Sto miliard do obnovy uhelných elektráren, dalších nejméně 200 miliard na dva nové bloky pro jadernou elektrárnu Temelín. K tomu pár desítek miliard do výstavby tří nových plynových elektráren. Ovšem ani to energetickému gigantu ke zvýšení podílu na tuzemské výrobě elektřiny nepomůže.

ČEZ totiž v příštích letech odstaví většinu ze svých uhelných elektráren. Po dokončení mohutných investic, tedy za patnáct let, tak v Česku bude podle propočtu týdeníku Ekonom disponovat zhruba stejným instalovaným výkonem jako nyní.

Jenže spotřeba elektřiny podle většiny scénářů poroste a ČEZ, který nyní ovládá tři čtvrtiny trhu, začne bez dalších investic ztrácet tržní podíl.

Podle výzkumné a dodavatelské společnosti Energetický ústav České Budějovice se spotřeba elektřiny v roce 2030 vyšplhá na zhruba 80 terawatthodin. To je o dvacet terawatthodin více než nyní. V současných cenách to dělá 28 miliard korun, které si výrobci elektřiny ročně rozdělí navíc.

»Spotřeba může být ještě vyšší. Hodně záleží nejen na rozvoji ekonomiky, ale i na zavádění elektromobilů, které v horizontu 30 let mohou zvýšit spotřebu až na dvojnásobek,« upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

ČEZ ale ještě neví, jakým způsobem a zda vůbec se na dělení nového »mnohamiliardového přídělu« bude podílet.

Kritický Temelín

Současné vedení společnosti si vytyčilo dva investiční horizonty. První bude trvat do roku 2015 nebo 2016 - tedy zhruba do zahájení výstavby nových bloků v jihočeské jaderce.

»V tomto období nám ještě nebudou nabíhat výdaje na Temelín. Můžeme tedy upravovat běžící projekty a budeme mít prostor i na nějaké akvizice. Prioritou ale bude zefektivnění současných elektráren,« vysvětluje obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

ČEZ chce v prvním období dokončit modernizaci tří uhelných elektráren v Tušimicích, Prunéřově a Ledvicích. Zároveň počítá s výstavbou tří nových paroplynových zdrojů - v Počeradech, Mělníce a v Úžíně na Ústecku. Z velkých projektů je to všechno.

Druhý investiční horizont, zhruba do roku 2023 až 2025, pak počítá jen s dostavbou Temelína. ČEZ se v té době s dalšími investicemi v Česku odmlčí.

»V době výstavby Temelína neočekáváme žádné podstatné investice do nových zdrojů. Budeme se soustředit na to, aby stavba byla dokončena včas. Pro ČEZ to bude kritická fáze,« přiznává Svoboda.

Výše uvedené plány však zaručí pouze to, že si ČEZ udrží výkon elektráren zhruba na nynější úrovni. A jeho podíl na trhu tedy bude s rostoucí spotřebou klesat.

Aby se tomu vyhnul, musel by po rozšíření Temelína rychle investovat do dalších zdrojů. Zatím však není zřejmé, do jakých. Vedle jádra může zvolit cestu »uhelnou«, nebo »plynovou«.

Plynové elektrárny jsou méně náročné na počáteční investice, ale mají dražší palivo. Emisní povolenky však v budoucnu mohou provoz uhelných elektráren zdražit natolik, že se nevyplatí.

Případná výstavba dalších elektráren bezprostředně po Temelínu bude pro ČEZ pravděpodobně velmi komplikovaná. Energetický gigant se totiž bude na trh »vracet« po několikaleté investiční odmlce, kterou zcela jistě využije konkurence.

Konkurence v akci

Pozice ČEZ začne být nejzranitelnější po zahájení dostavby Temelína.

Zpočátku ještě bude mít dostatek kapacity v dosluhujících uhelkách, ale ty bude muset kvůli dobíhající životnosti kolem roku 2020 odstavit. Oproti současnosti mu začne chybět až 2000 megawattů instalovaného výkonu.

Toto období tak bude pro konkurenci nejpříhodnější.

Výstavbu vlastních zdrojů již plánuje několik firem. Zatím nejnadějněji se jeví záměr společnosti RWE, která chce postavit moderní plynovou elektrárnu ve středních Čechách u Mochova nedaleko Čelákovic.

Nový paroplynový zdroj o výkonu 1000 megawattů (polovina výkonu současného Temelína) by měl být dokončen ještě před rokem 2020.

Předpokládá se, že RWE jako jedna z největších energetických společností Evropy bude mít ambice v Česku postavit další elektrárny. O jejích dalších plánech ale zatím není nic známo.

Čelákovice jsou spojeny i s další potenciální hrozbou skupiny ČEZ. Projekt na výstavbu velké hnědouhelné elektrárny o výkonu 1320 megawattů v severních Čechách postupně oživuje i čelákovický rodák Pavel Tykač a jeho Czech Coal.

Přesnou lokalitu ještě firma nezveřejnila. Podle informací týdeníku Ekonom však již jedná se společností ČEPS o zárukách přístupu k vedení vysokého napětí.

Z velkých projektů mimo ČEZ je to zatím v zásadě všechno.

Jsou tu ale plány na výstavbu či obnovu stovek malých zdrojů. Významnými hráči se stanou zejména malé městské a firemní teplárny. Ty kvůli připravovaným vyhláškám Evropské unie na omezení emisí budou muset přejít z uhlí na plyn.

»To bude automaticky znamenat zvýšení výroby energií, protože nejvýhodněji bude vycházet kogenerace, tedy společná výroba tepla a elektřiny,« upozorňuje Ivan Beneš z poradenské společnosti CityPlan.

Přechodem malých tepláren na kogenerace se na trhu objeví konkurence s celkovým instalovaným výkonem asi dvou tisíc megawattů (výkon současného Temelína). ČEZ chce v tomto »novém« byznyse získat jen zhruba 200 megawattů, tedy desetinu trhu.

Do teplárenských kogenerací se jistě zapojí i další velké firmy. Ambice by mohla mít francouzská Dalkia, ale i RWE Transgas.

Středoevropský ČEZ

Podle Svobody však ČEZ případný vpád konkurence na trh v době výstavby Temelína nijak neohrozí.

»V současné době se při plánování nových zdrojů nemůžeme zaměřovat jen na Českou republiku, ale na celý středoevropský region,« vysvětluje obchodní ředitel.

ČEZ tedy do budoucna nebude tolik rozlišovat mezi investicemi doma a v okolních zemích, plány zvažované expanze ale zatím bedlivě tají.

O strategických záměrech polostátní společnosti ČEZ po roce 2020 neví ani náměstek Hüner.

»Bylo by ale neobvyklé, kdyby národní energetická společnost rezignovala na udržení vlivu v domácím prostředí a obrátila tok investic do zahraničí,« dodává.

Robert Zelenka

20 terawatthodin
Až o tolik by se mohla do roku 2030 zvýšit spotřeba elektřiny v ČR.

Ani dva nové bloky v Temelíně nenahradí skupině ČEZ vyřazené uhelné elektrárny. Foto: Isifa

Související