Stále není zcela zřejmé, proč policie začala prošetřovat ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a podezírat ho z korupce (viz Ekonom č. 47/2011). Ona sama o tom detailněji hovořit nechce. Jisté je pouze to, že vše souvisí s internetovým kurzovým sázením, které ministr 17. prosince 2008 po předchozím odmítání povolil pěti domácím hazardním firmám (Sazka, Synot Tip, Fortuna, Chance a Tipsport).

Už tehdy se vědělo, že sázky po síti Kalousek prosadil navzdory zásadnímu odporu své tehdejší strany (KDU-ČSL). Nyní ale týdeník Ekonom zjistil, že proti zvolenému postupu se před třemi lety vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, označili ho za nezákonný. Vyplývá to z kopií dokumentů, s nimiž měl týdeník Ekonom možnost se seznámit.

Kalousek se hájí tím, že mu šlo o to, aby české hazardní firmy měly stejné možnosti jako zahraniční, které sázky po internetu v té době již nabízely (třeba bwin či Betway). Také prý chtěl, aby veřejný sektor měl z hazardu nějaký užitek, protože cizí firmy v Česku na rozdíl od domácích "neplatí ani korunu".

Náhlá otočka

K diametrální změně Kalouskova dlouhodobě odmítavého názoru došlo na přelomu října a listopadu 2008. "Ministr vznesl dotaz, zda by příslušná povolení bylo možné vydat již během dvou týdnů. Velmi nás to překvapilo," vzpomíná jeden z úředníků, který se tehdejších jednání účastnil, ale v této souvislosti nechce být jmenován.

Tak rychle to však tehdy nešlo. Nejdříve se sešla pětičlenná ministerská komise pod vedením právničky Dany Zíchové, která, jak je uvedeno v příslušném zápise, došla k jednoznačnému závěru: Internetové sázení podle současné legislativy povolit nelze, protože neodpovídá podmínkám kladeným loterijním zákonem. Členové této komise odmítli, že by sázky po síti bylo v rámci probíhajícího správního řízení možno uznat za zcela novou hazardní hru (tu totiž ministerstvo za určitých podmínek povolit může).

Komise prohlásila, že o jde o klasické kurzové sázky, pouze se uzavírají přes počítače. "Podstata je stále stejná," uvedla komise. Ke shodným závěrům došla komise i na dalším jednání, 10. listopadu. Tehdy doporučila, aby se problém řešil cestou novely loterijního zákona.

Změna kvůli penězům

Zásadní v celé věci byl zřejmě postoj legislativního odboru ministerstva, který v počátku byl též proti, ale posléze - údajně po ingerenci vedení ministerstva - svůj postoj změnil.

"Právnímu odboru vadilo hlavně, že by mohli hrát i nezletilí. Od nás dostal pokyn, aby našel nějaké akceptovatelné řešení. To se nakonec našlo - všichni hráči se musejí registrovat v kamenných pobočkách," vysvětluje náměstek ministra Tomáš Zídek. Na novelu zákona čekat už nechtěli, protože prý nevěděli, "kdy a zda vůbec parlamentem projde".

Přesto není jasné, co bylo oním klíčovým impulzem, který změnil názor vedení ministerstva o 180 stupňů. Podle Zídka zvrat přinesla analýza společnosti Ernst & Young, která prý doporučila internetové sázení povolit s ohledem na peníze, o něž stát přichází.

Týdeník Ekonom zmiňovaný materiál vypracovaný 29. srpna 2008 prostudoval, žádné jednoznačné doporučení v něm však nenašel. Řešil totiž jak variantu, že internetové sázení bude zcela zakázáno, tak i že bude povoleno. Nejde v pravém slova smyslu ani o analýzu, nýbrž o závěrečnou zprávu z veřejné diskuse k hazardu, kterou Ernst & Young "pouze" moderoval. Podle Petra Knapa, který měl v této poradenské společnosti celou věc na starost, bylo jejich úkolem výsledky diskuse zpracovat tak, aby byly využity k přípravě nového loterijního zákona. "Tato zpráva byla náš hlavní a jediný oficiální výstup," vyloučil Knap, že by existovala ještě nějaká jiná analýza.

Stejný metr pro všechny

Týdeník Ekonom požádal i ministra Kalouska, aby vysvětlil, co ho k zásadní změně názoru vedlo, že byl ochoten riskovat zlobu vlastní partaje, nevoli úřednictva i nařčení z porušování zákonů. "My jsme zpracovávali studii, zda je možné v internetovém sázení zahraničním firmám zabránit. Vyšlo z ní, že to nelze. Proto nám přišlo diskriminační, že to domácí firmy dělat nemohou," argumentuje Kalousek. Tvrdí, že své původní názory nijak nezměnil, kdyby prý mohl, byl by raději, kdyby internetové sázení neexistovalo. Odmítá, že mohl počkat na novelu zákona. "Tady šlo o rovné podmínky pro všechny," říká.

Striktně odmítá, že by byl sázkovými kancelářemi nějak nestandardně ovlivňován. "Jsem hluboce přesvědčen, že právě oponenti, kteří nás tak tvrdě kritizovali, byli od zahraničních společností motivováni," naznačuje naopak ministr financí, že peníze mohli vzít jiní.

Přesto je jisté, že se Kalousek centrem lobbistického ataku stal také. "Je pravda, že na začátku všude říkal, že to projde jen přes jeho mrtvolu, my jsme ho ale udolali svými argumenty. Mluvili jsme s úředníky, ministrovými poradci i jeho známými," vzpomíná lobbista Marek Herman z Asociace provozovatelů kurzových sázek, jejímiž členy jsou sázkové kanceláře Fortuna, Chance a Tipsport. Vylučuje ale, že by Kalousek mohl být korumpován. "To je absurdní," říká.

Navzdory tomu ministr teď čeká, kdy si ho kvůli celému "korupčnímu" případu pozve k výslechu pražská hospodářská kriminálka, která kauzu převzala od protikorupční policie.

Jiří Pšenička

Povolení pro pět firem usilujících o internetové sázky nakonec podepisoval sám ministr financí Miroslav Kalousek, nižší úředníci si to nechtěli vzít na vlastní triko. Foto: René Volfík

Související
Zobrazit