Natáčí se nový český film: »Přelet nad korupčním hnízdem«

Někdejší centrála IPB na pražském Senovážném náměstí nyní připomíná spíše vybydlený činžák vhodný pro squattery než hlavní stan druhdy velmi silného a vlivného peněžního ústavu.

Pro dnešní den je ale ve vyklizených interiérech i kolem bankovní budovy nezvykle rušno. Z výsuvné plošiny umístěné na chodníku svítí skrz okno jedné z kanceláří výkonný reflektor, aby v místnosti pomohl dotvořit kulisu pro jednu ze scén k novému českému filmu Hranaři.

Po pokynu režiséra Tomáše Zelenky »Akce!« štáb na place ztichne. Herec Miroslav Etzler v roli majitele stavebního koncernu Sláma Group vstupuje do svého sekretariátu, pozdraví se s asistentkou, pokárá mladého brigádníka stojícího u kávovaru a přechází do své pracovny... Režisér velí »Stop!«.

Je to v zásadě jen naprosto nevinná epizoda snímku, který je protkán řadou kriminálních činů, vražd nevyjímaje.

Samo natáčení se krátce zvrtlo ve skutečný thriller, když policejní inspekce pozatýkala osmnáct mužů zákona, kteří si u tohoto i dalších štábů přivydělávali jako brigádníci, ovšem ve služebních uniformách.

Od Mrázka po Verbíře (Krejčíře)

Scénář Hranařů má vycházet z českých reálií posledních let. Však je také snímek odstartován popravou někdejšího vládce českého podsvětí Františka Mrázka.

Celý příběh se točí kolem zmíněného stavitele Slámy a jeho kamaráda, majitele bezpečnostní agentury Hlože, kterého ztvárňuje Saša Rašilov.

Sláma, dlouho akceptující korupční praktiky při veřejných zakázkách, se jednoho dne rozhodne, že už chce z tohoto zločinného kolotoče vystoupit, »už v tom nechce jet«. Jak neslavně dopadne, uvidí diváci v kině.

Je pravda, že třeba kulisy IPB, banky svého času úzce spjaté se špičkami ODS a ČSSD, by mohly mafiánské atmosféře filmu výrazně napomoci, byť jaksi mimoděk.

Genius loci, odpovídající potřebám korupcí prolezlého filmového příběhu, vyzařuje nepochybně i z budovy ministerstva dopravy, kde se natáčely scény týkající se Slámova osudového výběrového řízení, při němž jde o desetimiliardovou zakázku na výstavbu velkého zdravotnického komplexu.

Co se týče hlavních hrdinů, v záporné roli zkorumpovaného městského radního s přezdívkou »Lulu« se ve filmu objeví Jiří Langmajer. Ten má zajistit, aby se Sláma, který chce narušit zažité transfery veřejných peněz, za každou cenu dostal ze hry ven.

Diváci uvidí i hereckou legendu Jana Třísku v roli vysloužilého agenta americké zpravodajské služby NSA.

Filmaři mimo jiné točili i v luxusní vile na pražském Barrandově, která dnes patří protřelému podnikateli Antonínu Charouzovi, ale kdysi ji vlastnil strýc exprezidenta Václava Havla, filmový producent Miloš Havel.

Jako majitel tohoto objektu ve filmovém díle vystupuje podnikatel Verbíř (Martin Dejdar). Tato postava údajně vychází ze života dalšího podnikatele »mrázkovského« typu, Radovana Krejčíře.

55 anonymních milionů

Podle koproducenta Zdeněk Kubíka, jakési šedé eminence celého natáčení, tvůrci s Krejčířem navázali kontakt a dokonce se jednu chvíli vážně uvažovalo, že ho navštíví v jeho jihoafrickém »exilu«.

Byť k tomu nakonec nedošlo, i mezi filmaři se spekuluje, že uprchlý byznysmen vznik filmu s poměrně velkorysým rozpočtem 55 milionů korun finančně podpořil.

To však Kubík, jehož vlastní barvitý životní příběh byl předobrazem nedávné černé komedie Czech Made Man, ponechává bez komentáře.

»Jsou tam prostě různé zdroje,« říká vyhýbavě, přičemž potvrzuje, že i on sám, jakožto podnikatel vydělávající ročně desítky milionů v byznysu s internetovými doménami, do filmu jistou částku investoval.

O pomoc se prý tvůrci obrátili na řadu lidí, kteří mají k tématu co říci.

