Lesy ČR skončí jako ohlodaná kost - anebo jako dojná kráva

Vyhrocené spory ve vládní koalici. Soupeření o stále neobsazený post "lesního náměstka" na ministerstvu zemědělství, a zároveň silně rozhoupaná židle pod generálním ředitelem státního podniku Lesy ČR Svatoplukem Sýkorou. A zájmy byznysmenů a lobbistů, jako jsou majitel Agrofertu Andrej Babiš, zbrojař Richard Háva nebo "kníže z Hluboké" a jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý.

To je pozadí tendru Lesů ČR v hodnotě desítek miliard korun, o jehož osudu nyní rozhoduje antimonopolní úřad. Zároveň graduje souboj o celou koncepci lesnického byznysu - zda si má stát nechat větší vliv, nebo dát volnou ruku soukromým firmám.

Lesy ČR byly dříve označovány za "poslední neohlodanou kost" mezi státními firmami. Ale stejně tak mohou být i dojnou krávou pro státní rozpočet. Teď jsou na rozcestí. Týdeník Ekonom analyzuje klady i zápory obou přístupů - totiž většího vpuštění soukromého byznysu do státních Lesů (jež mimochodem spravují zhruba šestinu výměry celé České republiky), nebo naopak snahy obnovit vliv státu na těžbu, zpracování i obchod se dřevem.

Hrozba pirátských cen

Nejprve ale ke zmíněným tendrům, jež státní podnik vypsal pro soukromé firmy na těžbu dřeva i pěstební činnost na nadcházejících pět let. Jejich princip totiž spočívá právě v posílení byznysu soukromých firem. Ty budou moci samy i prodávat drtivou většinu vytěženého státního dřeva.

Výsledky tendrů už Lesy ČR vyhlásily v říjnu, ale antimonopolní úřad jim vzápětí zakázal s vítězi soutěže podepisovat smlouvy. Zkoumá, zda tendr nepovede k přílišné dominanci vítězů a zda byla celá soutěž férová.

Zatím ÚOHS předpokládá, že by mohl rozhodnout na přelomu listopadu a prosince. "Poslali jsme už Lesům doplňující dotazy, odpovědět mají do 25. listopadu. Potom můžeme vydat verdikt do týdne, čtrnácti dnů," potvrzuje předseda úřadu Petr Rafaj.

Požaduje od Lesů především vysvětlení, jak budou postupovat při odstoupení firmy z prvního místa. Je totiž oblíbeným trikem účastníků lesních tendrů, že nakonec podepisují smlouvy jen na výrazně menší počet takzvaných územních jednotek, než na kterých zvítězily. Například Jan Mičánek, majitel zdaleka nejúspěšnější firmy současných tendrů Less & Forest, to týdeníku Ekonom jasně potvrdil: "Podepíšeme zhruba dvě pětiny smluv z těch 88 případů, kde jsme vyhráli. Ostatní bychom nezvládli," říká.

Antimonopolní úřad trvá na tom, aby při odstoupení vítěze proběhla na danou lokalitu nová soutěž.

Rafaj šetření svého úřadu dál nekomentuje. Zdroje týdeníku Ekonom naznačují, že pokud Lesy připomínkám úřadu vyhoví, neměl by v prosinci podepisování smluv bránit. Jenže zároveň se rýsuje i další, pro většinu velkých dřevařských firem hrozivější scénář.

"Pokud nám některá neúspěšná firma dá sama podnět, že cenové nabídky konkurentů v tendru byly dumpingové - jak my říkáme pirátské -, tak se tím budeme muset důkladně zabývat. A pak bude prakticky nemožné ukončit šetření do konce roku," uvedl zdroj z úřadu.

Některé lesnické firmy přitom podle kuloárních informací už stížnosti na dumpingové ceny konkurence skutečně chystají. To znamená, že podpis smluv je reálně ohrožen. Od ledna by se tak těžba v lesích pozastavila do doby, než by se uzavřely nějaké provizorní krátkodobé smlouvy. Chaos by dokonce mohl vyústit až v dramatický nárůst cen dřeva a následné ekonomické potíže zpracovatelských firem.

Tohoto vývoje se obává Ivo Klimša, ředitel Biocelu Paskov, a zároveň šéf Asociace dřevozpracujících podniků. Ta zastřešuje podniky se souhrnným ročním obratem kolem 25 miliard korun, přímo zaměstnávající na dva a půl tisíce lidí.

"Kvůli tahanicích s tendry nastaly obdobné potíže také počátkem loňského roku, kdy se nějaký čas dřevo netěžilo. Jenže dnes je obor v mnohem tíživější ekonomické situaci, a některé firmy by to nemusely přežít," varuje Klimša před důsledky zrušení nebo dlouhého prošetřování tendrů.

Polovičatá privatizace

Od aktuálních potíží s tendry se nyní obraťme k principiálním sporům v českém lesnictví. Proč je vlastně pokaždé tolik povyku kolem prostého faktu, že někdo těží ve státních lesích dřevo?

Prvotní příčina spočívá v nedotažené privatizaci oboru. V roce 1992 vznikl státní podnik Lesy ČR jako správce porostů (jejich hodnota se odhaduje na 750 miliard až jeden bilion korun). Lesnické práce, od pěstební činnosti přes těžbu dřeva až po zpracování na pilách, byly privatizovány. Proto stále Lesy na tyto činnosti vypisují soutěže.

Je to obdobná situace, jako kdyby stát neustále vypisoval tendry na těžbu v dolech nebo pěstování a sklizeň obilí na pronajímané zemědělské půdě.

Tato lesní "poloprivatizace" působí neustálé potíže ve veřejných soutěžích. Každá firma se snaží získat od Lesů zakázku, na níž je často existenčně závislá. Navíc nejen každá nová vláda, ale i dokonce střídající se ministři zemědělství z jedné a téže partaje mají často naprosto rozdílné názory na míru toho, co si mají ještě Lesy dělat samy.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve středu 16. listopadu, nebo pod odkazem níže: