Soukromé armády

- Známé pod zkratkou PMCs (Private Military Companies) působí ve více než stovce zemí světa, nejvíce ve válečných oblastech.
- Mají nejasné právní postavení - válečné právo je nezná.
- Využívají je státy i velké firmy. Hlídají civilní pracovníky, diplomaty, zabezpečují ostrahu letišt, rafinerií, střeží humanitární i vojenské konvoje. Mnohdy se ale podílejí také na vedení vojenských operací nebo »honu« na teroristy.
- Jejich roční obrat se odhaduje mezi 200 až 400 miliardami dolarů.
- Jen v Afghánistánu v současné době odhadem působí kolem sta tisíc soukromých vojáků.

Do Česka dorazil celosvětový byznys, v němž se ročně podle odhadů protočí 200 až 400 miliard dolarů – obchod se soukromými vojáky.

Podle zjištění týdeníku Ekonom jej naplno rozjíždí nepříliš známá agentura s názvem Česká bezpečnostní akademie (ČBA). Ta je dnes podle slov svého jednatele Jiřího Lenze schopna nabídnout 25 ozbrojenců pro práci ve válečných oblastech.

»Jde o bývalé vojáky, nebo příslušníky policejních zásahových jednotek. Máme ale mezi sebou i dva veterány francouzské cizinecké legie,« vypočítává Lenz, jenž dříve sám pracoval na policejním Útvaru pro ochranu osobních činitelů a působil i jako bodyguard premiéra Stanislava Grosse.

Jeho firma v červenci zajišťovala ostrahu dvou manažerů z konzultantské firmy Star a České středoasijské obchodní komory při jejich několikadenní cestě do afghánského Kábulu. Od října by pak ČBA měla v Kábulu zajišťovat stálou ostrahu nové obchodní kanceláře, kterou zde Star ve spolupráci se Středoasijskou komorou plánuje otevřít.

»V Kábulu zůstanou tři naši pracovníci, kteří budou permanentně zabezpečovat ochranu budovy nebo doprovod při cestách z letiště. Podle toho, jak tam začnou jezdit jednotlivé skupiny podnikatelů, se bude počet našich ochránců nárazově zvyšovat,“ vysvětluje Lenz.

Podle dostupných informací se jedná o vůbec první kontrakty, která nějaká česká bezpečnostní agentura získala v zemi jako je Afghánistán. Před třemi lety se na tomto poli snažila prosadit mnohem známější agentura ABL, později ale od toho upustila

Kontraktoři vs. sekuriťáci

Soukromí vojáci se od klasických »sekuriťáků« liší tím, že nehlídají supermarkety nebo výstředné zbohatlíky, ale vyjíždějí do válečných oblastí, aby zde plnili mnohdy úkoly, které dříve příslušely pouze armádě. 

Tomu odpovídá také jejich výcvik a výzbroj. Samozřejmostí jsou například samopaly, které si ale kvůli různým právním omezením většinou pořizují až přímo na místě. A rozdíl je i v cenách jejich služeb. Měsíční »pronájem« například jednoho z ozbrojenců agentury ČBA vyjde podle jednatele firmy na přibližně deset tisíc dolarů (v přepočtu asi 180 tisíc korun).

V zahraničí se byznys soukromými vojáky se rozjel zejména po invazích do Afghánistánu a Iráku. Koaliční síly totiž měly vojáky pouze na to, aby obě země dobyly, nikoliv již na to, aby je také udržely. Na ochranu konvojů nebo civilních pracovníků proto museli nastoupit soukromí ozbrojenci, jinak označovaní jako »kontraktoři«.

Vůbec nejznámější takovouto armádu vybudovala americká společnost Blackwater (později Xe Services). Jejích zhruba dvacet tisíc mužů si třeba americká vláda najímala pro hlídání diplomatů, výcvik ostřelovačů nebo pomoc při přípravě útoků bezpilotních letadel.

»Americká armáda by dnes nebyla schopna vést válku, pokud by ke každému svému vojákovi neměla nesmlouvaného jednoho kontraktora,« říká politolog Oldřich Bureš z pražské Metropolitní univerzity. Podle něj je jen otázkou času, kdy využívání služeb soukromých vojáků budou minimálně zvažovat i bezpečnostní složky v Česku. Zvlášť v souvislosti s rostoucími rozpočtovými škrty.

Zatím ale například zástupci české armády tvrdí, že o podobné služby nestojí. »Ministerstvo obrany ani Generální štáb Armády ČR neuzavřel žádnou smlouvu s bezpečnostní agenturou a ani do budoucna to nemá v úmyslu,« říká mluvčí generálního štábu Mira Třebická.


Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 8. září, nebo pod odkazem níže:

Související