Terorismus je hrozba, s níž jsme nuceni žít a které jsme počínaje 11. zářím 2001 obětovali část svých občanských svobod, a omezili své právo na soukromí.
»Soukromí jsme obětovali ohromným způsobem, aniž se nás na to kdokoli ptal. Stát k nám přistupuje tak, že jsme všichni potenciální teroristé,« říká Kateřina Hlatká ze společnosti Iuridicum Remedium, která se specializuje na případy porušování soukromí.
Češi však ve své většině berou větší vpád státu do svých životů jako nutné zlo, kterého si navíc obvykle ani nevšimnou. »Vnímání ztráty soukromí je totiž velmi subjektivní,« podotýká Marián Brzybohatý, expert na problematiku terorismu.
Ještě v březnu 2001 se v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění zaměřeném na bezpečnost terorismus jako možná hrozba pro Česko vůbec neobjevil. Podle podobného průzkumu z letošního ledna však terorismus za velkou hrozbu považuje 52 procent Čechů.
»Z terorismu se v posledních deseti letech stalo u lidí číslo jedna v bezpečnostních rizicích. Větší aktuální hrozbou je však nárůst extremismu,« říká Brzybohatý.
Je válka proti terorismu, vyhlášená po 11. září 2001, úspěšná? Představuje síť Al-Káida bez Usámy bin Ládina velké nebezpečí? Jak se za posledních deset let proměnil způsob teroristických útoků? Co je nyní největším nebezpečím?
Ptali jste se Mariana Brzybohatého, experta na terorismus z Policejní akademie ČR. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v pátek 9. září od 10.00.