1. Které firmy bankroty nejvíce zasáhnou?

Hluboké vrásky na čele mají české exportní firmy. Krize způsobená státními bankroty totiž způsobí pokles poptávky spotřebitelů v cizině - zejména v Německu.

2. Budou banky půjčovat?

Český bankovní sektor je sice nadstandardně zdravý, ale v případě "opravdového" státního bankrotu Řecka a dalších zemí by oslabily i tuzemské finanční domy. Pak lze čekat omezení úvěrové aktivity bank, a to jak zahraničních, tak českých.

Problém se získáním úvěru by tak kvůli větší obezřetnosti finančních ústavů měly i české firmy. Ty by se musely smířit s daleko důkladnějším prověřováním své bonity při žádání o půjčku a přísnějšími podmínkami.

3. Obchodovat v eurech, nebo v dolarech?

Kvůli problémům eurozóny přestává být evropská měna jistotou. V případě krizového vývoje hrozí její znehodnocení. Šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček proto exportním firmám doporučuje "namixovat" příjmy i výdaje v různých měnách. "Za nejlepší považuji kombinaci eura, dolaru a české koruny," radí. Úplný pád eura ale nepovažuje za pravděpodobný.

Euru věří zatím většina podniků. Pád Itálie by už ale byl důrazným argumentem pro odklon od této měny. "V případě špatného vývoje by stálo za úvahu domluvit se s obchodními partnery v zahraničí na kontraktech ve stabilnější měně," konstatuje generální ředitel společnosti Škoda JS Miroslav Fiala.

4. Obchodovat s "jihem", nebo ne?

České firmy vyvážející do zahraničí by měly být opatrnější při výběru obchodních partnerů v Evropě. Některé zakázky v předlužených zemích jsou problémové už nyní. Pokud se situace zkomplikuje, bude lepší se jim kvůli riziku horší vymahatelnosti pohledávek úplně vyhnout. Ještě více to platí při obchodech se státními podniky na jihu Evropy.

Například Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, vyvážející nemocniční lůžka do více než 90 zemí světa, přiznává, že mu odběratelé v Itálii a Španělsku neplatí přibližně rok. Celkem mu dluží více než šest milionů eur. Firma se proto snažila pohledávky prodat "pod cenou" faktoringovým společnostem. Ani v tom nebyla úspěšná. "Ve Španělsku jsme nenašli ani jednu společnost, která by pohledávky odkoupila. Extrémně se bojí, protože jde především o dluhy státních nemocnic. To dost vypovídá o stavu ekonomiky a státní kasy," varuje Frolík.

Čeští exportéři by se proto měli snažit rozložit svůj byznys do více oblastí světa. "Exportérům se určitě vyplatí nespoléhat jen na Německo a další země Evropské unie, ale snažit se hledat nové trhy, například v prosperující Asii," míní šéf Hospodářské komory Petr Kužel. Jako preventivní opatření pro případ hluboké recese doporučuje úspory a sestavení krizového scénáře pro výrazný pokles poptávky. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, je důležité poohlédnout se po možnostech vývozu do rozvíjejících se zemí, jako jsou Čína, Indie či Brazílie. Ty na rozdíl od Evropy rychle rostou a zvyšuje se i jejich poptávka po zahraničním zboží.

5. Zvýší se podnikům daně?

Ze stejného důvodu, z jakého lidem hrozí růst spotřebních daní či jiných odvodů, nemohou být klidné ani firmy. Přestože současná vláda zvyšování podnikových daní odmítá, v případě potřeby "zacpání" děr v rozpočtu v tuhé krizi může dojít i na ně. V podstatě jistá je vyšší korporátní daň v případě, kdy by se k moci dostala opozice.

Více se o tématu, jak přežít eurokrach, dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 3. listopadu, nebo pod odkazem níže:

Průvodce evropským bankrotem - čtěte ZDE

banner 2

Související