Primární emise akcií začínajících internetových společností jsou jako autobusy. Modlíte se celou věčnost, aby přijel alespoň jeden, a pak se jich objeví několik najednou. Po letech stagnace se trh s primárními emisemi akcií technologických firem v Americe zničehonic znovu probral k životu.

LinkedIn, sociální síť pro kvalifikované pracovníky, uvedla minulý měsíc věci do pohybu svou primární emisí na burze New York Stock Exchange (NYSE).

Po ní hodnota této společnosti na konci prvního dne obchodování dosahovala částky 8,8 miliardy dolarů - 572krát více než její zisky za minulý rok.

Nyní se v jejích stopách chystá vydat řada internetových firem. Včetně společnosti Groupon, která nabízí on-line slevové kupony, nebo internetového rádia Pandora Media.

Do party by se brzy mohly přidat další začínající společnosti, mezi jinými Zynga, která vytvořila takové populární hry jako FarmVille, v níž hráči pěstují tuříny a chovají prasata.

Strach z bubliny

Do emisí na amerických burzách se hrnou i webové firmy z Číny, Ruska a dalších zemí.

Krátce po senzačním debutu společnosti LinkedIn, po kterém se ceny jejích akcií více než zdvojnásobily, kotoval své akcie na burze NYSE největší ruský vyhledávač Yandex.

Jeho cena během prvního dne obchodování vyletěla nahoru o více než 50 procent. Tyto »třesky«, jak jim bankéři říkají, vyvolaly obavy, jestli se nenafukuje nová internetová bublina. Rozpoutaly bouřlivou debatu, jak nejlépe stanovit hodnotu začínajících webových společností.

Například potenciální cena firmy Groupon (podle jednoho z odhadů 15 miliard USD) je už nyní kontroverzní.

Firma, kterou její nadšení fanoušci označují za »nejrychleji rostoucí společnost v historii«, proměnila jednoduchou koncepci v továrnu na peníze.

Po registraci dostávají zákazníci nabídky od místních firem. Groupon tento proces vyšperkuje třeba tak, že platnost některých nabídek podmíní tím, že je musí využít určitý minimální počet zákazníků. Lidé pak nabádají své přátele, aby se vydali na nákup do stejného butiku nebo navštívili stejnou restauraci.

Společnost si obvykle ponechá zhruba polovinu peněz, které zákazníci utratí, a zbytek připadne vlastním dodavatelům zakoupeného zboží nebo služeb. V loňském roce měla příjmy ve výši 713 milionů USD. V prvním čtvrtletí 2011 inkasovala závratných 645 milionů. Přestože byla Groupon založena teprve před necelými třemi roky, působí ve 43 zemích a má více než 83 milionů registrovaných uživatelů.

Potíž je v tom, že se společnost stále potýká s červenými čísly. Její ztráta v roce 2010 činila 390 milionů USD a v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 103 milionů USD.

Předražená, nebo podceněná

Jak tedy správně stanovit v novém odvětví hodnotu firmy, která přichází o peníze?

Poradenská společnost PwC vytváří pořadí webových firem podle jejich »hodnoty na uživatele«. Ta je vypočtena tak, že přibližná hodnota začínající společnosti se vydělí počtem jejích uživatelů.

Podle tohoto ukazatele si Groupon stojí dobře, hned za společnostmi jako je Facebook nebo čínská sociální síť Renren (viz graf Ve víru sociálních sítí). Ale takové ukazatele neodrážejí rizika obchodního modelu Grouponu.

Firma se sice může chlubit 83 miliony uživatelů, ale pouze 16 milionů z nich si skutečně koupilo »groupon«. Mimo USA si vede se střídavým úspěchem. V Londýně si od ní něco koupilo pouhých devět procent uživatelů.

Facebook může těžit z mohutného efektu sítě, což v případě Grouponu neplatí. Musí vynakládat celé jmění, aby získávala nové uživatele, a před investory vyzdvihnout ukazatele, které neoperují s náklady na marketing.

To vše dokládá, proč je tak obtížné stanovit cenu akcií pro primární emisi akcií.

»Je to spíše umění než věda,« říká Paul Bard ze společnosti Renaissance Capital, která se zabývá průzkumem primárních emisí akcií v Americe.

Mistry tohoto umění by měly být investiční banky. Ale někteří lidé, například Peter Thiel, který patřil mezi první velké investory společností Facebook a LinkedIn, obvinili banky zapojené do transakce LinkedIn, že cenu akcií stanovily příliš nízko.

Bankéři jsou někdy obviňováni, že při obchodech úmyslně podhodnotí cenu, aby jejich investiční klienti dosáhli na akciích firmy rychlého zisku.

V tomto případě si ale Thiel stěžoval, že banky nedokázaly ocenit potenciál LinkedIn. Bankéře asi nenapadlo, že by lidé byli ochotni tolik zaplatit za tak riskantní akcie.

Někdy ale není na škodu se při stanovení cen nové emise akcií neunáhlit.

Elizabeth Demersová, profesorka obchodní akademie INSEAD se sídlem nedaleko Paříže, upozorňuje, že ztrátu z počátečních dnů podnikům nezřídka vynahradí publicita, kterou jim zajistí média aplaudující závratnému růstu ceny jejich akcií.

Mohou také vydat druhotnou emisi dalších akcií za novou cenu, která vyplyne z počáteční veřejné nabídky. Pokud ale skutečně nejde o bublinu, která praskne.

 

© 2011 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved.
Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

8,8 miliardy dolarů
Takové hodnoty dosáhla firma LinkedIn na burze NYSE na konci prvního dne obchodování.

Bankéři bývají obviňováni, že úmyslně podhodnotí cenu, aby jejich investiční klienti dosáhli na akciích zisku.

Ve stopách LinkedIn. Cena akcií firmy se na burze více než zdvojnásobila, povozí se na vlně úspěchu i jiné internetové společnosti? Foto: Bloomberg

Související
Zobrazit