Rozhovor týdne: Japonsko nekrachuje. Zatím, tvrdí prezident firmy Konica Minolta

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima nutí japonské firmy šetřit elektřinou. Zaměstnanci v Japonsku se letos v létě zahřejí. Například výrobce tiskáren Konica Minolta musel přeřídit nastavení klimatizace o dva stupně výše.

Může to být pro ni ale i svého druhu inspirace. Společnost vyvíjí nové zelené technologie, hledá úspory v energiích i ve svých tiskových řešeních.

»Lidé pro svůj pohodlný život potřebují dostatek elektrické energie. A myslím, že se bez té z jaderných elektráren do budoucna stále neobejdeme,« říká v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom prezident společnosti Konica Minolta Masatoši Macuzaki, který přijel na skok do Prahy ocenit úspěchy české pobočky firmy, již od roku 2009 řídí.

Nakolik vaši firmu zasáhlo nedávné japonské zemětřesení a vlna tsunami?

V postižené oblasti nemáme naštěstí žádné výrobní kapacity, takže přímo zasaženi jsme nebyli. Následně jsme ale pocítili nedostatek důležitých výrobních součástek, jako jsou mikroprocesory, takže jsme je museli shánět všude na trhu. Zároveň jsme aktivně pomáhali, aby se jejich výroba opět rychle rozběhla.

Má to na nás ale i další dopad. Kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima musíme letos v létě snížit spotřebu elektrické energie o patnáct procent.

To vám nařídila japonská vláda?

Je to výzva všem firmám. Budeme kvůli tomu upravovat výrobní program a některé procesy. Pořídili jsme si kvůli tomu i vlastní generátor. Budeme upravovat i teplotu na pracovištích. Loni jsme měli nastaveno standardně 26 stupňů, letos to bude o dva více.

Takže nás letos nejspíš čeká docela horké léto.

V současnosti probíhají debaty o budoucnosti jaderné energie, například Německo chce od ní úplně upustit. Patříte vy sám mezi její zastánce, nebo věříte, že spotřebu elektrické energie dokážou zajistit alternativní zdroje?

Osobně jsem přesvědčen, že lidé pro svůj pohodlný život potřebují dostatek elektrické energie. A nemyslím si, že by nové technologie, jako jsou solární nebo větrné elektrárny, dokázaly rostoucí spotřebu zajistit.

Podle mě se bez energie z jaderných elektráren neobejdeme. Ale z havárie ve Fukušimě se musíme samozřejmě poučit a výrazně zapracovat na bezpečnosti a řízení rizik.

Japonsko dluží také. Ale hlavně Japoncům

Za svého druhu havárii může být považována i světová finanční krize. Jak zasáhla vaši společnost?

Nás bezprostředně zasáhla zejména proto, že řada firem i leasingových společností odkládala své investice, nepořizovala nové vybavení, nové technologie.

Na druhé straně to byla i příležitost. Krize měla pozitivní efekt, neboť se nám dařilo propagovat naše výrobky právě jako způsob, jak nacházet úspory v nákladech na chod firmy. Požadavky zákazníků se totiž v průběhu hospodářské recese změnily, mnohem více se začaly týkat nákladů.

Myslíte, že krize už je za námi?

Mám za to, že ano.

Významná část vašich prodejů a zisků pochází z Evropy. Jistě tedy sledujete i hospodářské problémy eurozóny. Nemůže být riziko bankrotu některých zemí i potenciálním problémem pro firmy, jako je ta vaše?

Dopad to na nás samozřejmě má. Sledujeme, že se země jako Řecko, Španělsko, Portugalsko nebo Irsko potýkají s vážnými problémy. A upřímně řečeno to pociťujeme i my, především u naší řecké filiálky.

Ale věřím, že Evropská unie současné potíže a těžkosti překoná a získá zpět své sebevědomí i co se týká důvěry ve společnou měnu euro.

Řecký veřejný dluh dosahuje 140 procent HDP, ale japonský je nejvyšší na světě a přesahuje hranici 200 procent. Nebojíte se, že by japonská ekonomika mohla jednou dopadnout jako ta řecká?

Je tu významný rozdíl. Věřiteli více než devadesáti pěti procent japonského dluhu jsou sami Japonci.

