Multimilionář, který vzdělává děti v Himaláji a soudí se s Českem

Prezident Václav Klaus zahájil minulý týden školní rok na soukromém gymnáziu, které je výkladní skříní šéfa ČEZ Martina Romana. Jenže školy podporované českými podnikateli jsou i mimo Českou republiku.

Už pátým rokem své třídy letos otevřela škola, která sice žije z českého byznysu, ale nachází se až ve vesničce Kargyak v indickém Kašmíru. Pět tisíc metrů nad mořem.

Jejím nejvýznamnějším sponzorem je Petr Sýkora, někdejší spoluzakladatel firmy Papirius dodávající kancelářské zboží.

Mecenáš a investor se z něho stal zhruba tři roky poté, co spolu se svým společníkem a kamarádem Janem Černým prodal roku 2006 Papirius s více než miliardovým ročním obratem a čtyřmi stovkami zaměstnanců americké společnosti Office Depot.

I když prodejní cena nikdy nebyla zveřejněna, analytici ji odhadli na osm až devět stovek milionů korun.

»Četl jsem tehdy v médiích kratičký článek o tom, jak se česká nezisková organizace Surya snaží postavit pro děti z buddhistické vesnice v zapomenutém indicko-pákistánském pomezí školu,« vzpomíná Petr Sýkora v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

»Poprosil jsem svoji asistentku, aby ty nadšence vyhledala, a tak jsem se přidal k projektu "sluneční školy",« dodává.

Na stavbu přispěl dvěma miliony korun a na dalších pět let se zavázal poskytnout každoročně půlmilion.

Propašovaná charita

»Nejtěžší paradoxně není tu školu postavit, ale udržet v chodu. Stále tam jezdí učit dobrovolníci z Česka, protože místní by byli schopni školu proměnit v ubytovnu,« popisuje, proč výsledky školy pečlivě sleduje i po dokončení stavby.

Ačkoli Kargyak zatím osobně nenavštívil, každoročně dostává do ruky i informace o vysvědčení všech pětatřiceti dětí, které se na škole učí číst, psát a počítat.

Výstavba budovy v odlehlém údolí, kam nevede žádná silnice, kde není elektřina a kde se v zimě teploty pohybují kolem minus 40 stupňů, byla extrémně náročná.

»Protože je to navíc sporné území mezi dvěma zeměmi, nesmějí tam neziskovky působit. I když Surya se samosprávou dobře vychází, peníze tam musely být v podstatě propašovány,« líčí mecenáš.

Byznysmeni jeho sponzorství uznávají. »Petr Sýkora svojí investicí do himálajské školy doslova mění život lidí,« řekl Ekonomu jeho kamarád Martin Kratochvíl, který rovněž úspěšně prodal firmu (Bonton) a dnes žije uměním a cestováním.

Šéf sdružení Surya Jan Tilinger zase zdůrazňuje Sýkorovu odvahu. »Je hodně manažerů, kteří si ode mě nechají při polední pauze odvyprávět líbivou pohádku o stavbě české školy v Himálaji. U toho však zůstane, zatímco Petr Sýkora se rozhodl pomáhat,« zdůrazňuje.

Podnikání ho dál baví

Petr Sýkora nezapře, že je duší podnikatel. Byť sám říká, že po odchodu z americké společnosti Office Depot, kde po prodeji své firmy působil ještě tři roky jako manažer, zaujímají podnikatelské aktivity jen 20 procent jeho času.

Ze 60 procent se věnuje charitativním projektům a zbylých 20 procent zabírají jeho cestovatelské a sportovní záliby.

Letos v listopadu chce představit další velký charitativní projekt. »Bude se týkat Česka a nepůjde o školství,« naznačil. Více odmítl prozradit.

I když by Sýkora díky penězům za Papirius nemusel až do konce života pracovat, investuje. »Nikoli na burze cenných papírů, to mě nebaví a nikdy jsem to neprovozoval. Jsem podnikatel, ne hráč,« říká.

Letos na jaře se stal členem dozorčí rady největší tuzemské makléřské pojišťovací firmy Renomia. »Baví mě rozumět té rodinné a čitelné firmě s dlouhou historií,« popisuje důvod.

Spolumajitelka Renomie Jiřina Nepalová si spolupráci se Sýkorou pochvaluje.

»Má nejen podobné názory na podnikání a řízení společnosti, ale i podobné životní postoje,« uvedla pro týdeník Ekonom. »Petr je příklad toho, jak úspěšný podnikatel myslí a koná ve prospěch těch, kteří to potřebují,« zdůrazňuje.

Solárník versus Česko

Vedle angažmá v Renomii Petr Sýkora například investoval do švýcarsko-americké firmy, která vyvíjí vakcínu proti HIV. Své peníze má i ve výstavbě solárních elektráren na českém území.

V jaké konkrétní solární firmě má podíl, odmítl uvést.

»Je to ne úplně malý subjekt, ale menší než například investiční společnost Natland,« vymezuje se vůči investiční firmě, která nedávno zachránila fotbalovou Slavii před krachem.

Sýkorova firma dnes vede arbitrážní řízení s Českem poté, co stát změnil podmínky solárního podnikání. Přesto je podnikatel při hodnocení českého státu velmi opatrný.

»Naše investice je dramaticky poškozena. Pro mě je to jasný signál, že investovat v Česku může být riskantní. Ale to neznamená, že bych tady už nikdy neinvestoval. Necítím ani nějakou zášť nebo nenávist, pořád si myslím, že řada věcí se u nás děje dobře,« dodává. Nikdy by prý neuvažoval o přesunu svých podnikatelských aktivit nebo bydlení do zahraničí.

Ovládat svoji loď

Do usměvavého chlapíka, který na schůzky v centru Prahy jezdí na kole, by asi nikdo neřekl, že je multimilionář.

»Moje rodina žije úplně stejně jako v době, kdy jsem měl firmu. Myslím, že kdybychom žili luxusněji, nebudeme šťastní,« říká rozhodně dvojnásobný finalista soutěže »Podnikatel roku« z let 2001 a 2002.

Bohatství je podle něho dáno poměrem mezi potřebami člověka a výší majetku. »Znám lidi s příjmem půl milionu měsíčně, kteří nemohou vyjít s penězi a jejichž stres je úplně stejný jako u těch, kteří mají příjem třicet tisíc,« podotýká.

Podporovat školu v Kargyaku chce i po uplynutí pětiletého závazku. Námitku, že by investice mohla negativně narušit život himálajských obyvatel, protože jim servíruje moderní životní styl, odmítá.

»My tam nepřinášíme Hollywood,« zdůrazňuje. »Ty věci se nedají zastavit. Je dobré, aby tamní děti viděly, že existuje notebook, film, aby - až na to narazí v patnácti letech - byly připravenější,« soudí Petr Sýkora.

Je to prý jako s plavbou na vodě. Jediný způsob, jak lze ovládat loď, je mít rychlost, jinak je plavidlo hříčkou řeky.

»Zrovna tak je to s negramotnými lidmi v Kargyaku, naše snaha to změnit je správná,« uzavírá.

»Sluneční škola« v indickém Kargyaku byla postavena z iniciativy českých filantropů za peníze českého byznysu. Foto: Jan Tilinger