Nastává věk superspecialistů

V knize Bohatství národů z roku 1776 popsal Adam Smith to, co se v následujících stoletích stalo jedním z hlavních motorů ekonomického pokroku: dělbu práce.

Velká část prosperity našeho světa plyne ze zvyšování produktivity, která je důsledkem rozdělování práce na menší úkoly prováděné čím dál specializovanějšími zaměstnanci.

Dnes stojíme na prahu éry hyperspecializace, jejímž pravidlům zatím rozumí jen málokdo. Díky prudkému nárůstu počtu nejrůznějších odborností a rozmachu komunikačních technologií pokročily možnosti dělby práce tak daleko, že další krok změní samotnou podstatu systému rozdělování práce.

Tisíce nových odborníků

Při pohledu na dnešní složité dodavatelské řetězce by si člověk mohl myslet, že jsme již z hlediska specializace dosáhli nejzazší meze. Například iniciativa společnosti Boeing na výrobu letadla typu 787 Dreamliner byla oslavována jako vrchol systému výroby založené na subdodávkách.

Později se ovšem ukázalo, že jde o příliš velké sousto. Jednotlivé součástky k sobě nepasovaly tak hladce, jak iniciátoři očekávali. Výroba se proto začala zpožďovat.

Jen internetová stránka obsahující seznam »hlavních« dodavatelů součástek pro toto letadlo zahrnuje 379 odkazů. Stroj je přitom hmotná věc. Proces tvorby nehmotného produktu lze rozdělit na ještě drobnější úseky. Potřebné informace lze díky internetu přenést v podstatě odkudkoli kamkoli po celém světě, a to prakticky okamžitě a téměř zdarma.

Na počátku industrializace se lidé stali svědky přeměny jednotlivých povolání na několik oddělených prací. Třeba ve špendlíkárně napočítal Adam Smith celkem osmnáct samostatných pracovních úkonů, původně je přitom všechny zvládal jediný řemeslník - tedy špendlíkář.

Nyní se staneme svědky toho, jak bude činnost dnešních specialistů - například prodejce, sekretářky či technika - rozdělena pracovníkům, kteří jsou součástí sítí rozprostřených po celém světě. Na tyto lidi pak čekají úžeji zaměřené úkoly.

Práce jen pro ty nejlepší

I nedávno vytvořená označení pracovních pozic nám budou brzy připadat zvláštní a starobylá.

Například termín »softwarový vývojář« už dnes neodpovídá realitě. Skutečnost je taková, že za návrh, kódování a testování v rámci softwarového projektu často odpovídá několik různých specialistů. A to je ten nejjednodušší scénář.

Příkladem nového přístupu může být začínající softwarová firma TopCoder se sídlem v Connecticutu. U ní se na vývoji jediného softwaru mohou podílet desítky spolupracovníků.

Firma TopCoder totiž umí »rozsekat« každý informačně technologický projekt na drobné kousky. Ty pak nabídne ke zpracování své celosvětové síti nezávislých vývojářů. Konkrétní úkoly připadnou těm z nich, kteří jsou schopni zpracovat je za nejvýhodnějších podmínek.

Hladký průběh procesu zajišťuje internetové fórum, jehož správcem jsou lidé TopCoder. Na tomto fóru mohou vývojáři pokládat dotazy týkající se dalších podrobností jednotlivých úkolů. Všechny otázky i odpovědi jsou přístupné všem soutěžícím.

Firma v rámci jednoho projektu pořádá více různých »soutěží«. Některé se týkají vývoje jeho samostatných částí - třeba uživatelského rozhraní. V dalších jde o spojení jednotlivých úkolů do fungujícího celku. Nakonec spolu jiní programátoři soupeří o možnost nalézt a opravit chyby v různých částech vytvořeného softwaru.

Manažery čekají nové úkoly

Možnosti modelu, který používá firma TopCoder, jsou fascinující. Firemní síť s téměř třemi sty tisíci vývojářů z více než dvou set zemí světa umožňuje, aby každý, kdo umí například mimořádně dobře navrhovat uživatelská rozhraní, věnoval podstatnou část svého času právě této činnosti.

Vývojáři společnosti TopCoder se skutečně vyznačují stále větší specializací. Někteří z nich se zaměřují třeba už jen na odstraňování programových chyb v kódu jiných osob.

