Historie nedopřála střední Evropě dlouhá období stabilního podnikání, takže obchodní společnosti se stále stejným názvem a právní kontinuitou trvající stovky let bychom v Česku marně hledali.

Bylo příliš mnoho přelomových událostí: dvě světové války, rozpad Rakouska-Uherska, velká hospodářská krize, poválečné konfiskace a znárodnění. A také celkem nedávné privatizace či restrukturalizace.

Přesto mají mnohé zdejší firmy úctyhodnou tradici.

Například jeden z nejstarších pivovarů Evropy se nachází v Třeboni. Pivo se tam vaří již od roku 1367, pivovar se tam rozrostl za pana Petra Voka z Rožmberka v roce 1482. Varna se tehdy přestěhovala ze zámku do rožmberské zbrojnice, kde zůstala dodnes.

V 19. století již pivovar získal víceméně současnou podobu. Od roku 2000 se tam vyrábí pivo značky Bohemia Regent připomínající historickou postavu rybníkáře Jakuba Krčína, regenta (správce) majetku rodu Rožmberků.

Dlouhou historii mají i další české pivovary. Například Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního národního podniku Budějovický Budvar, uvařil první pivo v roce 1895.

Plzeňský prazdroj počítá svoji tradici od roku 1842, kdy se v Plzni poprvé uvařil světlý ležák, čili pivo »plzeňského typu«. Případně od roku 1898, kdy vznikla značka Prazdroj - Urquell.

Od Bondyho k Feroně

Pivo je sice produktem, které k Česku neodmyslitelně patří, ale velice dlouhou tradici může mít i firma zabývající se obchodem.

Leon Gottlieb Bondy provozoval železářský velkoobchod od roku 1829. Jeho syn Bohumil Bondy pak přesídlil do dnešních pražských Holešovic.

Podnikání mu neslo a byl štědrým mecenášem. Proslavil se zejména jako muž, který prosadil uspořádání jubilejní zemské hospodářské výstavy v roce 1891, díky které vyrostl v Praze Průmyslový palác, rozjela se tramvaj a vyrostla rozhledna na Petříně.

V roce 1918 došlo ke spojení s dalšími firmami a vznikla akciová společnost Ferra, jež koncem 20. let vystavěla v Holešovicích obrovské sklady.

Před druhou světovou válkou Bondyové republiku opustili. Společnost Ferra byla v roce 1945 znárodněna, prošla řadou organizačních peripetií a fungovala pod názvem Ferona.

Po privatizaci Feronu koupila anglická investiční skupina IRG. Obchodní činnost zůstala zachována a dodnes fungují i rozlehlé holešovické sklady.

Nejstarší v oboru

Nicméně rekord ve svém oboru má výrobní firma, a jde o umyvadla a klozety.

Někdejší Znojemské keramické závody, které dnes působí pod názvem Laufen, jsou nejstarším stále fungujícím výrobcem sanitární keramiky v Evropě. Jejich historie je stará více než 130 let.

V druhé polovině devatenáctého století vznikla ve Znojmě keramická škola. To byl dobrý základ pro manufakturu, kterou v roce 1878 založil rakouský podnikatel Rudolf Ditmar.

Firma se nejprve věnovala nádobí, ale od roku 1884 vyráběla umyvadla, klozety, bidety a nočníky.

Po první světové válce se z firmy stala akciová společnost Ditmar-Urbach. Patřila k největším svého druhu na světě, pobočky měla v Německu, Itálii, Švýcarsku a Indii.

Po Mnichovu zabrali firmu Němci a její název změnili na Ostmark-Keramik AG. Následovalo znárodnění v roce 1945, kdy vznikly Keramické závody Znojmo.

Při privatizaci podnik získal švýcarský gigant Keramik Holding AG Laufen. Dnes se znojemská firma jmenuje Laufen CZ a je součástí největšího světového výrobce sanitární keramiky, španělské skupiny Roca.

Škrob a puding z Vysočiny

Poměrně dlouhou tradicí se mohou chlubit i některé potravinářské firmy. Typicky český jídelníček se totiž formoval v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století.

Dědictvím té doby jsou nejen karlovarské lázeňské oplatky (doložené od roku 1856), pražská šunka, pardubický perník či znojemské okurky, ale také například průmyslová výroba škrobu.

Firma Amylon vznikla v roce 1912 v Ronově nad Sázavou sloučením závodů, které do té doby patřily čtyřem firmám. Tradici má ovšem delší, neboť již v 19. století se zde Christian Peška pustil do průmyslového zpracovávání brambor.

V jeho práci pokračoval od roku 1891 švagr František Malinský, jenž z malé továrničky vybudoval silný podnik, který postupně skupoval další škrobárny.

Samotný Amylon pak vznikl po fúzi se škrobárnami v Nížkově a Přibyslavi.

Po druhé světové válce se ronovský závod stal součástí národního podniku Amylon Havlíčkův Brod, později státního podniku Škrobárny. Ten byl privatizován po částech a současný Amylon vznikl jako samostatná akciová společnost v roce 1994.

Odkaz Laurina a Klementa

Jídlo ovšem není produktem, které Čechy v cizině nejvíce proslavilo. Tím jsou spíše stroje a dopravní prostředky, nyní hlavně automobily.

Mladoboleslavská automobilka se řadí k nejstarším v Evropě.

Delší nepřetržitou tradici mají jen německý Mercedes a francouzské značky Renault a Peugeot.

Pánové Václav Laurin (původním povoláním knihkupec) a Václav Klement (zámečník) představili svůj první automobil, dvousedadlovou Voiturettu typ A, v roce 1905. Jejich společná dílna na výrobu kol přitom fungovala na periferii zvané U sedmi zlodějů od roku 1895.

V letech před první světovou válkou firma patřila k nejvýznamnějším automobilkám v Evropě. Laurinky byly nejprodávanějšími vozy v Rakousku-Uhersku a ve velkém se vyvážely, hlavně do Ruska.

Avšak vlády první republiky nebyly automobilismu nakloněné. Daňové předpisy nahrávaly velkým koncernům a znevýhodňovaly menší specializované výrobce, takže roku 1925 došlo k fúzi s plzeňskou Škodou. Vozy vyvinuté před spojením ještě nějaký čas nesly obě značky, z nových však logo L&K zmizelo.

Po druhé světové válce byly znárodněné továrny opět rozděleny, ale značku Škoda nadále používala i mladoboleslavská automobilka. V roce 1991 se Škoda stala součástí koncernu Volkswagen.

I tento příklad ovšem dokazuje, že tradice a právní kontinuita jsou dvě odlišné věci. Současná Škoda Auto není nástupcem někdejšího národního podniku AZNP Mladá Boleslav.

V roce 1991 vznikla nová společnost, protože Volkswagen nechtěl převzít například podnikové byty či zodpovídat za případné vady vozů Škoda 120 vyráběných do roku 1990. Právním pokračovatelem původního podniku tak byly účelově založené společnosti Prisko (»privatizace Škody«) a Stasko (»stará Škoda«).

Petr Korbel

Kontinuitu českých firem přerušily rozpad mocnářství, světové války, znárodňování i privatizace.

1905
V tomto roce Laurin a Klement představili svůj první vůz.

Mladoboleslavská automobilka se řadí k nejstarším v Evropě. První společná dílna Laurina a Klementa fungovala od roku 1895. Foto: ČTK

Související