Jak zabránit finančním spekulacím? Zavést daň "Robina Hooda"

Již za několik dní vybuchne v Evropské unii malá rozpočtová bomba. Evropská komise se totiž chystá představit nové způsoby, jak by se už v letech 2014 až 2020 měla plnit unijní kasa.

Očekává se, že přijde s celoevropskou daní z oxidu uhličitého nebo daní z mezinárodních finančních transakcí, ve hře jsou i další nové návrhy. »Na oplátku« by se členským státům měly výrazně snížit povinné odvody do společné unijní pokladny.

Konkrétní návrhy zatím komise neupřesnila, vyrukuje s nimi pravděpodobně až v poslední červnové dny, tedy v nejzazší možný termín pro své vize na další sedmiletou rozpočtovou periodu. A čekat se dá dosti tvrdá debata a politické handrkování.

Trest za krizi

»Nechystáme revoluci. Jde o to přidat jeden či dva nové zdroje financování k těm stávajícím. Hlavním důvodem je snaha snížit příspěvky členských států. Už proto, že řada zemí musí zavádět tvrdá úsporná opatření,« řekl týdeníku Ekonom mluvčí evropského komisaře pro rozpočet Patrizio Fiorilli.

Komise podle něho zvažuje šest různých opatření: daň z finančních transakcí, uhlíkovou daň, zpoplatnění emisí produkovaných leteckými společnostmi, výnosy z prodeje emisních povolenek, evropskou daň z přidané hodnoty a daň z příjmu mezinárodních korporací.

Evropští politici obecně očekávají, že komise navrhne první dvě zmíněné daně.

To potvrzuje i David Boublil mluvčí eurokomisaře pro daňovou oblast Algirdase Šemety. »Pokud je mi známo, zvažuje se asi šest různých možností. Mezi nimi je hlavně daň z CO2 a daň z mezinárodních finančních transakcí,« říká Boublil.

Právě litevský eurokomisař Šemeta opakovaně označuje povinnou celounijní daň z uhlíku za jednu z priorit svého pětiletého funkčního období. Jejím principem je vyšší zdanění paliv s vysokými emisemi CO2 a nízkou energetickou účinností. Podobná uhlíková daň existuje například ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Irsku.

Šemeta dlouhodobě propaguje i celoevropský systém zdanění bank a finančních transakcí, takzvanou Tobinovu daň, či též »daň Robina Hooda«.

Ta má své kořeny již v 70. letech, kdy ji navrhl americký ekonom a nositel Nobelovy ceny James Tobin jako způsob omezení finančních spekulací na měnových trzích.

»Původním záměrem Tobinovy daně nebylo získat daňové příjmy, ale odradit krátkodobé spekulanty na trzích a ponechat devizové trhy pouze pro dlouhodobé hráče,« popsal Tobinovu ideu hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Podle ekonomů by tato daň omezila spekulativní obchody zejména hedgeových fondů, protože každá z mnohonásobných transakcí by podléhala dani v rozpětí 0,05 až 0,25 procenta.

Někteří evropští politici takový krok vnímají jako zasloužený trest finančníkům za způsobení finanční krize.

»Finanční sektor by se začal konečně podílet na řešení dopadů světové krize. Zatím tyto náklady nesou pouze daňoví poplatníci, kteří tuto krizi ale nezavinili,« míní sociálnědemokratická europoslankyně Zuzana Brzobohatá.

Zdaní finanční aktivity?

Nové daně by k unijnímu rozpočtu měly být podle odhadů dosti štědré. Jen sama Tobinova daň by mohla ročně přinést až 200 miliard eur.

»Přál bych si, aby komise navrhla jak uhlíkovou, tak Tobinovu daň. Pokud bude chtít hrát Evropa větší roli do budoucna, bude muset plnit více funkcí a bude potřebovat mnohem více peněz,« říká i místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD).

Ve hře je i další daň mířící na bankovní sektor - z finančních aktivit. Ta by se počítala ze zisků bank a odměn manažerů.