Hyperspecializovaný systém se vyplácí. Společnost TopCoder je schopna zajistit svým klientům produkt, který je z hlediska kvality srovnatelný s výsledky tradičního postupu, ale cenově se pohybuje na úrovni zhruba čtvrtiny obvyklých nákladů.

Firmě se rovněž daří udržovat si stabilní okruh spokojených a kvalitně odměňovaných spolupracovníků. Zmíněné výhody v podstatě zaručují, že se tento model bude rozšiřovat.

Manažeři si proto budou muset osvojit nový soubor dovedností. Za prvé se budou muset naučit rozdělovat odbornou práci na samostatné, přidělitelné úkoly.

Za druhé bude nutné, aby zvládali rychle a efektivně najímat specializované pracovníky a vyjednat s nimi optimální podmínky využití jejich služeb.

Za třetí bude třeba dohlédnout na kvalitu práce. Na konci procesu bude nutné umět hotové části práce spojit do jednoho celku.

Výraz »hyperspecializace« není synonymem zadávání práce externím pracovníkům. Představuje spíše rozčlenění práce, kterou dříve vykonávala jedna osoba, na specifičtější úkoly realizované několika lidmi.

Praxe příštích let?

Abychom plně pochopili rozsah kvalitativního zlepšení, jež hyperspecializace umožňuje, zamysleme se nad tím, kolik času osobně věnujeme úkolům, při nichž nevyužíváme své odborné znalosti a v nichž možná ani nejsme příliš zběhlí.

Stejně jako řemeslníci v minulosti se i specialisté v dnešní době zabývají nesčetnými okrajovými činnostmi, které by mohl lépe nebo levněji vykonat někdo jiný.

Kupříkladu projektoví manažeři tráví mnoho hodin přípravou prezentací, přestože jen málokterý z nich má vhodné softwarové vybavení a designérský cit pro tvorbu kvalitních výsledků.

Někteří jsou schopni tento úkol delegovat na jinou osobu, díky čemuž je možné dosáhnout požadovaného výsledku s menšími náklady.

Představme si ale, že by i na tomto poli fungovala služba typu práce společnosti TopCoder. Manažer by díky ní získal okamžitý přístup k síti pracovníků špičkově ovládajících aplikaci PowerPoint.

To nemusí být vše. Někteří z těchto na dálku spolupracujících odborníků by se mohli specializovat na oblast tvorby vývojových diagramů, jiní by zase měli ostříží zrak pro provádění korektur...

Odborníci by se mohli profilovat i v souvislosti s druhem prezentací. Někteří se mohou specializovat třeba na prodejní prezentace sortimentu kancelářských potřeb, další na interní porady zaměřené na hodnocení projektů ve farmaceutickém odvětví.

Doplníme-li takový tým specialistů ještě o špičkového grafika, nemůže být pochyb, že by byla výsledná prezentace lepší než ty, které vznikají standardními postupy.

Soutěže za statisíce

Kvalita výsledného produktu roste se zvyšujícím se podílem úkonů, které na něm provedou specialisté. Zlepšení je ještě výraznější, pokud mezi sebou tito specialisté soupeří o to, komu z nich budou jednotlivé úkoly svěřeny.

V tom spočívá i síla firmy InnoCentive nabízející »on-line otevřené inovační tržiště«. To spojuje firmy hledající řešení problémů z oblasti vědy a technologie s externími řešiteli, jež jsou schopni přijít s novými neotřelými odpověďmi.

Na internetové stránky firmy InnoCentive zamíří každý den tisíce vědců, inženýrů, studentů a dalších lidí, aby zde hledali úlohu, která by je zaujala. Vědí, že pokud se jim podaří přijít s nejlepším výsledkem, mohou získat inzerovanou odměnu. Její výše v některých případech přesahuje i částku 100 tisíc dolarů.

Přitažlivost tržiště InnoCentive spočívá především v možnosti oslovit mnoho specialistů najednou. Díky tomu, že firma rozhodí tak široké sítě, často »uloví« řešitele se zkušenostmi, kteří rozlousknou i opravdu tvrdý oříšek, s nímž si interní experti firmy nedokázali poradit.