»Konzultovali jsme to s kriminálkou, s lidmi z Bezpečnostní informační služby, s podnikateli i s podsvětím,« popisuje Kubík okruh osob, od nichž čerpali zkušenosti.

Avizovaným cílem celého natáčení je vykreslit současné české podnikatelské a politické prostředí v jeho syrovosti. »Je tu řada lidí, kteří i kdyby se dopustili vraždy uprostřed Václaváku, tak se jim nic nestane. Dostali se do pozice nedotknutelných,« vnímá Kubík domácí poměry a v této souvislosti hovoří o různých »Janoušcích a Dalících«.

Režisér Tomáš Zelenka, u něhož jde o debut (u filmu Czech Made Man působil jako asistent režie), odmítá srovnání s jinými českými filmy, kde byl soudobý organizovaný zločin ve vazbě na veřejné zakázky také vylíčen.

»Náš film je pouze o tom, o ničem jiném,« argumentuje Zelenka.

Herec Miroslav Etzler s prostředím, v němž se pohybuje stavitel Sláma, prý žádnou osobní zkušenost nemá, cítí se zde amatérem.

»Svět velkých peněz je mi úplně cizí. Mám jiné cíle než hromadit majetek. Kdybych měl řešit takové miliardové kšefty, ani bych z toho nemohl spát, dýchat, chodit. Netuším, jak to funguje a jak je to propojeno s politickými kruhy. Upřímně řečeno, moc se o to ani nezajímám, chci mít klidný život,« říká Etzler během natáčení v někdejší centrále IPB.

Babiš ne, Janeček ano

Tematika ale zřejmě zaujala některé přední české byznysmeny, na něž se autoři obrátili s prosbou o pomoc. Kromě jiných to byl i majitel agrochemického koncernu Agrofert Andrej Babiš. On sám to týdeníku Ekonom potvrdil.

Peníze prý ale nakonec filmařům neposkytl, byť i on v poslední době poměrně tvrdě kritizuje poměry v české společnosti.

»Scénář nevychází z množství konkrétních afér. Je to vymyšlené,« podotýká Babiš, který zvažuje vstup do politiky, ale zároveň se bojí, aby nedopadl stejně jako ruský miliardář Michail Chodorkovskij, který po podpoře Putinovy opozice skončil v kriminále.

Větší pochopení pro filmové ztvárnění soudobé reality nakonec zřejmě projevil Karel Janeček, ředitel a největší akcionář firmy RSJ.

Miliardář, který vydělává na derivátových burzách, dokonce prý v jisté době s tvůrci jednal, že by si ve filmu sám zahrál.

»Bral jsem to spíše jako legraci, ale pak jsem do toho nešel,« vysvětluje pro týdeník Ekonom Janeček, který je zakladatelem Nadačního fondu proti korupci.

Právě přes tento fond ale možná nový český film podpoří, byť nepeněžně. »Jsme ochotni převzít morální záštitu,« sdělil byznysmen.

Přijdou diváci?

Po 31 natáčecích dnech padla poslední klapka. Nakolik se autorům podařilo umělecky reflektovat závažné téma, se diváci přesvědčí na začátku prosince, kdy má být temný thriller uveden do kinosálů. Kauza se zatýkáním policistů-brigádníků dílo zviditelnilo, byť to asi nebyl záměr.

Předchozí černá komedie Czech Made Man, ze stejného tvůrčího okruhu, si sice vysloužila poměrně příznivé kritiky, ovšem ohlas veřejnosti byl dost chabý. Do kin na něj přišlo jen asi 50 tisíc diváků.

Možná ale tematika obsažená v Hranařích (název filmu prý ještě nemusí být definitivní) bude přitažlivější pro širší okruh publika.

Zvláště stovky podnikatelů či armáda státních, krajských či městských politiků a úředníků, kteří se účastní všemožných tendrů, se s některými postavami mohou začít identifikovat.

A třeba skrze krvavý konec některých hlavních hrdinů alespoň část dojde k názoru, že poctivost není výsadou hlupáků. V takovém případě by recenzenti mohli dát filmu sto procent, i kdyby nezískal jediného Českého lva.

Jiří Pšenička

Film údajně vychází z českých byznysových reálií. Ve staviteli Slámovi (Miroslav Etzler na snímku vedle gestikulujícího režiséra Zelenky a mladého »kávovarníka«) by se prý mohl poznat jeden význačný pražský developer. Foto: Radim Beznoska, Jana Rabenhauptová, montáž: Radek Vondra