Buď je to chyba v měření, nebo jde o největší objev ve fyzice za posledních sto let. Vědci z Evropské laboratoře fyziky částic (CERN) minulý týden zveřejnili zprávu, že naměřili u elementárních částic rychlost vyšší než u světla ve vakuu. To je podle dodnes platné Einsteinovy speciální teorie relativity nemyslitelné.

Takzvaná neutrina vyslaná ze švýcarského urychlovače byla zachycena na detektoru v italské laboratoři Gran Sasso o 60 nanosekund (miliardtin sekundy) rychleji než se předpokládá u částic světla, fotonů. Na vzdálenosti 730 kilometrů je tak předhonily o 18 metrů.

Chyba v základním měření je vyloučená - čas měřily atomové hodiny, poloha zdroje a dopadu neutrin byla stanovena s přesností na 20 centimetrů pomocí GPS.

Navíc nešlo o jediný experiment, ale za poslední tři roky bylo vykonáno téměř 16 tisíc podobných měření.

»Snažili jsme se najít nějaké vysvětlení nebo chybu, ale bez úspěchu. Proto jsme zprávu zveřejnili a vyzvali ostatní, aby ji podrobně přezkoumali,« řekl BBC jeden z autorů výzkumu Antonio Ereditato.

Fyzikální revoluce

Výjimečnost dosavadních závěrů potvrzují i čeští vědci, které týdeník Ekonom oslovil. »Výsledek je velice překvapivý, neočekávaný,“ uvedl fyzik Rupert Leitner, který pracuje v CERNu.Pokud ani akademická obec nezjistí v provedení experimentu žádné systematické nedostatky, bude potřeba provést nová měření v jiné laboratoři, například na Fermilabu v Chicagu.

»Uveřejněné výsledky experimentu OPERA naznačují, že by nemuselo být pravdou to, o čem jsme už přestali pochybovat - koncepce rychlosti světla jako maximální rychlosti ve vesmíru,« myslí si Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky pražské Karlovy univerzity.

Pokud se potvrdí, že se neutrina pohybují nadsvětelnou rychlostí, neznamenalo by to ale úplné popření Einsteinových teorií. Pouze by se jejich univerzální platnost omezila na určité prostředí a vlastnosti. Přesto by to byl pro fyziku, především na teoretické úrovni, revoluční skok.

»Spekulace o tom, že by to znamenalo možnost cestovat do minulosti, ponechám autorům sci-fi, to je mnohem složitější otázka,« upozorňuje Jaroslav Kříž z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

Miniaturní bořitelé

Neutrina se do centra pozornosti vědců nedostala poprvé. Již v minulosti se objevily zprávy, že se tyto subatomové částice dokáží pohybovat vyšší rychlostí než světelnou (přibližně 300 tisíc kilometrů za sekundu).

»Neutrina, resp. slabé interakce, sehrály už několikrát v historii roli kacířů,« doplnil Jiří Dolejší.

Nicole Bellové z Melbournské univerzity připomněla starší astronomická pozorování z roku 1987, kdy byl na Zemi pozorován výbuch supernovy ve Velkém Magellanově oblaku, který je vzdálený 160 tisíc světelných let od Mléčné dráhy. Vědci tehdy zaznamenali proud neutrin z exploze o tři hodiny dřív, než na Zemi dorazilo světlo.

»To ale neznamená, že neutrina letěla nadsvětelnou rychlostí. Znamená to jen, že neutrina opustila supernovu dřív a světlo v ní bylo uvězněno déle,« zdůraznila Bellová. Pokud by se neutrina pohybovala rychlostí, kterou změřili vědci v CERN, dorazila by podle ní k Zemi o několik let dřív než světlo ze supernovy, ne pouze o pár hodin.

Související