To se stalo i farmaceutické firmě Roche, která chtěla nalézt lepší způsob měření objemu a kvality klinických vzorků procházejících jejími analyzátory. V roce 2008 vyzkoušela stránky InnoCentive. Po dvou měsících obdržela 113 návrhů od řešitelů po celém světě. Mezi těmito návrhy byl i postup, na který se společnost Roche marně snažila přijít celých 15 let.

Cesta k rychlosti

Tento příklad ilustruje další podstatný přínos hyperspecializace - rychlost. Doba čekání na splnění úkolu se ovšem může zkrátit i jinak. Nový systém totiž dovoluje jeden úkol »rozkouskovat« a přidělit ho souběžně více lidem.

Společnost CastingWords je například schopna vytvářet přepisy zvukových nahrávek někdy i za kratší dobu, než jakou zabralo samotné nahrávání. Jak je to možné? CastingWords příslušný zvukový soubor »rozseká« na drobné kousky a lidi, které kontaktuje prostřednictvím internetové stránky Mechanical Turk firmy Amazon, nechá tyto kousky přepsat. Na jediné nahrávce tak pracuje několik lidí zároveň.

Prostřednictvím zmíněné služby Mechanical Turk lze zase nalézt pracovníky, kteří jsou ochotni provádět jednoduché administrativní úkoly trvající několik vteřin nebo minut. Jejich odměna se pohybuje od několika centů po několik dolarů.

Automatizované procesy firmy CastingWords jsou pak schopny nejen odhalit chyby v přepisech, ale i poskládat jednotlivé kousky přepsaného textu do finální podoby. V rámci kontroly kvality firma rovněž zjistí, u kterých pracovníků se lze spolehnout na dobře odvedenou práci.

Rychleji, kvalitněji i levněji

Hyperspecializace přináší i úsporu nákladů. Firmám totiž umožňuje lépe využít pracovní dobu svých zaměstnanců. Firemní odborníci se díky využití nového systému zbaví těch součástí práce, které mohou efektivněji provádět vzdálení specialisté.

Zaměstnanci firmy pak mohou ušetřený čas věnovat úkolům, které zvládnou nejlépe právě oni sami.

Uvažme, kolik (drahého) času stráví advokátní koncipienti v mnoha různých firmách opětovnou rešerší stejných informací. Pokud by byla kancelář zapojena do sítě odborníků, kteří se specializují na určitý drobný aspekt práva, tato práce by se stala zbytečnou.

Podnik může třeba potřebovat detaily o předpisech týkajících se protikartelových případů ve Spojených státech nebo o pravidlech důkazního řízení v soudních procesech týkajících se vraždy.

I kdyby firma hyperspecialistovi zaplatila pětinásobek hodinové sazby advokátního koncipienta, stále by výrazně ušetřila na nákladech.

Pružnější pracovní trh

Hyperspecializovaný systém nabízí ve srovnání s tradičními režimy rovněž větší flexibilitu - a to nejen firmám, ale i lidem. Těm totiž často umožňuje splnit jejich pracovní úkoly, kdy a kde budou sami chtít.

Podniky mohou dále díky hyperspecializaci velmi rychle zvyšovat a snižovat své kapacity. Bezprostředně po hurikánu Katrina byla telefonní linka Červeného kříže zaplavena telefonáty lidí, kteří nabízeli pomoc nebo se hlásili jako dobrovolníci. Charitativní organizace proto rychle prostřednictvím společnosti LiveOps najala 300 pracovníků. Ti pak v průběhu několika následujících dní vyřídili více než 17 tisíc telefonátů.

Hyperspecializace umožňuje i takzvanou »virtuální mobilitu práce«. Mzdy v rozvinutých ekonomikách mohou dosahovat až osminásobku mezd v některých rozvíjejících se zemích. Schopnost realizovat drobné úkoly zadávané zprostředkovatelskými firmami přes internet proto může významně zlepšit ekonomickou situaci pracovníků třeba v Africe a Jižní Asii.

Vykořisťující manufaktury?

Hyperspecializace však s sebou přináší i rizika. K největším z nich patří hrozba vykořisťování. Práce si totiž v novém systému velmi rychle najde nejlevnější poskytovatele. Temný stín na budoucnost tohoto trendu vrhá to, co profesor práva na Harvardově univerzitě Jonathan Zittrain nazývá »digitálními manufakturami«.

