Hrozbou pro české banky je populismus evropských politiků

Prezidium České bankovní asociace zvolilo nového viceprezidenta. Stal se jím třiapadesátiletý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. Členství v asociaci je dobrovolné, přesto se v ní sdružuje většina českých bank. Jejím účelem je prosazovat společné zájmy členů ve vztahu ke státu, ale i vůči veřejnosti a zahraničí.

Pavel Kysilka vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a do roku 1990 pracoval v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. V devadesátých letech byl mimo jiné výkonným guvernérem České národní banky. V roce 2000 se stal hlavním ekonomem České spořitelny, přičemž od letošního ledna je jejím generálním ředitelem.

Co je podle vás největší problém současného globálního bankovnictví?

Kapitálová a likvidní křehkost a zranitelnost bank, jejich pověst, objektivní nemožnost zvládat rizika obchodního modelu, který zvolila velká část globálních bank.

A co považujete za nejzásadnější slabinu českého bankovnictví?

České bankovnictví je v neuvěřitelně dobré kondici, těžko si představit lepší. Hrozby jsou pouze vnější - importovaná krize a populismus evropských politiků.

Měli bychom se tedy obávat druhé vlny krize, případně počítat s nějakou podstatnější proměnou stávajícího systému?

Náš bankovní sektor i ekonomika jsou zdravé a připravené na globální oživení a růst. Druhá vlna krize může samozřejmě přijít, ale bankovní sektor i ekonomika ji úspěšně přežijí.

Čeho byste chtěl ve funkci viceprezidenta České bankovní asociace dosáhnout?

Dvou věcí. Udržet a pomoci i vylepšit obraz českého bankovnictví v očích veřejnosti. A dále podpořit v oblasti legislativy, hospodářské politiky a regulace. Zkrátka podpořit vše, co prospěje konkurenceschopnosti a stabilitě naší ekonomiky, jejímu růstu a zaměstnanosti.

Kolik času věnujete práci pro asociaci?

Chtěl bych hodně, ale bude to boj s kapacitou, kterou věnuji České spořitelně.