Naopak věřitelé Řeků pocházejí v naprosté většině ze zahraničí. Dokud to tak v Japonsku zůstane, neobávám se, že by zemi v blízké budoucnosti hrozila podobná krize.

Ale je pravdou, že se ve střednědobém a dlouhodobém výhledu ocitáme v ohrožení. A Japonsko samozřejmě musí zapracovat na své fiskální disciplíně.

Tisková řešení se na univerzitách neučí

Svou firmu a manažerskou filozofii prezentujete sloganem »The Creation of New Value - Vytváření nových hodnot«. Jak zásadní pro tyto hodnoty jsou investice do výzkumu a vývoje?

Naše firma stojí na inovacích. Základ našeho růstu vychází právě z rozvoje moderních technologií.

Do oblasti výzkumu a vývoje investujeme zhruba osm až deset procent obratu firmy. Chceme stále přinášet inovativní produkty. Od konkurence nás odlišuje právě to, že naše produkty jsou jiné - právě díky jiným technologiím.

Kupříkladu české firmy si pravidelně stěžují, že se jim nedostává kvalitních absolventů technických oborů. Pociťujete podobný problém, nebo třeba pro oblast inovací si vystačíte s absolventy japonských univerzit?

Jako soukromá firma si nemůžeme dovolit investovat příliš mnoho peněz do základního výzkumu. Ale právě proto spolupracujeme s řadou univerzit, nejen v Japonsku, ale po celém světě, ve Spojených státech a dokonce i v Číně.

Třeba pro náš specifický obor tiskových řešení ale na univerzitách pochopitelně neexistuje zvláštní obor. Takže absolventy technických oborů, například experty na vývoj softwaru, si dále musíme sami vychovávat ve svých vzdělávacích programech a kurzech.

Chceme být první, e-paperu se nebojíme

Jaké jsou podle vás technologie budoucnosti?

Pokud jde o oblast, kterou se zabýváme my, půjde obecně vzato především o cloud computing (poskytování služeb či programů uložených na internetových serverech - pozn. red.), sociální sítě a mobilní produkty, jako je iPad.

Váš byznys ale do značné míry stojí i na klasickém papíru a klasickém tisku. Neobáváte se, že by se rozvoj nových technologií typu elektronického papíru mohl obrátit i proti vám?

Právě proto, aby se to nestalo, se snažíme obchod nasměrovat tak, abychom to byli my, kdo přináší nová řešení. I když samozřejmě dál klademe důraz na oblast tisku.

Mám za to, že ještě v příštích třech letech se oblast klasického tisku nezmění a naopak spíše poroste. Ale ve chvíli, kdy se někdy v budoucnu trend obrátí, budeme schopní na to reagovat novou nabídkou.

Jako prezident velké firmy jste určil cíle své společnosti tak, že musíte být konkurenceschopní i v nových odvětvích spojených s energetikou a s životním prostředím. Máte dokonce zpracovaný materiál nazvaný Ecovision 2050...

Týká se boje proti globálnímu oteplování snižováním emisí oxidu uhličitého, podpory a většího využití recyklace a omezování zdravotních rizik spojených s používáním chemických látek. A chceme také podporovat biodiverzitu, rozmanitost druhů. S tím souvisí i snaha o produkci ekologicky šetrných výrobků a také »zelený« marketing.

Velmi se také zajímáme o zelenou energetiku, fotovoltaické fólie a například technologie, které mají malou spotřebu energie založených na OLED (technologii organických elektroluminiscenčních diod - pozn. red.).

Jsem tu na skok, ale na pivo zajdu

Své cíle chcete praktikovat i v Česku. Nyní jste přijel ocenit místní pobočku Konica Minolta...

Ano, stala se pobočkou, která v roce 2010 dosáhla nejvyššího podílu na trhu a představila i řadu unikátních řešení. Byla vyhlášena nejlepším zastoupením v evropském regionu.

...jste tady v Praze poprvé?

Je to moje první návštěva. Pokud jde o památky, stihnu ale jen krátkou asi dvouhodinovou prohlídku. Pak ještě krátce do Brna a pak zase zpět do Japonska.

Je to opravdu rychlé. Ale české pivo ochutnat stihnu.

Robert Břešťan

Prezident společnosti Konica Minolta Masatoši Macuzaki fandí »zeleným« technologiím, ale stejně tak i jaderné energetice. Foto: Libor Fojtík