Nejlepším městem pro byznys ve středních Čechách je Benešov

Závěrečné kolo čtvrtého ročníku srovnávacího průzkumu Město pro byznys přineslo řadu překvapení. Nejlepším městem pro podnikání ve Středočeském kraji je Benešov, který poskočil z loňského čtvrtého místa na první.

Na „Skokana roku“ by ve stejném regionu mohlo kandidovat Mnichovo Hradiště, jež si polepšilo z deváté příčky na druhou. Třetí místo obsadilo město Lysá nad Labem. Loňský král Středočechů – Beroun, se naopak propadl, skončil až devátý. Zvláštní cenu společnosti Eurovia za přístup veřejné správy přebrala Příbram.

Město se zlepšilo

Benešov zaujal porotu především vstřícností radnice k firmám a podnikatelům. A také vyváženým pracovním trhem. Ve městě klesla nezaměstnanost na čtyři procenta, což je druhé nejnižší číslo ve Středočeském kraji.

„S přístupem radnice jsme relativně spokojeni. Co se týká pracovního trhu, tak v posledních dvou letech došlo opravdu k výraznému zlepšení,“ říká Roman Rohlík, ředitel potravinářské společnosti Pinko sídlící v Benešově. Ještě v roce 2009 bylo podle něho obrovským problémem sehnat kvalitní pracovní síly. „V současné době bych řekl, že je jich naopak nadbytek. Ale to zřejmě souvisí spíše s celkovou ekonomickou situací v Evropě,“ myslí si Rohlík.

V Benešově nyní běží soutěž na rekonstrukci a novou výstavbu kanalizace a čističky za 240 milionů korun. Živnostníkům, kteří podnikají v prostorách města, vychází radnice podle starosty Jaroslava Hlavničky vstříc, tím, že po vypršení nájemní smlouvy je vyhlašována nová opět na stejný sortiment. „To znamená, že v bývalém pekařství nemůže podnikat švec a podobně,“ vysvětluje starosta Benešova.

Tak jako většina středočeských měst i v Benešově přibývají obyvatelé, kteří dojíždějí za prací do Prahy. Letos například kolaudovala místní stavební společnost Benti dům s víc než 90 byty, který má z poloviny už prodaný. „Staví se tu i rodinné domy. Stáváme se pro mnoho lidí takzvaně dobrou adresou,“ dodal starosta Hlavnička.

Transparentnost vítězí

Agentura Datank, která shromáždila a utřídila 30 tisíc dat o cenových podmínkách, veřejné správě, pracovním trhu, kvalitě lokality a podnikatelském prostředí, se také dotazovala podnikatelů například na to, co požadují od radnic. Nejčastějšími odpověďmi byla vstřícnost a transparentnost. Je proto potěšující, že všechna tři oceněná města vyhlašují veřejné zakázky na svých webových stránkách, a tak jsou průběh i výsledky tendru lehce kontrolovatelné.

K současným největším investičním akcím v Mnichově Hradišti patří třeba kanalizace za 150 milionů, povodňová hráz za 80 a dům volnočasových aktivit za 13 milionů korun. „Doufáme, že tam najdou cestu hlavně mladí lidé,“ míní Arnošt Vajzr, starosta Mnichova Hradiště.

Unikátní průzkum Město pro byznys hodnotí 205 měst a 22 pražských obvodů podle padesáti kritérií v šesti oblastech podnikání. Partnery srovnávacího průzkumu, jenž vyhlašuje týdeník Ekonom, jsou zpracovatel výzkumu agentura Datank a firma Eurovia CS.

Zleva: Arnošt Vajzr, starosta Mnichova Hradiště (2. místo), Jaroslav Hlavnička, starosta Benešova (1. místo Města pro byznys Středočeského kraje 2011) a Jiří Havelka, starosta Lysé nad Labem (3. místo).