Jde o systémy, v nichž lidé pracují za velmi nízké mzdy. Problém je, že to, co je v rozvinutých ekonomikách považováno za vykořisťující mzdu, může být pro pracovníky v rozvojových zemích velmi atraktivní.

Další obavou pramenící z hyperspecializace je skutečnost, že rozdělení úkolu na drobné kousky umožní zadavateli skrýt pravý účel činnosti pracovníků. Ti tak mohou nevědomky přispívat k něčemu, co zcela odporuje jejich osobnímu přesvědčení.

Nedávná studie služby Mechanical Turk ukázala, že více než 40 procent takto zadávaných úkolů může souviset se zasíláním nevyžádaných zpráv - spamů, nebo s takzvaným astroturfingem. Za něj jsou označovány politické nebo firemní kampaně navržené tak, aby vyvolávaly dojem přirozené reakce běžného občana.

V okamžiku, kdy bude práce »rozsekána« na drobné úkoly, se navíc může stát jednotvárnou a z hlediska toho, kdo ji vykonává, i nesmyslnou. Dopady na psychiku lidí, kteří vykonávají neustále se opakující jednoduché úkoly, proto mohou být negativní.

Z těchto důvodů nakonec před příliš detailní dělbou práce varoval už před stovkami let ekonom Adam Smith.

Změna, jíž je třeba využít

Další dva potenciální problémy spočívají ve zvyšujícím se objemu práce vykonávané bez záruky zaplacení a také ve stále větším sledování pracovníků, kteří jsou »on-line«.

Hyperspecializace pak v budoucnu může zcela zlikvidovat určité typy pracovních míst, podobně jako průmyslová revoluce zničila některá tradiční řemesla.

Během průmyslové éry nakonec vznikly sociální mechanismy, které problémy vyřešily. Přechodné období však bylo velmi obtížné. A stejně náročný by mohl být i přechod, který nás čeká nyní.

A jak se s novým systémem vyrovnají podnikatelé? Hyperspecializace je lidskou obdobou nástrojů informační technologie, které firmy dostaly k dispozici v uplynulých desetiletích.

Zakoupení počítačů však nestačilo. Náskok získaly jen ty firmy, které se nové nástroje naučily efektivně využívat.

V současné situaci jde o totéž. O tom, která firma získá díky hyperspecializaci konkurenční výhodu, rozhodne míra efektivity, s jakou bude schopná nového systému využít.

Thomas W. Malone
Robert J. Laubacher
Tammy Johns
© Harvard Business Review

Hyperspecializace - První vlaštovky
- Firma Liveops, založená v roce 2000, zaměstnává více než 20 tisíc osob pracujících z domova. Ty na požádání poskytují služby telefonního centra zpoplatněné podle délky hovoru.
- InnoCentive, první celosvětová internetová komunita pro otevřené inovace, byla založena v roce 2001. Organizuje soutěže, ve kterých »řešitelé« vědeckých a technologických problémů reagují na výzvy klientů hledajících řešení.
- Společnost TopCoder začala v roce 2001 pořádat soutěže v oblasti algoritmů, v nichž mohli specialisté předvést své technické dovednosti. Postupem času se začala více zaměřovat na pořádání soutěží v oblasti návrhu a vývoje, jejichž zadavateli jsou klienti.
- Firma Castingwords, založená v roce 2005, poskytuje přepis zvukových nahrávek, které rozděluje písařům pracujícím on-line.
- Služba Mechanical Turk, která byla spuštěna v roce 2005, byla původně vyvinuta za účelem distribuce úkolů zadávaných pouze firmou Amazon. Nyní je tato služba k dispozici každému, kdo potřebuje, aby pro něj jiní vykonali drobné práce v nejlepší možné kvalitě.
- Společnost Crowdflower začala v roce 2007 poskytovat na požádání pracovní sílu pro ověřování informací a kategorizaci obrázků a textů.
- Firma Samasource, založená v roce 2008, přiděluje po celém světě práci, kterou lze odvést na počítači, lidem žijícím v chudobě.

Stejně jako řemeslníci v minulosti se i dnešní odborní pracovníci zabývají okrajovými činnostmi, které by mohl lépe nebo levněji vykonat někdo jiný.

Hyperspecializace může zrušit některé typy pracovních míst, stejně jako průmyslová revoluce zničila tradiční řemesla.