Změny v armádním letectvu nekončí. Spolu s třicítkou vrtulníků ruské výroby zvažuje ministerstvo obrany vyřadit i polské vrtulníky Sokol. Ty získalo teprve v polovině devadesátých let výměnou za nadzvukové stíhačky.

Podle neveřejného návrhu nové koncepce vrtulníkového letectva, kterou má týdeník Ekonom k dispozici, by deset polských Sokolů mělo skončit již do roku 2015. „Důvodem úvah o vyřazení vrtulníků Sokol jsou finančně velmi nákladné generální opravy těchto strojů,“ vysvětluje mluvčí generálního štábu Mira Třebická.

Podle informací Ekonomu může cena oprav jednoho Sokola dosáhnout až sta miliónů korun. Celkem by tedy generální opravy vyšly až na miliardu korun, což je na současný rozpočet armády příliš. Kvůli nutnosti provést generální opravy je přitom už dnes provozuschopných pouze šest Sokolů. Zbytek se přiblížil k dosažení kritické hranice tří tisíc nalétaných hodin.

Vrtulníky Sokol se v Česku osvědčily zejména při záchraně životů – než je armáda předloni přesunula z přerovské a plzeňské základny do Prahy, s oblibou je využívali zdravotníci nebo hasiči. Vojenští piloti s nimi totiž mohli létat i v noci nebo za špatného počasí, kdy většina civilních vrtulníků musí zůstat na zemi. 

„Tunel, který nemá obdoby“

Vrtulníky Sokol do Česka přiletěly v roce 1995. Ministerstvo tehdy poslalo do Polska všech deset svých stíhaček MIG-29, které zdědilo z bývalé federální výzbroje, výměnou za jedenáct helikoptér (o jednu pak přišlo při havárii v roce 2001).

Někteří experti i politici obchod kritizovali jako nevýhodný. Ekonom Pavel Mertlík, ministr financí z dob Zemanovy vlády ho například označil za „tunelování státu, které nemá obdoby“.

Tehdejší ekonomický náměstek na ministerstvu obrany a dnešní ministr financí Miroslav Kalousek, jenž výměnu prosazoval, však tvrdil, že byla nutná, protože stíhačky potřebovaly úpravy, které by vyšly na desítky miliard. „Nemluvě o tom, že by Česko zůstalo závislé na dodávkách náhradních dílů z Ruska,“ obhajoval Kalousek obchod.

Výměnu tehdy zprostředkovala společnost Zenit, kterou ovládal Kalouskův přítel Richard Háva. Podle tehdejších informací si díky ní přišla na devadesátimilionovou provizi.

Zenit ostatně zajišťuje opravy vrtulníků Sokol dodnes, což může být další důvod, proč armáda zvažuje jejich vyřazení – Zenit je totiž personálně propojen s firmou Omnipol, se kterou má ministerstvo vyhrocené vztahy kvůli nákupu dopravních letadel Casa. 

Další výměna Sokolů?

Jaký bude další osud vrtulníků Sokol není jasné. Ministerští plánovači nicméně navrhují, aby je stát odprodal a místo nich nakoupil nové dopravní vrtulníky z Ruska.

Nešlo by přitom o jedinou zamýšlenou „rošádu“. Podle zjištění týdeníku Ekonom by armáda dnes chtěla odstavit také osm starších dopravních vrtulníků MI-17 a čtyřiadvacet bitevních vrtulníků MI-24 a místo nich získat 16 nových strojů z USA.

Více se o velké vrtulníkové rošádě v armádě dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 3. listopadu, nebo pod odkazem níže:

Velká vrtulníková rošáda - čtěte ZDE

banner 2

Související