Zájemci chtějí ekologické škody zlikvidovat za polovinu částky

Silně podezřelá zakázka, nepřijatelný projekt - tyto a podobné přídomky dostal tendr na sanaci ekologických škod od samotných vládních politiků. Přesto ale stále běží dál. V úterý otevřela výběrová komise obálky s nabídkami tří uchazečů, které jsou od minulého týdne v trezoru ministerstva financí.

Nejnižší nabídku v tendru na odstranění starých ekologických škod podala firma Marius Pedersen Engineering ve výši 56,8 miliardy korun. Další zájemce Geosan Group podal nabídku ve výši 57,8 miliardy Kč a Environmental Services ze skupiny J&T ve výši 65,5 miliardy korun. Rozhodujícím kritériem pro úspěch v tendru je přitom podle ministerstva cena. Případného vítěze musí ještě schválit vláda. V případě, že tak neučiní, tendr bude zrušen.

Kontroverzní projekt, kritizovaný kvůli silnému »korupčnímu potenciálu«, je přitom považován především za souboj místopředsedy TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska s premiérem a šéfem ODS Petrem Nečasem. Kalousek je dokonce označován jako »otec projektu«, Nečas je jeho nejsilnějším odpůrcem.

Jenže podle informací týdeníku Ekonom stál ve skutečnosti za projektem bývalý premiér a lídr ODS Mirek Topolánek.

Jen plním zadání

To, že ekotendr není »Kalouskovo dítě«, naznačil týdeníku Ekonom už před časem jeden z členů kabinetu za ODS. Nyní to ovšem potvrdil sám Kalousek.

»Já jen plním zadání tehdejšího premiéra, protože naše ministerstvo je za projekt sanací zodpovědné. Celý spor o ekozakázku je v podstatě vnitrostranickým bojem uvnitř ODS. Tehdy její vedení bylo pro a teď se staví proti,« prohlašuje ministr financí.

Podmínky státní zakázky na odstranění starých ekologických škod z dob privatizace schválil takzvaný druhý Topolánkův kabinet v listopadu 2008.

Topolánek do uzávěrky tohoto vydání týdeníku Ekonom na dotaz, zda se k autorství projektu hlásí, nereagoval. S médii nyní nekomunikuje ani jeho tehdejší »pravá ruka« Marek Dalík, jenž se v různých transakcích ODS angažoval.

Současný premiér a Topolánkův nástupce v čele občanských demokratů Petr Nečas ovšem Kalouskova slova popírá.

»Nevěřím tomu, že někdo z TOP 09 vypouští takové úsměvné mystifikace. Jednalo by se o poněkud nedůstojné odvádění pozornosti jiným směrem. Není to ODS, kdo tento způsob vypsání ekotendru veřejně obhajuje,« uvedl Nečas pro týdeník Ekonom.

Zdůraznil, že jeho výhrady k zakázce trvají. Nechce však tendr rušit v jeho průběhu z obavy před arbitrážemi, jež by mohly proti Česku spustit jeho účastníci. »Potom vláda rozhodne, zda někoho vybere, či nikoli,« dodal premiér s tím, že v takovém případě žádné spory nehrozí.

Tendr se nejspíše rozdělí

Miroslav Kalousek ekotendr propaguje stále. Spojení stovek jednotlivých sanací do jedné velké zakázky podle něho státu ušetří peníze. »Rozhodnutí vlády ale musí být víceméně jednomyslné,« uznává.

Zdá se pravděpodobné, že vítěze tendru vláda nakonec nevyhlásí. Proti jsou kromě premiéra i Věci veřejné. »Naše výhrady trvají,« odpověděla místopředsedkyně vlády za VV Karolína Peake na dotaz, zda pro tendr zvedne ruku, až ho nejspíše v říjnu vláda bude po předložení ministerstvem financí projednávat.

Dalším krokem poté může být rozdělení obří zakázky na několik menších, o něž se bude soutěžit samostatně. Týdeník Ekonom upozornil už počátkem roku, že se k této variantě přiklání jak Nečas, tak například i opoziční ČSSD (viz Ekonom č. 5/2011).

Největší výhrady vůči současnému tendru mají jeho kritici proto, že rozdíl mezi vysoutěženou cenou a skutečnými náklady na sanace znečištěných vod a půdy u průmyslových podniků může dosáhnout i desítek miliard korun. Tyto peníze by spadly do klína vítězi. Stát se totiž při privatizaci zavázal novým vlastníkům, že jim sanace zajistí na své náklady. Celková suma těchto garancí, a tím i strop pro ekotendr, dosahuje 114 miliard korun - ale reálné náklady mohou být podle odhadů ekologů jen třetinové.

Pokud obří tendr vláda zarazí, příští rok by se ještě sanace musely provádět jako dosud po jednotlivých případech. »Plánovaná suma úhrad na rok 2012 je v tom případě šest miliard korun,« uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Letos podle něho stát na sanace vynaloží čtyři miliardy.