Nejen Šluknovsko, ale i ostatní české výběžky jsou časované bomby

Sociální výběžky v číslech

23 mil. korun
Taková částka bude letos státem vyplacena na sociálních dávkách v pětitisícovém regionu Javornicko na Jesenicku.

90 tis. Kč
Až tolik dokáže od státu měsíčně získat součtem různých sociálních dávek jedna dvougenerační rodina.

Jen devítiprocentní nezaměstnanost v Broumovském výběžku otupuje etnickým konfliktům hroty.

10x
Zhruba tolikrát se navýšil počet Romů ve výběžcích po jejich sestěhování do uvolněných domů.

Mohla by to být turistická Mekka s nedotčenou přírodou a půvabnou úzkokolejkou s parními vláčky. Pomohla by snížit vysokou nezaměstnanost. Avšak místo turistů začaly letos do městečka Osoblaha, řídce osídleného výběžku na Bruntálsku, proudit sociálně vyloučené rodiny, zejména Romů. Z okolních vsí i z dalekého Ostravska je přistěhoval podnikatel, který koupil několik osoblažských domů se 106 byty.

"Kdo k nám bude jezdit, až uvidí na ulicích posedávající a popíjející Romy? Vždyť to odradí i potenciální nové investory," trápí vážné ohrožení snu o turistické záchraně chudého regionu starostku Osoblahy Dagmar Machaňovou. Ta se kvůli rychle stoupající kriminalitě navíc bojí, aby se výběžek nestal dalším Šluknovskem, kde problémy s přílivem nepřizpůsobivých vedly letos v srpnu k demonstracím a pouličnímu násilí.

S tím, co se dnes děje v Osoblaze, mají dlouhodobou zkušenost i ostatní české výběžky od Aše přes Šluknovsko, Frýdlantsko, Broumovsko až po Javornicko. Všude je šluknovský výbuch noční můrou samospráv. Odlehlé poloostrovy českého území sice vznikly porůznu, spletitým historickým vývojem, ale potíže dnes mají stejné. Respektive stejně velké.

Jde o špatnou dopravní dostupnost, vysokou nezaměstnanost danou zánikem místních podniků, dozvuky divoké poválečné výměny obyvatelstva a rostoucí podíl nepřizpůsobivých, převážně Romů. S tím souvisí bující kriminalita, drogy, hazard a prostituce.

Nájem platí stát

Všude také kvete realitní byznys s Romy, které podnikatelé sestěhovávají do ubytoven a činžovních domů s vidinou jistoty, že draze nastavené nájemné zaplatí občanům v hmotné nouzi de facto stát. Když totiž výdaje na bydlení přesahují třetinu příjmů rodiny, doplatí rozdíl úřady. Dávky sice mají zákonný strop daný velikostí města a počtem členů domácnosti, ale vzhledem k rostoucím nájmům a cenám energií činí třeba i 10 tisíc korun. Navíc podmínky vyplácení se podle svědectví řady obyvatel severního pohraničí nekontrolují.

Týdeník Ekonom se do výběžků na západě a na severu republiky vypravil a zjistil, že přes obdobné problémy se sociální tlak v jednotlivých "papiňácích" liší. Nejblíže k tomu, že cestovní ruch založený na zachovalé přírodě nahradí lidem ztracenou práci ve zkrachovalých textilních nebo strojírenských továrnách, má Frýdlantsko pod Jizerskými horami. V místech, kde se zachránila, nebo i vybudovala výroba, není ani obří nezaměstnanost ani etnické pnutí. Zabírají tam dotace a udržuje se i infrastruktura. Podobně to funguje i tam, kde je i šedá ekonomika (noční kluby, vietnamské tržnice) - lidově řečeno, když jde kšeft, všichni umějí spolupracovat.

Řádná i šedá ekonomika přitom funguje zejména při hranicích s ekonomicky vyspělejšími sousedy (Ašsko sousedící částečně s Bavorskem), zatímco horší je to ve výběžcích obklopených územím bývalého Východního Německa (Šluknovsko) či Polska (Broumovsko, Javornicko, Osoblažsko). Experti na řešení sociálních problémů, s nimiž týdeník Ekonom hovořil, prý konflikty spíše než na Šluknovsku čekali na Javornicku, kde je k nim více objektivních důvodů.

MAPA: Šest odlehlých oblastí ČR a jejich specifika (pro zvětšení klikněte na mapu):