Podle předběžných odhadů Evropské komise by se z této daně dalo získat ročně až 25 miliard eur. A tato suma by společně s penězi z Tobinovy daně v ideální variantě bohatě převýšila současný unijní rozpočet, který pro rok 2011 činí 143 miliard eur.

To ale odmítá mluvčí Fiorilli.

»V žádném případě to neznamená, že bychom chtěli evropský rozpočet navyšovat, nejde ani o to, že by Evropská komise hledala způsoby získání finanční nezávislosti. Nové zdroje by nepokryly sto procent rozpočtu, pravděpodobně by to nebyla ani jeho polovina,« říká Fiorilli.

Podle idealistických představ evropských komisařů by se nově mohly peníze do unie začít sypat už v následujícím rozpočtovém období, tedy v letech 2014 až 2020. Evropský parlament ideu zavedení Tobinovy daně nadšeně schválil již letos v březnu drtivým poměrem 529 ku 127 hlasům. To ale pořád nic neznamená.

Změnu financování unie totiž musejí jednomyslně schválit všechny členské státy, tudíž je prakticky jisté, že takto radikální změna neprojde.

Kdo přesvědčí Čínu?

Bude to dosti obtížný proces, protože členské státy se na změně musejí shodnout jednomyslně. »Takže i jen jedna jediná země to může snadno zablokovat,« připouští mluvčí evropského komisaře pro rozpočet Fiorilli.

Proti se už dopředu vyslovily dva státy - Velká Británie a Česká republika.

»Nepřejeme si, aby měla unie vlastní rozpočtové zdroje. Chceme, aby to bylo jako doposud. Tedy tak, že evropský rozpočet je vytvářen z příspěvků členských států. Když budou mít evropské instituce vlastní nezávislý rozpočet, utrhnou se někam do jiného prostoru a jejich sounáležitost s členskými státy bude velice nízká,« je přesvědčen europoslanec zvolený za ODS a předseda frakce Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil.

»Když chcete více peněz, nejjednodušší cesta je zavést nějaké nové daně. Ty ale mají zásadní smysl jen u národních států,« doplňuje Zahradila britský konzervativec Timothy Kirkhope.

Britský odpor má ale i čistě ekonomický rozměr.

Až 80 procent všech evropských hedgeových fondů má svoje sídlo v Londýně. A pro fondy založené na rychlých nákupech a prodejích a velkých obratech by nová daň znamenala značnou zátěž a vyhnala je z Británie - potažmo z celé unie - pryč do zemí, kde by jim takové zdanění nehrozilo.

Nápad na uvedení Tobinovy daně do praxe se cyklicky vrací. V Evropě vždy ale nadšení brzdily právě obavy, že by vyhnala banky a velké finanční instituce do přívětivějších oblastí. Odpůrci argumentují také tím, že podobná daň může mít smysl jen tehdy, zavede-li ji celý svět včetně Spojených států a Číny.

I když už Evropská unie o globální zavedení této daně požádala Mezinárodní měnový fond a snažila se ho prosadit i v rámci jednání G20, je prakticky jisté, že celosvětově něco takového projde jen těžko.

Tobinův obětní beránek

Návrhy na nové zdroje financování EU zřejmě neprojdou, rozhodně se ale dá čekat prudká debata. Evropská komise může návrh na kontroverzní Tobinovu daň a další opatření předhodit i jako obětního beránka, o němž předem ví, že ho nechá zaříznout - výměnou za jiné ústupky členských států.

Těmi by mohlo být například to, že země jako Francie, Německo, Velká Británie i Česko přestanou trvat na tom, že by měl být příští dlouhodobý rozpočet unie na roky 2014 až 2020 zmrazen na současné výši.

Snahou Evropské komise je prosadit zvýšení rozpočtu přinejmenším o pět procent ve srovnání s rokem 2013.

Robert Břešťan

25 miliard eur
Až tolik by podle předběžných odhadů Evropské komise mohla ročně přinést nová unijní daň ze zisků bank a odměn manažerů.