhl 3,5 procenta," řekl premiér Ansip týdeníku Ekonom, když minulý týden zavítal na návštěvu Prahy.

Život na dluh se nenosí

Údaje popisující stav estonských veřejných financí vypadají mezi statistikami ostatních evropských zemí jako tisková chyba. Zatímco průměrné dluhy států evropské sedmadvacítky přesahují 80 procent hrubého domácího produktu (HDP), u Estonska je toto číslo výrazně nižší: 6,3 procenta. Podobně je tomu u vývoje salda státního rozpočtu v jednotlivých letech posledního desetiletí. I nejsilnější ekonomiky EU hospodařily v tomto období převážně s deficity.

Pobaltská země "spadla" do minusu za stejnou dobu pouze dvakrát, a to v krizových letech 2008 a 2009. Ani tehdy přitom rozpočtové deficity nepřekročily "povolenou" tříprocentní hranici danou Paktem růstu a stability. "V Estonsku je jednoduše nepopulární, půjčovat si peníze od budoucích generací," vysvětluje ministerský předseda Ansip obecně přijímaný názor obyvatel země.

Udržení veřejných financí ve vzorném stavu i v době probíhající hospodářské recese, která se nevyhnula ani pobaltské ekonomice, bylo přitom zaplaceno velmi draze. "Když jiné země v krizi podporovaly své ekonomiky, nám bylo jasné, že nemůžeme vysokými vládními výdaji nadále živit bublinu na realitním trhu. V Estonsku byla hned po Irsku a Španělsku největší v Evropě. Jen mezi lety 2005 až 2008 se trh nemovitostí zvětšil dvojnásobně," vysvětluje Andrus Ansip. Místo zvyšování vládních výdajů tak přišlo škrtání.

Narozdíl od Irska či Španělska zůstal estonský bankovní sektor i po splasknutí bubliny v dobré kondici. "Byli jsme jednou z pouhých osmi zemí v Evropské unii, která nemusela sanovat banky veřejnými penězi. Naše finanční ústavy byly a jsou velmi dobře kapitalizované a investují konzervativně," říká premiér. Díky tomu, že nenakupovaly cenné papíry jihoevropských zemí, ale investovaly převážně do skandinávských a německých dluhopisů, nehrozí finančním domům v této pobaltské zemi výraznější potíže ani nyní.

"Anti-Řekové" podporují reformy

Místo pumpování peněz do ekonomiky přikročila estonská vláda k drastickým reformám, a to především na výdajové straně rozpočtu. Například mzdy ve veřejném sektoru snížila až o 40 procent. Utáhnutí opasků a krize způsobily propad ekonomiky o 3,7 procenta v roce 2008, a dokonce o 14 procent o rok později. Také nezaměstnanost vystřelila z předkrizových čtyř procent až k hranici 17 procent v loňském roce. Kvůli nižší dostupnosti úvěrů a zadlužení domácností došlo i k poklesu domácí poptávky. "Lidé raději spořili a spláceli dluhy, než aby utráceli," vysvětluje estonský premiér.

Za stoický klid, s jakým Estonci bolestivé reformy přijali, aniž by stávkovali či demonstrovali, si vysloužili přezdívku "anti-Řekové". "Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění z jara roku 2009, kdy byly škrty a reformy zavedeny, a z podzimu téhož roku, vidíte, že popularita vlády dokonce vzrostla," potvrzuje spokojenost Estonců s reformním a úsporným přístupem vlády Ringa Raudlová, vedoucí Katedry veřejné správy Tallinské technologické univerzity. Pochopení bylo dokonce tak velké, že v letošních volbách dali Estonci hlas těm politickým stranám, které zavedly tvrdé úspory.

Eura nelitujeme

Letošní statistiky i výhled na příští rok dávají jejich trpělivosti zapravdu. Ekonomika obnovila růst na více než sedm procent, saldo rozpočtu je opět kladné a i nezaměstnanost rychle klesá - od loňska se snížila o šest procentních bodů. "Naše reformy přišly rychle, a o to méně byly bolestivé," vysvětluje Andrus Ansip. Trh práce podle něho ožívá díky reformám, které z něj učinily jeden z nejliberálnějších v Evropě. Změnit práci je snadné, stejně jako nabírání a propouštění zaměstnanců. A celá ekonomika těží z růstu exportu. Paradoxně jí dokonce pomohlo i zavedení eura.

"Pobaltský tygr" začal jednotnou evropskou měnou platit od letošního ledna. Do eurozóny vstoupil v době, kdy se začaly v celé nahotě projevovat léta kupené dluhy, a mnozí ekonomové si ťukali na čelo: nastupovat na Titanic, který právě narazil na ledovec, se jim zdálo nerozumné. Premiér Andrus Ansip ale tvrdí, že rozhodnutí bylo správné a estonské ekonomice navzdory problémům v eurozóně pomohlo.

"Euro udělalo Estonsko atraktivnějším pro zahraniční investice a pomohlo i exportérům," konstatuje ministerský předseda.


Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince, nebo pod odkazem níže:

Související